Novela má zákon rozšířit o nový krizový stav pro případ pandemie. Zavedení tohoto stavu Piráti navrhovali již v dubnovém plánu Budoucnost řešíme teď, jeho přijetí tedy obecně podporují. Spolu se STAN však Piráti formulovali dopis, v němž popisují hlavní problémy navržené legislativy. Za ty považují zejména zavedení zkráceného schvalování zákonů, které je nyní možné pouze ve stavu ohrožení a za války a také zavedení možnosti neomezeného odkládání voleb po šesti měsících.
„Upozornili jsme vnitro na nutnost zlepšit informovanost poslanců i odborníků, poskytování informací a podkladů bylo totiž nedostatečné. Vedle toho nechceme, aby bylo možné krizových stavů zneužívat, proto jsme v reakci ministru vnitra Hamáčkovi uvedli naše hlavní obavy. Nepovažujeme za potřebné a ani za přijatelné dát parlamentní většině do rukou tak mocný nástroj jako neomezené odkládání voleb. Požadujeme proto buď vypuštění tohoto bodu, nebo alespoň jeho úpravu, aby odklad o více než šest měsíců musel být proveden zákonem ústavním,“ uvedl Jakub Michálek, který rovněž připomněl nezákonný odklad voleb při senátních volbách v Teplicích, kde byl zákon o jednorázovém odkladu voleb předložen až po výtkách Sněmovny.
Druhým kritizovaným aspektem novely Ministerstva vnitra je zkrácené schvalování zákonů, které je dnes možné jen ve stavu ohrožení státu a za války. Tento režim stanoví Sněmovně pevný termín v řádu desítek hodin, a tak zvyšuje riziko nekvalitního či nátlakového schvalování zákonů, zkracuje projednání zákona v Senátu a plně vyřazuje prezidenta. „Jde o ještě přísnější režim, než je legislativní nouze. Sněmovna má nad takovým stavem jen omezenou kontrolu. Použití tohoto prvku i v nouzovém stavu je podle našeho názoru nepřiměřené, a podle zkušeností z nedávné doby to ani není potřebné, protože legislativní nouze užívaná v první polovině tohoto roku se pro tyto účely osvědčila a ukázala jako efektivní i přes omezený provoz Poslanecké sněmovny. Termín několika desítek hodin pro schvalování zákonů v nouzovém stavu není přiměřený a nepodpoříme ho,“ doplnil Michálek.
V zaslaném dopise se oba poslanecké kluby postavily souhlasně k zakotvení Ústředního krizového štábu pomocí zvláštního zákona, který by podle nich měl být předložen spolu s novelou. Rovněž požadují, aby vláda současně představila novelu krizového zákona, ve kterém jasně vymezí, která práva lze a která nelze omezit a také požadují právní ochranu pro poslance v případě přístupu k informacím potřebných k výkonu funkce. V současnosti totiž poslanec má zákonem zaručenou možnost žádat člena vlády o informace, ale neexistuje jednotný výklad, zda jde o nástroj právní nebo čistě politický. „Řádné plnění své role může Poslanecká sněmovna dosáhnout v krizovém stavu pouze tehdy, pokud má informace nezbytné pro zodpovědné rozhodování, v případě pandemie např. aktuální epidemiologické analýzy a odhady, kterými disponuje vláda či příslušné odborné pracoviště vládní administrativy,“ uzavřel Michálek.
Reakce poslaneckých klubů si Ministerstvo vnitra vyžádalo do poloviny srpna, poté by je mělo vyhodnotit a návrh případně upravit. Očekává se, vzhledem k nejistotě dalšího průběhu pandemie a možného příchodu druhé vlny, že bude v zájmu vládní koalice zákon prosadit co nejdříve.
