Lékaři by měli vytvářet a pojišťovny respektovat  individuální očkovací kalendář  pro každé dítě a chápat i  právo rodiče, jako zákonného zástupce dítěte, se na průběhu očkování s lékařem domluvit. 

Nechápu, jak může dětská lékařka  s klidným svědomím chtít sloučit  očkování u dítěte, které je byť jen nachlazené. Požadavek na individuální očkovací kalendář pro dítě je  základní  normální požadavek  většiny rodičů, který  není nesplnitelný ani  z pohledu současné legislativy.  Jde  tedy jen  o vůli lékařů a pojišťoven, zda jsou ochotni individuální kalendář  dítěti poskytnout.  Věřím, že většině pediatrů jde skutečně o zdraví a prospěch jejich malých pacientů.  Měli by to být tedy pediatři sami, kteří  požadavek  na individuální přístup vznášejí. Z  medicínského pohledu  je totiž otázka, zda očkování tak, jak je u nás  plošně nastaveno,  odpovídá současnému zdravotnímu stavu populace a zda aplikace jednotlivých vakcín či jejich slučování je únosné, jestliže se ukazuje, že vzrůstá počet dětí, které to špatně snášejí.

A není tam útěcha, že stát odškodní ty, kteří jsou případně očkováním poškozeni. Už vůbec úvaha, že dítě poškozeno očkováním být může , je z pohledu člověka, kterému záleží na jeho dítěti, naprosto nepředstavitelná. Na dětech  by mělo  záležet nám všem !

Česká pediatrie patří ve světě k nejlepším. Systém zdravotní péče o děti od prenatálního vývoje do dospělosti je již od profesora Švejcara i jeho předchůdců špičkový. Máme díky tomu nejnižší kojeneckou úmrtnost v Evropě, což vlastně znamená i na světě. Je to i díky propracovanému systému očkování , prevence, husté síti  dětských lékařů a rovnému přístupu k lékařské péči pro každého. Bylo by škoda tento systém rozbourat neschopností reagovat na změněné podmínky ze strany státu, neschopností komunikace mezi odbornou lékařskou společností, vědci, státem a rodiči, respektive širokou veřejností.

Chtějme na základě faktů vést debatu a přijmout opatření, která minimalizují rizika, pokud jsou, a podpoří dobrý systém a dobré fungování lékařské péče o naše nejmenší.  Je to v zájmu našich dětí. Nevím, co by mělo být důležitějšího.