Senátoři se přišli a vlastní oči seznámit se stavem osobní knihovny Tomáše Garrigua Masaryka.
Tato unikátní součást našeho kulturního dědictví o více než 160 tisících svazcích nebyla totiž ani čtvrtstoletí po obnovení demokracie v Česku katalogizována, natož digitalizována. Badatelům jsou tak stále nepřístupné např. poměrně obsáhlé komentáře prezidenta Masaryka, jimiž doprovázel většinu knih, které četl. Stejně tak nemohou vědci a studenti využívat řadu dalších dosud nezpracovaných dokumentů spojených s osobností TGM. Přitom se často jedná o archiválie, které by mohly na život a dílo prvního československého prezidenta vrhnout úplně nové světlo. Nedostatek finančních prostředků však pracovníkům Masarykova ústavu a Archivu AV ČR nedovoluje tuto situaci změnit.
„Osobní Masarykova knihovna je dobře ošetřena, archiv je poměrně moderní, čili nehrozí riziko, že bychom o tuto část našeho národního dědictví přišli. Ale nevyužíváme ji. Prakticky nevíme, co všechno tam je. Za víc jak dvacet let od listopadu 1989 se nenašlo 17 milionů, ze kterých by zpracování těchto archiválií mohlo být ufinancováno. Přitom se z hlediska státního rozpočtu jedná o v podstatě zanedbatelnou částku,“ konstatoval předseda Senátu Milan Štěch.
Se svými senátními kolegy Čunkem, Grulichem a Nenutilem se předseda Senátu shodl, že v případě Masarykovy osobní knihovny jde o zcela věcný, apolitický problém, na jehož důstojném a co nejrychlejším vyřešení by měli spolupracovat veřejní činitelé napříč politickým spektrem. Pokud se chce demokratická Česká republika i nadále odvolávat na osobnost prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, měla by adekvátně přistupovat i k dílu, které po sobě zanechal.
Předseda Senátu Milan Štěch se chystá seznámit s otázkou osobní Masarykovy knihovny i prezidenta Miloše Zemana.
Popisek k fotce: Předseda Senátu Milan Štěch (vlevo), ředitel Akademie věd ČR Jiří Drahoš (druhý zprava) a ředitel Masarykova ústavu Luboš Velek (vpravo)
