Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem také byl účasten jednání ústavněprávního výboru o tom původním návrhu. My jsme nad tím diskutovali. Dospěli jsme k závěru, že je potřeba to výrazným způsobem předělat a že současně podporujeme tu základní myšlenku, která tam je, jak řešit odpovědnost zejména úředníků za způsobenou škodu. Ostatně i my jsme to měli v našem programu jako prioritu, aby se posílila zodpovědnost za způsobenou škodu, a to ve dvou základních ohledech.
Za prvé, dneska neexistuje povinnost učinit jakýkoliv záznam o tom, že nějaký nárok na náhradu škody vůbec vznikl. Takže to je věc, kterou jsme tam zařadili z mé iniciativy. A současně jsme řešili problém, na který nás upozornil prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, že v okamžiku, kdy jedna organizační složka platí pokutu jiné části státu, vznikne tedy škoda na jednom úřadě, ale dostane to druhý úřad do svého rozpočtu, tak z pohledu práva tak, jak to vykládal Nejvyšší správnou soud, vlastně žádná škoda nevznikla, protože si to jenom stát přendaval z jedné kapsy do druhé. Takže tohle jsme i v návaznosti na analýzy paní doktorky Bělinové upravili.
A na základě dohody, kterou jsme učinili s panem náměstkem Landou na Ministerstvu financí, jsme dali dohromady ten výsledný návrh, do kterého si Ministerstvo financí vtělilo i tu svoji koncepci dělené subjektivity státu. To je věc, která je poměrně radikální změnou, nese za ni zodpovědnost Ministerstvo financí. Já proti ní nic nemám, ani se dokonce necítím kompetentní, že bych byl schopen posoudit její dopady. Ale budu ministerstvu v tomto důvěřovat. A tento výsledný kompromis schválil rozpočtový výbor a je uveden v tisku 69/9. Takže ten návrh je podstatně upravený, ale myslím si, že plní původní ambici daleko lépe než ten původní návrh, a věřím, že se nám ho podaří schválit.
