podnětem k našemu dnešnímu setkání a vyjádření občanského nesouhlasu je
zjevně působení Ladislava Bátory v nejvyšších funkcích Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy.
Chci hned v úvodu odmítnout nařčení, že pořádáme hon na čarodejnice nebo
potlačujeme svobodu slova. Vůbec ne. Nechť pan Bátora hlásá co chce,
dokud neporušuje zákon, avšak jako soukromá osoba a nikoliv jako vedoucí
státní úředník, kterého platíme my všichni z našich daní.
Jsem ale hluboce přesvědčen, že většina z nás nepřišla kvůli této jedné
jediné osobě pana Bátory, jehož politické aktivity by jinak mohly
vyvolávat úsměv. Nýbrž proto, že na pozadí těchto událostí sdílíme
společnou obavu o naši zemi a naši společnost.
Jsme tady, protože se v nejvyšších patrech politiky dostává stále
většího prostoru myšlenkám a lidem, kteří prokazatelně inklinují k
fašismu, antisemitismu, homofobii a rasismu.
Jsme tady, protože se Ladislavu Bátorovi dostává politického krytí nejen
od ministra školství Dobeše, ale i od samotného prezidenta republiky
Václava Klause. Jinak řečeno: Prezident republiky si výslovně přeje, aby
lidé s fašistickými sklony vyvolávající nesnášenlivost vůči všemu
odlišnému působili ve vedení ministerstva. Ministr Dobeš se totiž sám
přiznal, že zaměstnal pana Bátoru na prezidentovo přání.
Jsme tady dnes proto, že se nemůžeme dívat na to, jak v čele
ministerstva školství působí nadále člověk, jehož politické aktivity a
názory jsou v přímém protikladu k tomu, k čemu dnes a denně tisíce
učitelů ve školách vedou naše děti. K hodnotám úcty, tolerance a
respektu k odlišnosti. Ke společné evropské budoucnosti.
Jsme tady dnes proto, že nesouhlasíme s tím, aby na ministerstvu
školství působil člověk oslavující antisemitskou literaturu a
přednášející předním českým fašistům a popíračům holokaustu. Jsme zde
proto, že se židovští, romští, političtí či homosexuální vězni
zavraždění v nacistických lágrech už sami ozvat nemohou.
Jsme tady dnes proto, že považujeme dohodu TOP09 s ministrem Dobešem za
holý výsměch. Ona dohoda o odchodu je fakticky povýšením pana Bátory na
místo nadřazené jeho dosavadnímu působení. Navíc z vlastní zkušenosti
vím, že až do včerejška funkce vícekancléře vůbec neexistovala, je
zbytečná a je to trafika pro shnilý kompromis. Prostředky nutné na
vytvoření tohoto místa by stačily na jeden rok práce několika
pedagogických asistentů, které znevýhodněné, většinou romské děti ve
„zvláštních" školách zoufale potřebují k tomu, aby získali lepší
vzdělání.
Jsme tady proto, že považujeme za nepřípustné, aby si prezident
republiky zval na Hrad představitele krajní pravice, nechával si od nich
přát k narozeninám a dával jim společenskou vážnost.
Jsme tady dnes, protože věříme, že demokracie není hodnotově neutrální,
nýbrž že se zrodila z minulých tragédií, které nechceme zažít znova.
Jsme tady proto, že víme, jakou morální a společenskou devastaci
znamenala Druhá republika, která stála na myšlenkách, které dnes hlásá
Ladislav Bátora, jeho sdružení DOST a jim podobní.
Jsme zde proto, abychom řekli, že pan Bátora je jen nízký a rozhodně ne
ten nejdůležitější terč, vržený do prostoru mnohem mocnější silou. Pan
Bátora je lakmusový papírek spolku lidí, kteří chtějí v České republice
vybudovat novou politickou sílu založenou na šovinismu, homofobii,
antisemitismu, odporu vůči evropské integraci a ultranacionalismu.
Už v těchto dnech je vidět, jak se pod jednou střechou schází skvělá
společnost - národovec Bátora, populistka a eurofobka Zuzana Bobošíková,
popletený Ladislav Jakl i kreacionista a homofob Hájek a samotný
prezident Klaus.
A jsme tady také proto, že si uvědomujeme, co může znamenat zvyšující se
sociální napětí na mnoha místech naší země. Na severu Čech před pár
proběhlo poprvé něco, co lze nazvat pokusem o pogrom. Snad každý z nás
dokáže pochopit hněv a obavy, který vyvolá násilí spáchané kýmkoliv,
jedno zda českým Romem či bílým Čechem. Avšak jsme zde proto, že
odmítáme, aby za spravedlivý hněv bylo považováno skandování „Cikáni do
plynu" a „černý svině", nahánění obyčejných lidí a jejich lynčování.
Lidí, kteří se provinili jim jen tím, že se narodili do chudých poměrů,
nezískali vzdělání a jsou na okraji společnosti. A tím, že mají jinou
barvu pleti. Toto je rasismus, toto je fašismus, toto je zlo, kterému
musíme společně čelit. Toto je zlo, kterému otevírají cestu naši
nejvyšší politici.
Ministr Josef Dobeš je smutným, avšak věrným nástupcem Emanuela Moravce.
Tedy protektorátního ministra školství, předního českého kolaboranta s
nacisty, zrádce českých občanů a občanek. Není náhoda, že Národní
myšlenka, sdružení které je úzce s Ladislavem Bátorou propojeno, se
nedávno rozhodlo udílet Cenu Emanuela Moravce. Mám pro ně tip: Tím, kdo
by ji měl dostat jako první, je nesvatá trojice Klaus, Hájek a Dobeš, za
to, jak dláždí v roce 2011 cestu České republiky zpět do 30. a 40. let
minulého století.
Jsme zde proto, abychom vyzvali ministra Dobeše k bezpodmíněčnému odvolání Ladislava Bátory ze všech funkcí ve veřejné správě.
Vyzýváme premiéra Nečase, aby se přestal před tímto problémem skrývat a
nepřipustil další trapné smlouvání o tom, za jakých podmínek mohou
fašisté a antisemité působit ve veřejné správě.
Vyzýváme ministra Kubiceho, aby nasadil veškeré síly pro boj s
extremismem. Jsme přesvědčeni, že nedělá zdaleka tolik, kolik může a má,
nespolupracuje s občanskou společností a podceňuje tento problém.
Vyzývám ministra sociálních věcí Drábka, aby přestal cynicky kalkulovat s
čísly a podíval se na to, jak brutální dopady mají jeho reformy na
sociálně vyloučené, na chudé, na samoživitelky a na další zranitelné
skupiny obyvatel. Vyzývám ho, aby nasadil všechny síly pro modernizaci
našeho sociálního státu tak, aby dokáztal poskytnout rovné šance pro
život všem bez rozdílu. To je nejlepší lék proti stoupajícímu sociálnímu
napětí.
A nakonec vyzývám nás všechny, naše rodiny, naše přátele a známé. Pokud
se situace výrazně nezmění, musíme přijít znova, a to před Úřad vlády
nebo na Hrad a být tam tak dlouho, dokud si právo na život v demokracii
bez korupce, klientelismu, nenávisti a rasismu nevezmeme zpět!
Historie se bude opakovat jen tehdy, pokud to sami připustíme.
Děkuji za pozornost.
