Dějiny se přepsat nedají. Pokouší se je zamlčovat, zkreslovat, ale nemohou je změnit. Celé tohle zkreslování má jediný účel – zmasírovat nové generace tak, aby věřili té jejich „jediné pravdě“. Je trapné tvrdit, že nás neosvobodili Rusové, ale Ukrajinci a argumentovat názvem 1. Ukrajinský front. Přitom jeho národnostní složení je známé: 595 957 Rusů, 342 510 Ukrajinců, 21 690 Bělorusů.
Spojovat 80 let starou historii a dnešek je absurdita. Dnešní Rusové nejsou tehdejší „Sověti“, dnešní Američané nejsou tehdejšími Američany. Upírat dnes Rusům kvůli dění na Ukrajině propagandisticky zásadní podíl na porážce Hitlera je prostě hnus. Volat po stržení pomníků rudoarmějců je ubohost. Stejný nesmysl je posuzovat dění na Ukrajině až od 24. února 2022 a nikoli přinejmenším od listopadu 2013.
To v žádném případě není obhajoba Ruska a jeho intervence na Ukrajině, ale obhajoba nezkreslování historie, obhajoba faktů. Od prvního dne nesouhlasím s válkou na Ukrajině stejně, jako jsem nesouhlasil s děním na Ukrajině od listopadu 2013. Každá válka je šílenost a v každé umírají nevinní, zatímco strůjci sedí v bezpečí.
Pomníky nejsou a nesmí být zdrojem nenávisti. Jsou mementem, varováním právě před nenávistí vůči odlišnému způsobu myšlení nebo chování. Pokud si nedokážeme vzít z toho poučení, byla by oběť všech hrdinů, kterým jsou pomníky věnovány, marná a zbytečná. Známých i bezejmenných. To nesmíme dopustit! To je naše odpovědnost. Díky padlým jsme se mohli narodit a žijeme.
Michal Malý, místopředseda MO Trikolora Praha 8