V nedávné minulosti již došlo k sejmutí pamětní desky děkující tomuto hrdinovi, který stal včele vojsk Rudé armády, jež v roce 1945 osvobodila Prahu a podstatnou čKomunisté zásadně nesouhlasí se snahou vedení Prahy přepisovat dějiny a systematicky odstraňovat připomínky na boj proti fašismu!ást Československa od hitlerovské okupace, z budovy Staroměstské radnice. V Bubenči pak byl navzdory mohutným protestům občanů odstraněn jeho pomník a před několika týdny navíc zastupitelé hlavního města odebrali jeho osvoboditeli dokonce i čestné občanství. Nyní hodlají skončit i s poslední výraznou památkou na hrdinného osvoboditele města – s Koněvovou ulicí na Žižkově.
Nejdelší žižkovská ulice nese název Koněvova od roku 1946. Novým názvem tehdy rok po skončení 2. světové války a osvobození od fašismu Pražané ocenili významnou roli maršála Sovětského svazu Koněva na této dějinné události. Jméno Koněvova nese tato ulice dodnes. Všechny antikomunismem motivované snahy o její přejmenování, které se objevily v průběhu posledních tří desítek let, se setkaly s nesouhlasem veřejnosti a skončily nezdarem. Přes trvající odpor občanů však nyní chtějí ti, kteří dnes bohužel Praze vládnou, s Koněvovou ulicí skoncovat.
Vedení Městské části Praha 3, kde se Koněvova ulice nachází, oznámilo svou snahu o přejmenování nejdelší tamní ulice již před časem. Odezva místních obyvatel byla jednoznačná. Jejich petici proti přejmenování Koněvovy ulice tak kupříkladu podepsalo mnoho set občanů. Nepomohla ani propagandistická kampaň falzifikující dějiny ve snaze osobnost osvoboditele Prahy co nejvíce pohanět. O jednoznačném postoji samotných obyvatel Koněvovy ulice svědčí fakt, že v oficiálním průzkumu, který mezi nimi uspořádala žižkovská radnice, se celých 71 % z nich vyslovilo proti přejmenování.
Vedle politických a historických důvodů jsou příčinou tohoto odporu proti antikomunistické snaze vymazat další z připomínek na boj proti fašismu především obrovské komplikace pro sedm a půl tisíce obyvatel a firem ze tři a půl kilometrů dlouhé ulice, které jsou s jejím možným přejmenováním spojeny. Pro občany se nejedná zdaleka jen o povinnost výměny občanských průkazů, ale třeba i o nutnost nahlásit změnu bydliště zaměstnavateli, zdravotní pojišťovně, finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, živnostenskému úřadu, úřadu práce, bankám, úvěrovým společnostem, lékařům, telefonním operátorům a mnoha dalším.
Reakci žižkovské radnice na postoj obyvatel Prahy 3 však nelze nazvat jinak, než jako nebývalou aroganci moci. Přes opakovaně vyjadřovaný nesouhlas místních, petici, prohlášení i interpelace občanů na jednání zastupitelstva, se zastupitelé třetí pražské městské části vyslovili pro přejmenování Koněvovy ulice. Nyní by se měla přejmenováním Koněvovy ulice zabývat magistrátní místopisná komise, která ale už dříve Prahu 3 informovala o tom, že se změnou názvu souhlasí. Závěrečné rozhodnutí pak přísluší vedení hlavního města, jež, jak již bylo uvedeno, si však z boje proti památce na maršála Koněva, udělalo jednu z priorit a je tak víc než zřejmé, jaký bude jeho postoj.
Komunisté dlouhodobě a zásadně nesouhlasí se snahou vedení hlavního města i jeho jednotlivých městských částí přepisovat dějiny a systematicky odstraňovat památky související s protifašistickým odbojem i osvobození metropole vojáky Rudé armády. KSČM proto stojí jednoznačně za obyvateli Koněvovy ulice, podporuje jejich odpor proti jejímu přejmenování, a co nejrozhodněji odsuzuje snahy o to, aby se ulice nesoucí slavné jméno maršála Koněva stala minulostí.
