Odbory nyní svým tvrzením, že nejsou peníze pro příští rok rozděleny správně, zpochybňují tento výjimečný mechanismus, který je postaven na kompromisu, důvěře a rovnocenném přístupu mezi zástupci celého zdravotnictví.

„Jak může být úhradová vyhláška likvidační pro segmenty, které si ji samy takto nastavily, souhlasily s ní a tuto dohodu podepsaly? Odbory stále nepochopily, že dohody jsou výsledkem kompromisu zdravotníků, a nikoliv vůle Ministerstva zdravotnictví. Neuvědomují si, že svými útoky tak zpochybňují práci praktiků, zubařů, gynekologů, záchranek, většiny domácí péče i nemocnic a zejména jdou proti potřebám pacientů a zlepšování kvality a dostupnosti zdravotní péče. Zkrátka těmito nátlakovými akcemi jdou ve výsledku proti samému zdravotnictví, nikoliv proti ministerstvu, a bohužel tím zdravotnictví a všechny jeho aktéry pouze poškozují. Jakékoliv direktivní přidání peněz do úhradové vyhlášky ze strany ministerstva, které odbory požadují, by znamenalo porušení všech dohod a zahození poctivé práce, kterou jednotlivé segmenty odvedly. A to nikdy nedopustím,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Bohužel s odbory se spojila menšina těch, kteří nebyli schopni předložit relevantní argumenty a jako všichni ostatní se dohodnout, a nyní se snaží si mimo jednací stůl, mediálním nátlakem, vylobbovat peníze navíc. Takovéto zvyky tady byly možná v minulosti, ale já je razantně odmítám. Každý segment měl spravedlivé a rovnocenné podmínky pro jednání.

Bohužel k podpisu dohody u nemocnic nedošlo kvůli jedinému vetu ze strany Asociace českých a moravských nemocnic, ačkoliv s nabídkou pojišťoven souhlasilo 80 % nemocnic, a to včetně velkých fakultních a krajských. Podobně to bohužel bylo i s domácí péčí, kde dohodu zablokovala Charita ČR, zatímco ostatní poskytovatelé domácí péče s jejím postojem nesouhlasí a dohodu podporují,“ dodal ministr.

Úhradová vyhláška je základ, nejedná se ale o konečný účet. Kromě toho jednotlivé zdravotní pojišťovny hradí poskytovatelům úhrady nad rámec úhradové vyhlášky. Ministerstvo zdravotnictví podporuje pojišťovny v tom, aby další prostředky nad rámec úhradové vyhlášky směřovaly do úhrad podporující zvyšování kvality a dostupnosti zdravotní péče pro pacienty. Tento přístup pocítí pacienti okamžitě, například formou kratších čekacích lhůt, rozšiřováním ordinační doby či dostupnějších moderních terapií.

„České zdravotnicí je na špičkové úrovni i ve světovém srovnání a naším cílem je udržení tohoto vysokého standardu, kontinuálního zlepšování a zvyšování kvality a dostupnosti zdravotní péče pro pacienty. Řešením však není plošné navyšování platů a krátkozraké rozpouštění rezerv určených na horší časy, ale směřování finančních prostředků do oblastí, kde jsou nejvíce potřeba a které identifikovali samotní zástupci jednotlivých segmentů při jednání se zdravotními pojišťovnami,“ dodal ministr.

V příštím roce jde na poskytování zdravotních služeb 346 miliard korun, tedy téměř o 26 miliard korun víc než letos. Na zdravotní péči nikdy nešel takový objem peněz. Nikdy jsme neléčili tolik lidí moderními léky. Nikdy se jako dnes neřešily palčivé problémy, třeba nedostatek zdravotníků či netransparentní nákupy nemocnic. Objektivně se zlepšuje dostupnost zdravotní péče pro občany. Zlepšily se platové a pracovní podmínky zdravotníků a sestry dokonce přestávají odcházet ze zdravotnictví. Vůbec poprvé společně se zdravotními pojišťovnami řešíme časovou a místní dostupnost zdravotních služeb. Do míst, kde je dostupnost horší, pak posílám dotace a pomáháme jimi lékařům zakládat nové praxe. Pojišťovny realizují cílené úhradové mechanismy podporující dostupnou zdravotní péči pro pacienty. Po letech, kdy se problémy pouze kumulovaly, situaci řešíme a realizujeme konkrétní opatření.

Zkrátka zdravotnictví se daří. Odbory tak v době největší prosperity uměle vytváří dojem krize.

Vybraná fakta jako důkaz:

• Letos jde do zdravotnictví, tedy na zdravotní péči, neboli za pacienty, 320 miliard korun, tedy o 20 miliard korun víc než předchozí rok. V příštím roce to bude dokonce 26 miliard korun navíc! Je jasné, že peníze na zdravotní péči pro české občany rostou.
• Od roku 2016 vzrostly úhrady nemocnicím o neskutečných 38,3 miliard, jedná se o jeden z nejrychlejších růstů v historii.
• Podle nejnovějších dat Ústavu zdravotnických informací a statistky překročí v roce 2019 průměrná odměna lékařů částku 84 000 a odměna sester 43 000 korun. Platy ve zdravotnictví rostou nejrychleji ze všech segmentů ekonomiky. V přepočtu na průměrnou mzdu se plat lékaře a sestry v ČR v mezinárodním srovnání vyrovnal průměru EU. Průměrná odměna lékaře a sestry významně převýšila průměrnou mzdu v ČR, která podle dat Českého statistického úřadu představovala částku 31 900 korun. Odměna lékaře dosáhla téměř 2,5 násobku průměrné mzdy v ČR. Průměrná odměna zdravotních sester převýšila průměrnou mzdu o 6 000 korun.
• Analýza ÚZIS také ukázala, že sestry přestávají odcházet. Nadále stabilně stoupá počet lékařů a po několika letech dochází i ke stabilizaci počtu zdravotních sester. Například v akutní lůžkové péči úvazky praktických sester loni meziročně vzrostly o 5 procent.
• Úhrady domácí péče rostou nejrychleji ze všech ambulantních segmentů. V roce 2019 byla domácí péče podpořena 200 miliony korun navíc. V roce 2020 pojišťovny navrhly nárůst o 340 milionů korun, což je navýšení o 12 %, tedy mnohem víc, než v ostatních segmentech. Mezi lety 2013 a 2018 stouply úhrady tohoto segmentu o 30 %, což je nejvíce ze všech ambulantních segmentů. Podle dostupných údajů rostou také počty sester v domácí péči, a to meziročně o 145 z 3 564 na 3 709.