Až dva ze tří lékařů se setkali s tím, že odložená osobní prohlídka vedla k vážnému zhoršení zdravotního stavu. Třetina Čechů nechodí pravidelně ani na preventivní prohlídky a nepovažuje je za důležité. Vyplývá to z průzkumů mezi praktickými lékaři a veřejností v rámci osvětové kampaně Dřív než bude pozdě, kterou dnes spouští Ministerstvo zdravotnictví s partnery.
Za hlavní důvody zhoršení zdravotního stavu Čechů pokládají praktičtí lékaři hlavně sociální izolaci, neaktivitu a stres, který způsobila nová nejistá situace a lockdown (58 %). Dalšími příčinami bylo odložení plánovaných výkonů (58 %), postcovidové problémy (51 %) a neřešení potíží s lékařem (50 %).
Průzkum mezi praktickými lékaři potvrdil, že koronavirus velmi změnil podobu zdravotní péče. Kvůli strachu z nákazy (73 %) a koronavirovým opatřením chodil do ordinace menší počet Čechů. Lidé, kteří k lékaři chodili osobně, přicházeli většinou po předchozí domluvě ve smluveném čase (38 %). Prudce naopak narostl objem vzdálené komunikace mezi lékařem a pacienty. Téměř každý praktický lékař (96 %) v době pandemie zaznamenal zvýšený zájem pacientů o telefonické (89 %) nebo e-mailové (66 %) konzultace zdravotního stavu.
„Vždy říkám, že nejlepší je ta nemoc, která vůbec nevznikne, anebo pokud již vznikne, tak ji podchytit na úplném počátku, aby bylo možno ji řešit a důsledky pak nebyly fatální. Bohužel situace s covidem prevenci zcela utlumila, a proto nyní bijeme na poplach. Přestože náš běžný život se po pandemii vrátil už téměř k normálu, v ordinacích praktických lékařů to vidět není. Chtěl bych proto požádat občany, pečujte o své zdraví, choďte pravidelně k lékaři na prohlídky a pokud cítíte zdravotní problém, co nejdříve vyhledejte lékařskou pomoc. Zdraví je to nejcennější, co máme, a máme ho jen jedno,“ zdůraznil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že občané mají hrazené celé spektrum preventivních prohlídek a screeningových programů.
Přestože vzdálené konzultace ulevily zvýšenému rizikovému výskytu pacientů v ordinacích a nemocnicích a umožnili kontakt pacientů a lékařů v době pandemie, nemohou z dlouhodobého pohledu plnohodnotně nahradit osobní návštěvu lékaře. Čtvrtina lékařů (26 %) tuto formu nepovažuje za plnohodnotnou náhradu osobní lékařské prohlídky. Zbytek lékařů (72 %) by ji využil pouze k řešení méně vážných nebo dlouhodobě léčených obtíží stejným léčivým přípravkem při nezměněném stavu. Osobní prohlídky umožní odhalit nemoci v jejich zárodku, případně přijít s novými řešeními a pomoci pacientovi na základě hlubší zpětné vazby a porozumění.
„Komunikace mezi pacienty a lékaři se v době pandemie přesunula do online prostoru. A já to moc vítám, myslím, že v dané situaci to mnohé zachránilo. Podívejme se na eRecept, který umožnil pokračování v léčbě pacientů. Komunikace na dálku však nemůže být jediná komunikace s lékařem. Je to doplněk k pravidelným osobním návštěvám,“ doplnil ministr.
S případy, kdy bylo vážné zhoršení zdravotní stavu způsobeno oddálením návštěvy lékaře, se setkali v posledním roce dva ze tří praktických lékařů (66 %). 10 % z nich se během pandemie s takovými případy setkávalo dokonce minimálně u čtvrtiny vyšetřovaných.
„Díky pravidelným preventivním prohlídkám dokáže lékař odhalit vážná onemocnění v raných stádiích, nebo dokonce jejich vzniku zabránit. Během času vyhrazeném na preventivní prohlídku se může pacientovi maximálně věnovat a zamyslet se nad jeho zdravotním stavem komplexněji než to umožnuje běžná návštěva ordinace. Je to vlastně taková inventura zdravotního stavu pacienta. Během covidu jsme si ověřili, že distanční konzultace může být ve vhodných situacích užitečným nástrojem, ale přesvědčili jsme se, že nemůže dlouhodoběji nahradit plnohodnotný kontakt lékaře s pacientem, který je možný pouze při fyzické přítomnosti pacienta v ordinaci. Ač je vzdálená konzultace pro pacienty pohodlná, má svoje limity, které znamenají vyšší riziko případné chyby. Distanční komunikace s pacientem není časovou úsporou pro lékaře a konečném důsledku často ani pro pacienta, protože v řadě případů může jeho cestu ke správné diagnóze a léčbě spíše prodloužit,“ řekl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Co se týká konkrétních onemocnění, jejichž výskyt v populaci dle praktických lékařů vlivem pandemie narostl, můžeme hovořit především diabetes (37 %), srdeční onemocnění (36 %) a onkologická onemocnění (33 %). Markantní byl také výskyt nově diagnostikovaných psychologických obtíží, které u svých pacientů pozorovala necelá třetina (31 %) praktických lékařů.
„Na základě zkušeností z našich lékáren, které znají své pravidelné pacienty, mohu potvrdit, že zejména za první covidové vlny zanedbávali chroničtí pacienti medikaci – zkrátka si přestali chodit pro recepty, a tedy i pro své léky,“ říká za Asociaci provozovatelů lékárenských sítí předseda jejího představenstva Daniel Horák a dodává: „Na druhou stranu jsme ale u přípravků ve volném prodeji pozorovali nárůst zájmu o samoléčbu, kde byli naši lékárníci skvělými konzultanty. Ti ostatně po celou dobu covidu prokazovali, že jsou jako profesionálové důležitou součástí první zdravotnické linie.“
Bez ohledu na pandemii průzkumy ukázaly, že velké množství Čechů není důsledné v prevenci – více než čtvrtina Čechů chodí na preventivní prohlídky nepravidelně a každý desátý Čech dokonce řeší pouze akutní problémy a prevenci neřeší vůbec. Méně se o své zdraví starají muži – prohlídky zanedbává až 40 %, u žen je to o necelých deset procent méně. Alarmujícím zjištěním je, že preventivní prohlídky nepovažuje za důležité téměř polovina lidí ve skupině od 27 do 44 let – tedy mladší lidé v produktivním věku. Právě prevence přitom může zabránit vzniku závažnějších a dlouhodobých zdravotních problémů.
„Pandemická situace může postihnout zdraví člověka v různých podobách. I přes strach z nákazy je důležité pečovat o svůj zdravotní stav a nepřecházet zdravotní obtíže. Pravidelná prevence může včas odhalit problémy, které se mohou v dlouhodobém horizontu ukázat jako vážné. Proto je zásadní na pravidelnou návštěvu lékaře dbát,“ okomentoval zjištění Filip Vrubel, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem, která je hlavním partnerem projektu.
Více než polovina Čechů užívá nějaký lék na lékařský předpis. Nejvíce je tomu tak logicky v nejstarší věkové skupině, kde lék na recept potřebuje 8 z 10 lidí, nicméně i u nejmladší skupiny 18–26 let je to poměrně velký podíl – 40 %. Lidé si velmi osvojili získávání léků formou eReceptu – ten využilo přes 80 procent respondentů. Alarmující je informace, že více než 7 procent uživatelů léků na předpis si během pandemie změnilo jejich dávkování, či léky úplně vysadilo, a to bez předchozí konzultace s lékařem. „Bez souhlasu lékaře by sám pacient neměl nijak upravovat dávkování, či dokonce léky úplně vysazovat. Může to mít dlouhodobé následky na zdraví pacienta, které se pak budou těžce napravovat,“ doplnil Vrubel.
O kampani Dřív než bude pozdě
Kampaň vznikla s cílem podpořit zájem o prevenci mezi širokou veřejností. V důsledku pandemie onemocnění covid-19 lidé významně omezili návštěvy praktických lékařů a odkládali prevenci i řešení zdravotních problémů. Kampaň s názvem „Dřív než bude pozdě“ má ambici tento stav změnit a vrátit občany do ordinací lékařů.
Projekt vznikl ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví, Sdružení praktických lékařů, Ústavu zdravotnických informací a statistiky a České asociace farmaceuticích firem. Více informací naleznete ZDE.
O průzkumech
Přístup české veřejnosti k zdravotní péči a svému zdravotnímu stavu v době pandemie, Ipsos 2021:
Průzkum realizovala Česká asociace farmaceutických firem
prostřednictvím online panelu výzkumné agentury IPSOS a zúčastnilo se
jej 1 050 respondentů reprezentativního vzorku populace České republiky.
Poznatky praktických lékařů k zdravotní péči během pandemie, Survio 2021:
Průzkum mezi praktickými lékaři zrealizovala Česká asociace
farmaceutických firem společně se Sdružením praktických lékařů ČR
prostřednictvím on-line dotazníku společnosti Survio. Sběr dat probíhal
po dobu 22 dní od 4. do 25. července 2021 a zúčastnilo se jej 410
praktických lékařů z České republiky.
Kompletní výsledky průzkumů naleznete ZDE.
