Není to první útok bývalého odborového předáka a předsedy senátu na živnostníky. Podle všeho mu skutečnost, že mají živnostníci menší odvody než zaměstnanci, hodně leží v žaludku.
Argumenty, proč to není úplně rozumné srovnání, jsou celkem známé. Spíš mě zaráží, že se Milan Štěch nesnaží bojovat za práva zaměstnanců. Více by jim totiž prospěl, kdyby tlačil na snížení odvodů zaměstnanců, které jsou skutečně jedny z nejvyšších mezi vyspělými státy.
Skutečně alarmující je ale motivace, se kterou s tímto prohlášením přišel. Zvýšení odvodů má dotlačit desítky tisíc živnostníků ke krachu a k nutnosti nechat se zaměstnat. Chce tak dodat chybějící zaměstnance velkým firmám. Takovéto prohlášení od jednoho z ústavních činitelů už je hodně na hraně a připomíná dobu nástupu komunismu.
Pokud by Milanu Štěchovi šlo doopravdy o dostatek zaměstnanců ve firmách, a ne o další důvod k šikaně živnostníků, měl by se zaměřit na úplně něco jiného. Třeba na snížení počtu státních zaměstnanců: Jen tato vláda nabrala dalších 30 000 lidí, kteří pak logicky chybí ve firmách. Mohl by také tlačit na úpravu sociálních dávek a odvodů tak, aby se vyplatilo pracovat, nebo se snažit snížit cenu za dopravu, aby mohli lidé levněji cestovat tam, kde práce je.
Lidé jako Milan Štěch jsou ti poslední, kteří by měli určovat přínos ostatních pro národní hospodářství. Důležité totiž je, jak hodnotí přínos živnostníků jejich zákazníci, kteří je za to odměňují zakázkami, penězi za ně a případně i dobrými referencemi. Jenom škoda, že takovou přímou zpětnou vazbu nemají politici. Možná by se někteří z nich zamysleli, jak oni sami přispívají naší společnosti.