Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, první vlnu jsme ze zdravotního hlediska zvládli dobře. Stálo nás to ovšem ohromné finanční, lidské a morální zdroje. Vypnutí ekonomiky způsobilo ztrátu tisíců pracovních míst a přineslo ekonomickou nejistotu pro stát, firmy a zejména rodiny. Nepřineslo ale to nejpodstatnější - ponaučení. Ponaučení, které by nás připravilo na budoucnost, na budoucnost, jejíž součástí je bohužel i onemocnění Covid. Bylo to velmi krátkozraké hovořit o České republice jako o premiantovi v boji proti Covidu. Česká republika dnes totiž reálně stojí před velkou epidemiologickou krizí, jejíž zvládnutí stojí na systematické práci a postavení se současné situaci čelem. Nezdá se však, že by tak vláda činila. Na včerejší tiskové konferenci klubu ANO tak ani jednou nezaznělo slovo koronavirus, když tedy nepočítáme otázky novinářů, které byly šmahem přeskočeny. Velmi tak oceňujeme zařazení tohoto bodu a děkuji všem, kteří podpořili jeho zařazení svým hlasem.
Nyní je epidemiologická situace v České republice významně horší než u našich sousedů. V relativním počtu testů jsme na chvostu Evropy. Podle dat ECDC jsme sedmou nejméně testující zemí v Evropě. Míra pozitivních testů významně překračuje pětiprocentní hranici doporučovanou WHO. Pojďme si říci otevřeně - ECDC konstatuje nebezpečnou míru vzrůstu nákaz ve třech evropských zemích: v Maďarsku, ve Francii a v České republice. V tuto chvíli tak nelze strkat hlavu do písku, situaci je třeba čelit s maximálním nasazením. Toto vystoupení - a já děkuji panu ministrovi zdravotnictví, že zde je - není kvůli tomu, abychom někoho ponižovali. Je to snaha o racionální popis a racionální řešení situace. Snažíme se tudíž vystupovat maximálně konstruktivně a přicházet s konkrétními návrhy, o kterých můžeme diskutovat a pokud možno je i velmi rychle implementovat.
Nechci se již opakovat a hovořit o promarněném a draze vykoupeném času v létě. Jde nám pouze o to, situaci konstruktivně řešit a přinášet řešení, která prospějí občanům České republiky. V květnu jsme představili strategii pod heslem budoucnost řešíme teď a z našich opatření jste převzali např. semafor. O tom však později. I díky našemu tlaku lze nyní oznamovat výsledky pozitivních testů SMS a výrazně tak urychlit tok informací. Když připomenu, jakým způsobem se komunikovalo v červnu tohoto roku, to znamená, že opozice byla obviňována ze strašení před druhou vlnou, zatímco nyní pan Primula oznámil, že přichází druhá vlna, kdy pan premiér Babiš uvedl, že speciální plán není potřeba, protože plán je takový, že to každý den sledují a že chytrá karanténa to sleduje, tak musím říct, že vláda situaci významně podcenila. Vláda zdaleka nereflektuje všechny konstruktivní připomínky a dokonce ani neplní své úkoly plynoucí z usnesení Poslanecké sněmovny. Úkoly, jejichž řádné splnění by nám přineslo mnohem lepší pozici v současné nepříznivé situaci. Dne 4. 6. jsme v Poslanecké sněmovně uložili vládě jedenáct úkolů. Pojďme se podívat na ty nejdůležitější z nich.
Informoval pan premiér Poslaneckou sněmovnu o přípravě na další vlnu pandemie? Nikoliv. Komunikuje vláda mimořádná opatření a informace ohledně koronaviru věcně a srozumitelně? Nikoliv. Přišlo Ministerstvo zdravotnictví s uloženou strategií testování? Ne, zatím stále máme k dispozici pouze draft a žádnou oficiální verzi. Došlo k dopracování chytré karantény a jejímu představení na půdě Poslanecké sněmovny? Nedošlo, eKaranténa nefunguje a je zde bohužel krásně vidět nespolupráce napříč vládní koalicí. Místo toho Ministerstvo práce a sociálních věcí řeší rouškovné.
Pojďme se podívat na celkovou bilanci. Teď si ukážeme, jak vláda plní své koronavirové úkoly, a to v podobě semaforu. (Poslanec Michálek ukazuje výtisk poslancům a jeden výtisk pokládá na vládní lavici.) Já daruji jeden výtisk i vládě. Takže vláda na základě usnesení Poslanecké sněmovny číslo 1162 ze dne 4. června 2020 k vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru na území České republiky a opatření k zamezení druhé vlny šíření nákazy koronaviru v České republice obdržela jedenáct úkolů a když se podíváme např. na pravidelná jednání epidemiologické komise, víme, že poslední jednání epidemiologické komise proběhlo v květnu. To znamená, že je tam obrovská několikaměsíční prodleva, během které se epidemiologická komise nescházela. Proto červená. Zpráva o řešení možného příchodu druhé vlny, tu měla obdržet Poslanecká sněmovna každé tři měsíce, termín tam byl 4. 9. a Poslanecká sněmovna zprávu od vlády neobdržela. Pandemický semafor - zde musím vládu částečně pochválit, protože usnesení Poslanecké sněmovny splnila a předložila pandemický semafor, byť tam jsou určité nedostatky, o kterých ještě budu hovořit, a není tam navázání na konkrétní kroky a opatření, která jsou spojena s daným stupněm. Pravidelné a srozumitelné informace veřejnosti - to asi nemusím úplně komentovat. Pokud jde o informace poslancům podle platných zákonů, tak ty bohužel v případech, kdy jsme se např. obrátili na výboru pro zdravotnictví na Ministerstvo zdravotnictví, aby nám poskytli zásadní informace a data pro naše rozhodování, tak jsme je opět neobdrželi. Pokud jde o strategii testování, kterou měla vláda zpracovat, tak tam je úkol plněn částečně, protože vláda představila veřejnosti draft, který předložila k připomínkování, což chválím, nicméně do dnešního dne, a to je poměrně dlouhou dobu po termínu, který určila Poslanecká sněmovna, finální strategie testování vydána nebyla.
Pokud jde o dopracování chytré karantény a její představení Poslanecké sněmovně, tak v tomto ohledu vláda skutečně představila novou verzi aplikace eRouška 2.0, tedy pouze novinářům, nikoliv Poslanecké sněmovně, jak bylo v usnesení, ale ještě pořádně nevíme, jak to bude fungovat. Nicméně je potřeba ocenit, že vláda si uvědomuje, že je potřeba i marketingová podpora, aby si ti lidé skutečně tu aplikaci nainstalovali, protože když se podíváme na data, že si aplikaci eRouška 1 stáhlo pouhých 100 000 lidí, tak v desetimiliónové republice je toto číslo zcela nedostatečné. V podstatě takovýto typ nemá výrazný efekt.
Pokud jde o další bod, který je v oblasti školství, zveřejnění plánu podpory pro distanční výuku a zveřejnění plánu pro fungování škol v případě druhé vlny, tam si myslím, že vláda úkol splnila, takže to hodnotíme zeleně. A poslední bod, strategie podpory eKnih ve veřejných knihovnách, tak v tomto ohledu, pokud vím, vláda vůbec nic neučinila, takže proto hodnotíme červeně.
Když shrneme ty jednotlivé body usnesení Poslanecké sněmovny, tak z jedenácti úkolů vláda splnila dva úkoly, částečně splnila tři úkoly, nesplnila pět úkolů z jedenácti, to znamená skoro polovinu a u jednoho úkolu dosud nenastal termín. To znamená aktualizace typového plánu. Takže v tomto ohledu v podstatě z deseti úkolů, u kterých už nastal termín, u pěti nedošlo k dostatečnému splnění.
Že celková bilance je poměrně smutná, to nehovořím o tom, že zpracování některých úkolů rozhodně není na dostatečné úrovni reflektující vážnost současného situace. Samozřejmě všichni chápeme to vytížení a ten stres, ve kterém funguje ministerstvo, úředníci a všichni zodpovědní zaměstnanci. Na druhou stranu určitý respekt demokratickým institucím i k tomu, že takto závažná věc byla projednána na Poslanecké sněmovně, která se k tomu vyjádřila usnesením, které by bylo (?) podle mého názoru namístě. Ministerstvo zdravotnictví odevzdalo takzvaný semafor, jako systém stupňů pandemické pohotovosti. Nicméně nepodařilo se ho úplně dobře komunikovat, někteří občané mu nerozumí a nedůvěřují mu. Například zelená barva značí horší pandemický stupeň než bílá. A vládní představitelé se nemohou shodnout a stejnou barvou označují jednak oranžovou a jednak jako žlutou. Takže je potřeba, aby občané vládním krokům rozuměli, aby je mohli vzít za své.
Nikdy v historii České republiky totiž nebylo důležitější, aby občané důvěřovali vládě a vládním krokům a tuto důvěru si však vláda musí zajistit maximální transparentností, srozumitelnou a věc jasnou komunikací. Každopádně, abych se vrátil ke krokům vlády. Již 11. 8. se odborná skupina na Ministerstvu zdravotnictví shodla na nošení roušek ve vnitřních prostorách na území celé České republiky od 1. 9. Toto opatření bylo panem premiérem konzultováno v Národní radě vlády pro zdravotní rizika, ministrem zdravotnictví vyhlášeno, aby vzápětí bylo přímo na osobní žádost premiéra staženo. Premiér také vydává ničím nepodložená stanoviska o slábnutí viru, která jsou v přímém rozporu s tím, co tvrdí odborná epidemiologická skupina ministerstva.
Totiž, že zatím neexistují vědecké důkazy o klesající virulenci koronaviru. Pan premiér uvedl ve svém vyjádření, že vláda nebude zavádět omezení ekonomického charakteru a upozornil, že počet nových případů skokově roste a mnoho lidí se chová jakoby koronavirus zmizel. To je samozřejmě pravda, ale bodejť by se tak nechovali, když se v Čau lidi vypráví o tom, jak virus slábne. Co dál se pokusil pan premiér řídit? Chorvatsko a 60 tisíc Čechů. Evropské země zavedly opatření při návratu svých občanů z konkrétních regionů Chorvatska. Jenom Česká republika nikoliv. Kolik importovaných případů ve školách tak máme? Nevíme, a raději budeme zavírat školy. Kolik lidí se nakazilo v Chorvatsku a přivezlo koronavirus k nám a šířili ho kolem sebe? Podle dat Ministerstva zdravotnictví je to v současné době druhý nejčastější import onemocnění do České republiky. Došlo tedy ke kvalifikovanému vyhodnocení rizik a došlo k tomuto kroku na základě nějakého marketingového průzkumu?
Nejenom, že ministerstvo neumělo na začátku jara zřídit infolinku pro koronavirus a musela jej pro něho udělat parta nadšenců, to by se dalo pochopit, ale teď na podzim, když jste se ji rozhodli zřídit sami, tak si nikdo ani nevšiml, že ta nová infolinka je na jiném čísle, a to ani nekomentuji, že se jedná o placenou linku. Co dál není hotové a mělo by být? Hygiena nemá systém eKarantény, aby hygienici mohli digitálně vystavit karanténu. Podobně jako praktici eNeschopenku. Celý proces zde stojí na MPSV. Řeknu svůj konkrétní příběh. Setkal jsem se - už jsem to tady říkal - s panem poslancem Navrkalem, který měl covid. A krajská hygienická stanice se mu ozvala devátý den potom, co došlo k tomu kontaktu. Takže jsem byl v karanténě jeden den a nedostal jsem ani žádný papír ani žádné zákonné rozhodnutí o nařízení karantény. Do datové schránky nepřišlo nic, takže zákon nezákon. Chápu, že ta situace je složitá, nicméně tady jde o správné nastavení elektronických systémů, vystavení rozhodnutí a doručení do datové schránky opravdu není tak šíleně složitou věcí, aby to nedokázal některý dodavatel implementovat tak, jako se to dělá v jiných agendách.
Vzniklou absurdní situaci podtrhuje fakt, že hygiena posílá vystavení karantény poštou do vlastních rukou. Jak si asi osoba v karanténě má dopis převzít, to je mi skutečně záhadou. Co mě neskutečně překvapuje a zaráží, je kapacita trasování na hygieně. Celé léto víte, že máte kapacitu 700 případů při současném obsazení a teď na podzim začnete hledat lidi, kteří to budou zvládat. To jste měli řešit v květnu, ne v září. Zase řeknu příklad z praxe. Když jsem byl minulý týden na testu, fronta měla hodinu, tento týden už má hodinu a půl. Z úst pana ministra Vojtěcha na zdravotním výboru 19. 8. zaznělo v odpovědi na náš otevřený dopis, že monitorují prodlevy mezi výsledkem testu a poskytnutím této informace testované osobě. V tomto ohledu bychom rádi věděli, jaké jsou ty průměrné prodlevy. A já musím říct, že tam, kde jsem byl já, tak to fungovalo špičkově, na Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Jakým způsobem se vyvíjí v čase, a co hodláte dělat proto, aby byla tato doba co nejkratší.
Samozřejmě jde i o sledování dalších metrik, které jsou podstatné k řádnému vyhodnocení zvládání té situace, případně přijetí dalších opatření. Ty metriky jsou doby mezi rozhodnými okamžiky, zejména doba mezi zjištěním důvodu pro nařízení karantény, trasování nakaženého a dnem, kdy došlo k rizikovému kontaktu osoby v karanténě s nakaženým, doba mezi zjištěním důvodu pro nařízení karantény a průkazním informováním osoby, které se má karanténa nařizovat, doba mezi průkazným informováním osoby, které se má karanténa nařizovat a provedením testu této osoby, doba mezi provedením testu této osoby a jejím informováním o výsledku testu. Jde tedy o to, abychom tato data měli za krajské hygienické stanice, aby se sledovala situace a případně se přijímala opatření, a to na týdenní bázi.
V jakém postavení jsou zaměstnanci hygieny, kteří se v boji s koronavirem vzdali víkendů a osobního života? Jejich finanční ohodnocení je nedostatečné, mnoho z nich pracuje v deváté platové třídě, 25 tisíc hrubého po dvaceti letech praxe. Změňte to. Tohle jsou peníze, které má smysl utratit, protože na výkonu hygieniků závisí, kolik lidí zemře. Važme si jejich práce a dejme jim k tomu podmínky. To, že aplikaci eRouška používá 2,5 % občanů, lze považovat jen a pouze za naprosté selhání. V sousedním Německu používá její ekvivalent téměř 20 % lidí. A vláda dosud neudělala nic proto, aby se to změnilo. Ono se stačí projít po budově Sněmovny a pozorovat, kolik poslanců a poslankyň tu aplikaci má. Všichni víme, že žere baterku, protože tam je špatně nastavený bluetooth, ale doufám, že i tahleta situace se zlepší s eRouškou 2.0.
Neexistuje žádná bonifikace uživatelů, žádná systematická propagace. Přitom v některých zemích dosáhly toho, že mají třeba 50 % uživatelů, jako v Singapuru. Nelze se pak divit ani tomu, že mnoho lidí nedůvěřuje vládním opatřením a mají problém se s nimi ztotožnit. To, že lidé odmítají dodržovat mimořádná opatření, je jen a pouze chyba vlády a její komunikace. Když na začátku léta, konkrétně 2. července se moje kolegyně Olga Richterová obracela na Ministerstvo zdravotnictví, kdy hodlá vypracovat strategii krizové komunikace, víte jaká byla odpověď? Po skončení současné pandemie. Ano, slyšíte správně, po skončení pandemie. A já se tedy ptám, je toto v souladu s mottem řídit stát jako firmu? Každá větší firma totiž takovou strategií disponuje a její vypracování je pro tým zkušených lidí práce maximálně na týden. Nyní jsme skrze otevřený dopis ministerstvo vyzvali k jednoduchému kroku, chceme, aby opatření vyhlašovala komunikačně kompetentní osoba, předem stanovený a pravidelný termín, nic složitého. A není potřeba to komplikovat.
Na závěr mi dovolte poděkovat, že jste veřejně nechali připomínkovat testovací strategii, což jsme s kolegy využili a připomínky vám zaslali. Dle vašich kolegů, pane ministře, to byly velmi dobré připomínky a většinově budou akceptovány. Jsme rádi, že jsme vám mohli pomoci dopracovat strategii testování.
Nyní bych se konkrétně zaměřil na formulaci usnesení, přičemž v průběhu rozpravy bych rád s dalšími předsedy klubů, případně jinými zástupci klubů, prošel ten návrh usnesení, případně upravil některé parametry, lhůty a podobně, tak, abychom našli společnou řeč.
V návrhu A je úvodní usnesení, kterým Poslanecká sněmovna vyjadřuje poděkování všem lékařům, zdravotním sestrám, dalším nelékařským zdravotníkům, medikům, pracovníkům v sociálních službách a všem dalším organizacím a lidem, které se podílí na řešení současné krizové situace spojené s pandemií koronaviru na území České republiky a na zajišťování péče o obyvatelstvo.
Část B se týká kontroly plnění usnesení Poslanecké sněmovny číslo 1162 ze dne 4. června 2020 k vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru na území České republiky.
Poslanecká sněmovna konstatuje, že
1. Ústřední epidemiologická komise od 15. května 2020 nezasedala, v důsledku čehož nebylo naplněno usnesení Poslanecké sněmovny, podle nějž měla jednání a další aktivity Ústřední epidemiologické komise probíhat na pravidelné bázi, a proto opakovaně žádá vládu, aby aktivity Ústřední epidemiologické komise probíhaly na pravidelné bázi.
2. Vláda České republiky nepředložila Poslanecké sněmovně prostřednictvím předsedy vlády během tří měsíců informaci o zvolených řešeních a přípravě na možný příchod další vlny pandemie koronaviru, v důsledku čehož nebylo naplněno usnesení Poslanecké sněmovny, podle něhož měl předseda vlády předložit informaci Poslanecké sněmovně nejpozději dne 4. září 2020, a proto opakovaně žádá vládu, aby jí neprodleně předložila informace o zvolených řešeních a a přípravě na možný příchod /teď spíš skutečný příchod/ další vlny pandemie koronaviru v České republice.
3. Vláda částečně naplnila usnesení Poslanecké sněmovny k tomu, aby byl představen semafor pandemických stupňů pohotovosti, současně stále nejsou představeny jasné a předvídatelné kroky, spojené s jednotlivými stupni.
4. Vláda nenaplnila usnesení Poslanecké sněmovny, aby poskytovala veřejnosti informace v pravidelných a předem daných intervalech, srozumitelně a věcně, v adekvátním množství a systémově pro všechny dotčené skupiny veřejnosti, a proto žádá vládu, aby neprodleně vypracovala a implementovala strategii krizové komunikace tak, aby informace o mimořádných opatřeních prezentovala komunikačně kompetentní osoba v pravidelný a předem stanovený termín, což přispěje k lepší informovanosti obyvatelstva a tak i důslednějšímu dodržování opatření proti šíření nemoci covid-19.
5. Ministerstvo zdravotnictví neodpovědělo na připomínky poslanců, přednesené na výboru pro zdravotnictví v zákonné lhůtě 30 dnů, čímž nenaplnilo usnesení Poslanecké sněmovny, aby poslancům poskytovali informace podle platných zákonů a ve vymezených termínech, a proto Poslanecká sněmovna při vědomí vytíženosti i náročnosti akutní agendy opakovaně apeluje na dodržování zákonných povinností vlády.
6. Vláda zveřejnila draft národní strategie testování nemoci covid-19, který poskytla veřejnosti k připomínkování, čímž částečně naplnila usnesení Poslanecké sněmovny k tomu, aby představila Poslanecké sněmovně strategii testování v případě druhé vlny epidemie koronaviru. Nicméně nedošlo k finalizaci tohoto dokumentu ve schváleném termínu do 30. června 2020, a proto žádá vládu, aby finalizaci národní strategie testování nemoci covid-19 neprodleně zajistila.
7. Vláda představila veřejnosti novou aplikaci eRouška 2.0 a avizovala zvýšené úsilí o její šíření mezi obyvatelstvo, čímž částečně naplnila usnesení Poslanecké sněmovny k dopracování konceptu chytré karantény a představení Poslanecké sněmovně do 30. června 2020.
8. Vláda zřídila portál nadalku.msmt.cz, čímž naplňuje usnesení Poslanecké sněmovny o zpracování a zveřejnění plánu komplexní podpory pro distanční výuku na školách.
9. Vláda připravila a zveřejnila manuál k provozu škol a školských zařízení ve školním roce 2020 až 2021 vzhledem ke covid-19, čímž naplnila usnesení Poslanecké sněmovny k tomu, aby připravila a zveřejnila plány se scénáři, jak budou fungovat školy v případě možného dalšího epidemiologického ohrožení.
10. Vláda nepřipravila strategii podpory e-knih ve veřejných knihovnách, v důsledku čehož nebylo naplněno usnesení Poslanecké sněmovny k přípravě strategie podpory e-knih ve veřejných knihovnách, zohledňující novou situaci, a proto opakovaně žádá vládu, aby strategii podpory e-knih ve veřejných knihovnách připravila.
V rekapitulaci jsou to dvě splněná, tři částečně splněná, pět nesplněných a jedno dosud před termínem.
Část C usnesení se týká dalších opatření k zamezení druhé vlny šíření nákazy koronaviru v České republice.
Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby
1. zajistila dostatečný počet záložních odběrových míst pracovníků call center, hygieniků a laborantů, aby byla Česká republika připravena na rostoucí trend nákazy covid-19,
2. usilovala o zvýšení počtu testů na onemocnění covid-19 tak, aby podíl pozitivních testů v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace ze dne 30. 3. dlouhodobě nepřekračoval hladinu 5 % /současných 12 % totiž indikuje nedostatečné testovací kapacity/,
3. zveřejnila na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví aktuální informace o současné a plánované testovací kapacitě a čekací době všech odběrových míst, aby bylo využití sítě odběrových míst optimální a maximálně zkrácena doba odběru,
4. informovala Poslaneckou sněmovnu o kvalifikovaném odhadu maximální denní testovací kapacity při různých scénářích dalšího vývoje šíření nákazy,
5. poskytla veřejnosti statistické informace podle jednotlivých krajských hygienických stanic na týdenní bázi o následujících údajích týkajících se nemoci covid-19:
a) doba mezi zjištěním důvodu pro nařízení karantény z trasování nakaženého a dnem, kdy došlo k rizikovému kontaktu osoby v karanténě s nakaženým,
b) doba mezi zjištěním důvodu pro nařízení karantény a průkazným informováním osoby, které se má karanténa nařizovat,
c) doba mezi průkazným informováním osoby, které se má karanténa nařizovat a provedením testu této osoby,
d) doba mezi provedením testu této osoby a jejím informováním o výsledku testu,
6. neprodleně aktivovala Ústřední krizový štáb k účinnému řešení krizové situace, související s nárůstem počtu nakažených nemocí covid-19,
7. informovala Poslaneckou sněmovnu o podkladech a odborných důvodech, na základě kterých byla změněna pravidla pro nařízení karantény při kontaktu osob chráněných rouškami či ústenkami a o dopadu této změny na míru rizika a bezpečnost obyvatel, zejména u starších osob, pro které je nemoc covid-19 rizikovější,
8. vypracovala a implementovala metodiku odběrových míst tak, aby byla co nejvíce eliminována možnost nákazy, a to jak u testovaných osob, tak u pracovníků odběrových center; součástí této metodiky musí být využití informačních a komunikačních technologií tak, aby nebylo nutné od každé testované osoby získávat kontaktní informace na místě, umožnění platby online a sjednocení odběrových stránek odběrových míst s využitím jednotného registračního formuláře,
9. zajistila provedení další prevalenční studie kolektivní imunity vůči onemocnění covid-19 /poslední proběhla v květnu/ a zajištění kvalitních datových výstupů, umožňujících další analýzu aspoň pro širokou odbornou veřejnost.
Tolik návrh usnesení, který navrhujeme, aby Poslanecká sněmovna reagovala na aktuální vývoj a rostoucí trendy v počtu nakažených.
Já se velmi těším na věcnou diskusi k tomuto bodu. Děkuji za pozornost.
