Událostí, které by byly mediálně významné, se děje minimum a tak se i v seriózních novinách rozebírají peripetie za života celebrit a objevují se zaručené a senzační zprávy. Letos překvapivě neútočili lidožraví žraloci na Jadranu a ani stáda ovcí v Beskydech neohrožovala žádná divoká puma. Ministerstvo vnitra prý totiž chystá znovuzavedení Pomocných stráží Veřejné bezpečnosti...

Zpráva by to byla jistě senzační a to nejen v době okurek. Tedy pokud by se zakládala na pravdě a nikoliv zejména na představivosti autorů. Kde se vzalo to zrnko, jež zrodilo zpravodajskou perlu? Zdá se, že podnětem bylo mé červencové setkání s Radou seniorů ČR, kterého se účastnili i zástupci policejních veteránů. O ty se dle jejich slov předchozí ministři prý příliš nestarali. Měli jsme velice milou debatu, na které se mimo jiné objevil podnět ohledně dalšího uplatnění policistů v důchodu, například v rámci prevence, poradenské činnosti a podobně. Nešlo o žádný jasný plán, ale spíše o prvotní úvahu, či námět, který neměl ani jasné kontury a už vůbec ne definovaná pravidla.

Tento „nápad“ se nyní v rámci pracovní skupiny na Ministerstvu vnitra diskutuje, mimo jiné zda a jak by bylo možné využit dobrovolníky například u přechodů pro chodce před školami, ochraně chat v osadách, nebo při hledání ztracených dětí. V každém případě by se jednalo o činnost bez nároku na honorář a rozhodně by dobrovolníci neměli mít postavení úřední osoby (veřejného činitele). Ostatně nejde o žádné naše originální řešení, pro inspiraci se lze porozhlédnout i v nedalekém zahraničí, kde existuje řada rozličných dobrovolnických organizací, jež participují na zkvalitňování bezpečnosti v konkrétních lokalitách. Nejrozvinutější systém mají v anglosaském prostředí, ale mnohaleté zkušenosti s dobrovolníky mají například i ve Francii, Nizozemsku, Rakousku, či v severských zemích.

Ministerstvo vnitra tedy rozhodně neplánuje vytvářet centrálně ani lokálně žádné nové pořádkové síly, ani ozbrojené složky. V tomto duchu byla ostatně v uplynulých dnech informována i média, která se o uvažované variantě dobrovolníků dozvěděla. Takto podaná informace bohužel není tím pravým palcovým titulkem. Virtuální realita tak přinesla do okurkové sezóny novou „aférku“ v podobě údajného návratu pomocníků VB. Této fabulace (snad z nedostatku vlastních témat) se chopili i politici ODS, kteří se obávají znovuzavedení systému udávání a kritizují údajnou neprofesionalitu bezpečnostních složek. Nezmiňují již, že právě za jejich vlád došlo k decimaci a nastartování chaosu uvnitř celého policejního sboru...

Je paradoxní, když 25 let od „sametu“ existují ve veřejném prostoru lidé, kteří fakticky nejsou schopni vnímat bezpečnostní aparát našeho státu jako demokratickou instituci. Jako systém, který je složen z občanů, pro které zároveň pracuje. Je neméně udivující, že spolupráci takovéto instituce s občany někdo vnímá jako něco podezřelého a divného. V tomto smyslu je vlastně směšné, že úvahu, jak využít zkušenosti policejních veteránů, někdo ideologicky znetvoří v návrat předlistopadové Veřejné bezpečnosti. Navíc pod rouškou ochrany demokracie. Namísto strašení červenou páskou přes rukáv by možná stačilo sejmout z očí černé klapky...