Pan radní Zelenka se údajně zamyslel a „vypotil“ návrh přestěhovat Úřad práce kamsi na okraj města (http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/mostecky-urad-prace-zustane-v-centru-stehovani-na-okraj-mesta-neplanuje-20150131.html). Hezká snaha, aby fronty na sociální dávky a příp. pohyb nemalého počtu lidí, navozující logicky nejen zdání o nedobrém stavu v Mostě a okolí, příliš nedráždily „spořádanější“ část Mostu a jeho konformitu.  Samotný návrh zatím spíše smutně pobavil. Jakou zásadní změnu poměrů v Mostě však čekat...! Zvláště poté, co od moci byli odstaveni údajní hlavní viníci z řad SMM, dříve vládnoucí. Je to takový ten „kocourkovský způsob“ nebo snad pro více znalé literární historie může připomenout některé reálie z Gogolova Revizora. Tomuto přirovnání se blíží spíše údajná absence části radních, tuším z KSČM a páně Vozkovo na jednání rady o návrhu „přemýšlivého“ radního Zelenky. O celkové vytíženosti těchto zástupců lidu netřeba pochybovat vůbec, že?! Ono to „sociálno“ v Mostě nejenže není v silách řešit na centrální úrovni, na té místní jde o to zachovat si přízeň aspoň části obce podnikavé, všeho druhu, aby se to přeci jen nějaký čas ještě podařilo udržet pohromadě. Část radních v Mostě nevolí takto způsob nijak nový, neboť svého času německý kancléř Helmut Kohl proslul tím, že než riskovat řešení, je lepší „problémy vysedět“. A když to i v Mostě (nejenom) tak nějak podtrhneme a sečteme, leckterý post se hodí raději „vysedět“ (nebo spíše nebýt při rozhodování o něm), než riskovat, že by ho mohl záhy zasednout někdo jiný. Jen těžko nevěřit, že právě tohle je práce pro lidi jak vyšitá. Lidi s problémy odsuneme kamsi na okraj a problémy zmizí. Existuje snad něco jednoduššího? Most je skutečně regionem, kde si v řadě případů dal rozum pauzu, ale jak psal kdysi, tuším Goethe, „Ve světě zbaveném idejí vládnou příšery“. No, a možná jsme jen nepochopili hloubku podobných myšlenek a v českém prostředí se to děje tak nějak „po jejich“: sejdou z očí, sejdou z mysli. Most jistou částí politického spektra zvaný „rudý region“ tím možná opět pootevřel vrata způsobům, jejichž garanty je dnes možné najít napříč politickými stranami – prý „Není člověk, není problém“[1]. Anebo aspoň na okraj s ním! Škoda jen, že nositelé podobných nápadů jsme si stále ochotni volit do svého čela. 

[1] Výrok připisovaný J. V. Stalinovi. Co k jeho historickému významu dodat, že?!