Mediálně se štve proti bohatým, kteří na vlastní bydlení mají a volá se po milionářské dani. Ignoruje se přitom fakt, že právě tito lidé živí státní rozpočet, dávají lidem práci a poskytují mnohdy sociální (pochopitelně pro ně neprodělečné) služby ve formě poskytování bydlení a dalších služeb. Stát přitom se všemi odvody a daněmi, DPH a spotřební daň nevyjímaje pracujícím lidem bere cca 70% toho, co si za svoji práci vydělají. Populisticky se devíti sazbami DPH „zlevňuje“ pivo, na které se ale nasadila vysoká spotřební daň, takže po zákazu kouření budou krachovat další vesnické hospůdky – jediná místa, kde se lidé v malých obcích scházeli.
Vrátím se ale k bydlení, jehož novou výstavbu mimo jiné prodlužuje neúměrná doba, kterou developeři musí čekat na stavební povolení, což logicky ceny bydlení také zvyšuje. ČNB zpřísnila bankám kritéria pro poskytování hypoték a nakonec zvýšila úrokové sazby. Osobně jsem si ověřil, že manželé se společným čistým příjmem 42 000 korun nemají šanci na hypotéku vyšší jak 3 miliony při tržní ceně nemovitost 9 milionů. Kolik procent lidí v této zemi na takovou hypotéku dosáhne? Navíc, odpovědní lidé, kteří pracují a šetří a chtějí zabezpečit rodinu jsou za svoji odpovědnost trestáni daní z nabytých nemovitostí opakovaným zdaněním již zdaněných příjmů – daní z nabytí nemovitosti a dále daní z nemovitostí (které stále rostou). Chápal bych, pokud by šlo o daň z užívání veřejných prostor (komunikace atd.).
Například při koupi bytu o výměře 115 m2 zaplatíte dnes oproti roku 2007 státu na daních (z již jednou zdaněných příjmů) na dani o více jak milion výše. Mimochodem, zvedla se i „daň ze zdí,“ protože v roce 2008 se změnil výpočet podlahové plochy, do níž se od té doby zahrnují i vnitřní zdi a příčky. Stát zvýšil u takzvaného „sociálního bydlení“, tedy bytů pod 120 m2 DPH z % v roce 2007 na 15% a u bytů nad 120 m2 z 19 na 21%. Jen pro srovnání, jak jsou na tom jiné státy s DPH u menších bytů: Polsko 8%, Francie 5,5%, Maďarsko 5%.... ČR 15%. Dnes je tedy příjem státu na dani z přidané hodnoty z průměrného pražského bytu v celkové částce téměř pětinásobný, než před deseti lety. A co z toho financuje stát pro občany?
Dalším faktorem, který zvyšuje cenu bytů a který povinně řeší soukromí investoři je technická a dopravní infrastruktura na vlastním pozemku a v jeho přímé návaznosti, ale jsou nuceni investovat také do infrastrukturních staveb v širokém okolí. Tím suplují úlohu veřejné správy, což zásadně prodražuje nové byty. Takže z jichž zdaněných příjmů těch, co kupují nemovitosti hradí a suplují to, co má zajišťovat stát z jemu odvedených daní. Pokud nové byty mají být cenově dostupnější, nemohou tyto náklady v takové míře nést soukromí investoři a potažmo tedy kupující nových bytů. Je tedy zřejmé, že za nárůst cen až tolik nemůže ten „zlý kapitalistický“ developer, ale stát.
Mnoho zavedených opatření je zdůvodňováno nařízeními EU, ale ne vždy je to pravda, naše vláda je často papežštější než papež. Nicméně, nic to nemění na faktu, že je nezbytné – zvláště po odchodu Británie z EU – zastavit diktát Bruselu, respektive Německa. V EU a tím pádem i České republice nastupuje tvrdá normalizace stylem, který mi připomíná nástup fašismu v Německu. Ostatně, Německo i díky „kolaboraci“ Francie bude po odchodu Británie ovládat Evropu stále tvrději a „pevnější rukou“. S ohledem na to, že již nějaký čas pozitivně vnímám „politiku“ Václava Klause Mladšího a Zuzany Majerové-Zahradníkové a je mi sympatický program Občanského hnutí Trikolóra, stal jsem se jeho příznivcem. Program je fajn ale je třeba jej třeba v reálné míře uplatnit.
Proto si myslím, že by si ke stávajícímu programu a cílům měla Trikolóra přidat další – snížení DPH u bytů do 120 m2 na 5%, u bytů nad 120m2 na 9%. Nicméně, jako nejdůležitější cíl ze svého pohledu vidím vypovězení Lisabonské smlouvy co nejdříve – jen tak je možná „návrat před Lisabon“. Předesílám, že tento text je můj čistě osobní, nehovořím za hnutí, jen dávám podnět.
