Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, vážený pane ministře. Přenechám expertům na zemědělství detailní debatu nad jednotlivostmi toho zákona, který dnes přebíráme, probíráme, ale mou ambicí je dát tuto celospolečenskou diskusi do nějakého širšího rámce.
Nutí mě k tomu to, že máme předsedu vlády, který nutně je v jakékoli otázce, která se týká potravin, silně zainteresován, jeho střet zájmů v této věci je neoddiskutovatelný. Do jisté míry totéž platí i o ministru zemědělství.
Jenom úvodem bych chtěla říci, že potravinářská divize Agrofertu je vedle chemické divize nejstabilnější součástí holdingu, zaujímá největší tržní podíl mezi domácími potravinářskými producenty, zejména v pekárenském oboru dosahuje 45procentního podílu na trhu. Agrofert obdělává největší podíl zemědělské půdy na ploše 140 tisíc hektarů, přičemž v domácím zemědělství dnes působí 83 firem holdingu. Potravinářskou divizi Agrofertu v ČR zastupuje 19 společností a jejich roční produkce vypadá takto. 714 tisíc tun pekárenských výrobků, 163,5 tisíce tun masných výrobků, 248 tisíc tun mléčných výrobků. Potravinářských, jsem řekla, že je 19 společností, které tvoří hlavní tu sekci Agrofertu, pokud jde o potraviny, patří mezi ně Animalco, která se zaměřuje na dovoz či vývoz zemědělských produktů, včetně živých, chovných a jatečných zvířat. Česká vejce, Kmotr – Masna Kroměříž, Kostelecké uzeniny, Krahulík-masozávod, KU uzeniny s.r.o, masná produkce. Masokombinát Klatovy, mlékárenská produkce Hlinsko, to je Mlékárna Hlinsko a.s., která pod značkou Tatra je také zapojena do školního programu Školní mléko. Odkolek, pekárenská produkce, Olma, třetí největší zpracovatel mléka v ČR. Papei, pekárna Zelená louka, která se proslavila tou dotací na inovační linku na toastový chléb ve výši 100 mil. korun v roce 2017, což se ukázalo, že žádná inovace nebyla. Dále tam patří společnost Penam, největší pekárenská společnost na českém trhu, prodejny Procházky, které provozuje společnost PMU, jsou součástí objektů obchodních řetězců Penny Market, Lidl, Kaufland, ve více než 100 městech po celé ČR. Prodávají sortiment českého vepřového, drůbežího a hovězího masa. Dále je zde Preol Food, jedlý řepkový olej, Profrost, zmražené pečivo, pekárenskou produkci reprezentuje UB Holding, United Bakeries, dále je zde Vodňanská drůbež, To je tedy těch 19 společností, které tvoří tento gigantický střet zájmů premiéra Andreje Babiše, pokud se bavíme o jakékoli otázce zemědělství či potravinářského trhu.
S tím se pojí také dotace, které tato firma pobírá, ať už je to z národních zdrojů nebo z evropských zdrojů. Je nutné poznamenat, že je velmi obtížné dobrat se přesných čísel. Pokoušela jsem se o to v jednotlivých letech, jak ty dotace přesně v té struktuře vypadaly. Kolik který podnik z Agrofertu nebo z impéria premiéra Andreje Babiše, ať už to bylo tehdy v jeho vlastnictví nebo nyní ve svěřenských fondech, kolik který z nich pobírá dotace naše nebo evropské. Nicméně, nějaký překlad jsem přece jenom, aspoň k nějakým číslům jsem se dobrala. Nechci je říkat všechna, protože asi by to vedlo k našemu zahlcení. Uvedu jednom některá.
V roce 2016 společnost Olma získala dotaci 43,8 milionů, společnost Vodňanská drůbež 44,8 milionů. Rok 2017. Ta Zelená louka, inovace pekárny toastového chleba, 100 mil. Kč. Vodňanská drůbež 50, Kostelecké uzeniny 19. To je rok 2016/2017. Když se podíváme na rok 2018, tady je zajímavé pozorovat vztah mezi ziskem a celkovými dotacemi u některých společností. Např. rok 2018, Kostelecké uzeniny měly zisk 119,5 milionu korun. Společnost evidovala souhlasy či přísliby dotací či investičních pobídek ve výši 203 milionů. Čili zisk 119, dotace 203. POdobné to bylo u společnosti Olma. Zisk 134, přísliby a dotace SZIF 179,5 milionu korun. Vodňanská drůbež, 139 milionů zisk, dotace 203 milionů korun. Závislost Agrofertu na dotacích se dá vyčíst z výročních zpráv, těch velkých potravinářských podniků Agrofertu. Tyto výroční zprávy potvrzují, tak jak jsem o tom mluvila, že dotace významnou měrou vylepšují bilanci, účetní bilanci těchto společností.
Co je asi důležité, je říci, že za 4 roky působení Andreje Babiše ve vládě, tedy v letech 2014 až 2019, ten loňský rok jsem ještě v úplnosti nedohledala, takže 2014 až 2019, získal Agrofert celkem 10,9 miliardy korun dotací, z nichž nenárokové dotace činily 2,9 miliardy korun. Je to téměř dvakrát více než za 7 let někdejších pravicových vlád, tedy 7 let netvořilo... Za 4 roky získal dvakrát více, než kolik měl na dotacích během 7 let pravicových vlád. Všechny významnější firmy holdingu čerpaly nejrůznější dotace nebo daňové úlevy.
K tomu roku 2019 bych ještě poznamenala, že ten holding premiéra Andreje Babiše si polepšil v čerpání dotací, přestože ho zasáhly evropské kontrolní audity. Z čerstvě schválených dotačních titulů výroční zpráva 2019 vykázala dotaci 89,5 milionu korun pro mlékárenský podnik Olma, z domácích zdrojů. Bylo to od SZIF. A státní příspěvek dostal i výrobce mraženého pečiva Profrost. Dále je zde příslib 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova na pořízení technologie na novou porcovnu kuřat. Kostelecké uzeniny počítají s investičními dotacemi, jsme tedy v tom roce 2019, celkem 194,4 miliony korun.
Tento přehled mě, říkám to tady všechno proto, abych zpochybnila postoj předsedy vlády Andreje Babiše, který hraje divadlo ve sněmovně, hraje divadlo před médii a hraje divadlo před českou veřejností. Vypráví o tom, jak návrh na povinné kvóty potravin ho zaskočil, netušil o něm, odmítá ho, v žádném případě ho nepodporuje. Já to považuji za ryze účelové a nedůvěryhodné. Nedůvěryhodné proto, že premiér, který teď nám předvádí v tomto roce, jak řídí očkování, jak umí rušit a zřizovat maturity, tak nám chce namluvit, že neumí řídit svůj poslanecký klub, že neumí stanovit priority a neumí si je ve svém poslaneckém klubu prosadit.
Je třeba připomenout, že to není nový návrh na povinné kvóty potravin, který se objevil už vloni na jaře, představu o podobném pozměňovacím návrhu měla skupina poslanců v čele s paní poslankyní Margitou Balaštíkovou z hnutí ANO a podílel se na něm Zdeněk Podal z SPD a chtěli postupně zvyšovat povinný podíl českých potravin z 55 % až na 85 % v roce 2027. Tehdy pan ministr Toman neodmítal tento návrh. Dokonce říkal, já nejsem proti tomu, aby se něco dováželo, ale ať se dovážejí věci, které se tady nevyrábějí. Takže ten návrh není žádná novinka typu ..............., o to nějak pomoci zejména současným vládním aktérům, kteří z toho vytěží nejvíc, se opakují, a jsme toho svědky i dnes.
Dostáváme se do konfliktu a byla o tom řeč i tady, nejenom s tím evropským právem, ale také s tím, jak byly představeny priority ČR pro české předsednictví v EU v roce 2022. Jedním z klíčových témat našeho předsednictví má být právě prohlubování vnitřního trhu. Tyto priority představila Poslanecká sněmovna, v červnu během jednání Evropského výboru státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková informovala na tomto jednání, že česká vláda se chce při svém předsednictví v EU zaměřit především na rozvoj vnitřního trhu a že toto téma bude prioritou za všech okolností. Tento návrh na kvóty – ještě je potřeba zmínit jednu okolnost, tvrdě odmítají velvyslanci osmi unijních zemí, mezi nimi je např. Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, Rakousko, Belgie, Polsko, Španělsko, říkají, že to je v přímém rozporu s unijním právem, podle nich jsou tyto povinné kvóty jasnou diskriminací zahraničních výrobků, která je na jednotném trhu v EU nepřípustná. Nahrávají domácím producentům potravin v čele s Agrofertem, což jde proti další prioritě českého předsednictví, kterou má být podpora malých a středních podniků. Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton poslal ministru Tomanovi loni v červenci dopis, budu z něj citovat: Uložení povinného podílu domácích potravin v obchodech jasně vytváří pro tyto výrobky znevýhodněné obchodní podmínky a diskriminuje podobné dovážené produkty. Dále omezuje svobodu maloobchodníků rozhodovat o svém sortimentu a rozložení prodejních ploch. Taková diskriminační opatření jsou zakázána články 34 až 49 smlouvy o EU. Komisař Breton se pozastavil i nad nesouladem mezi prohlášeními Babišovy vlády a jejími kroky v praxi. Připomněl, že vloni v květnu se česká vláda přihlásila do pracovní skupiny na prosazování pravidel na vnitřním trhu a tato skupina vypracovala a zaslala panu komisaři společný dokument. V toto dokumentu vyzývá k účinnému vymáhání a provádění právních předpisů týkajících se jednotného trhu. V případě zjištění překážek musí dotčené státy přijmout nezbytná opatření včetně legislativních změn na vnitrostátní úrovni, aby zajistily dobře fungující jednotný trh. To je zpráva komise, do níž se přihlásila dobrovolně česká vláda, a která určila nějaký svůj postup, nějakou svou prioritu a praxi, na naší vnitřní politické scéně dělá kroky zcela opačné.
Závěrem mi jenom dovolte reakci Asociace soukromého zemědělství. Představuje ji pan Jaroslav Šebek, který za tuto asociaci říká, cituji: Vznikl na první poslechnutí velice dobře a je to velmi brutální zásah do svobody trhu, který se obrátí proti spotřebitelům, vedl by jen ke zúžení nabízeného sortimentu a k růstu cen. Tuto veskrze obskurní právně, obchodně i politicky toxickou věc jsme sledovali s obavami od samého počátku a zásadně a kategoricky odmítáme tento paskvil, který je v rozporu nejen se samotnými principy ve fungování EU. Hrozí zavedení recipročních opatření v jiných oborech, ve kterých je Česko závislé na dovozu. Pomůže to těm, kteří v tržní síti jsou, tedy velkým domácím potravinářským firmám a agrokomplexům. Nepomůže to drtivé většině menších a středních podniků.
Teď jsem tedy citovala pana Jaroslava Šebka, předsedu Asociace soukromého zemědělství a s těmito slovy bych vám poděkovala za pozornost a končím svůj příspěvek. Děkuji vám.
