Vážení přátelé, dámy a pánové, sociální demokraté byli vždycky spíše evangelíci, a to byli velcí písmáci. Takže nepochybuji nyní o tom, že máte všichni prostudované sjezdové materiály. A tedy i mou písemnou zprávu, kde jsem se věnovala především činnosti odborného zázemí.

Dovolte mi tedy nyní místo čtení zprávy malý exkurz do hodnot sociální demokracie a nástin naší vize vytváření sociálně soudržné společnosti.

Na letošním zimním setkání mladých sociálních demokratů položil jeden mladý muž otázku, co vlastně je sociální demokracie. Navrhl sestavit něco jako knihovnu, seznam děl o hodnotovém a teoretickém směřování a základě sociálně demokratického hnutí. Jeho námět mě zaujal, a pro ty, kteří mají rádi teorii, tak ten seznam najdete na webových stránkách sociální demokracie.

Ale nejjasnější a zřetelné odpovědi na otázky, co je sociální demokracie a jaké hodnoty zastává, dostaneme, podíváme-li se na životní příběhy sociálních demokratů. A dovolte mi tedy čtyři z nich jako ilustraci uvést.

Příběhem prvním je život Charlotty Garrigue Masarykové. Sociální demokratky, manželky prvního našeho prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, k jehož odkazu se sociální demokracie po celou svou historii hlásí. Charlotta měla velkou zásluhu na tom, že u nás ženy měly jako jedny z prvních v Evropě volební právo. Že v ústavě z roku 1920, první naší ústavě, byla zakotvena rovnost mužů a žen a ochrana lidských práv.

Příběhem druhým je příběh Josefa Veverky, žurnalisty, předsedy sociálních demokratů v Liberci za první republiky. Bojovníka za svobodu. Josef Veverka byl nejdéle vězněný český novinář. Strávil čtyři roky v nacistickém a třináct let v komunistickém vězení. Nikdy se nevzdal boje za svobodu.

Příběhem třetím, který důvěrně znám, je příběh mého otce, lékaře. V 69. roce vystoupil na protest proti sovětské invazi z KSČ, a měl s tím on, jeho rodina i my děti docela problémy. V 89. spoluzakládal Občanské fórum. Záhy po 90. roce vstoupil do sociální demokracie a až do své smrti 14. března 2001 byl členem Ústřední zdravotnické komise.

Jako lékař věděl, že pro důstojný život většiny občanů jsou nejdůležitější fungující a efektivní veřejné služby. Věděl, že kvalita života a životní perspektiva, rovné šance, jsou dány přístupem ke vzdělání, přístupem ke kvalitní zdravotní péči, tedy to, co je základem sociálního státu.

Inspirací pro všechny sociální demokraty a velkou vizí i pro nás v této chvíli je příběh čtvrtý. Příběh jednoho z nejvýznamnějších evropských lídrů. Olaf Palme byl v letech 69 – 86 předsedou švédské sociální demokracie. Od roku 82 až do své smrti v roce 86, kdy byl zavražděn, byl premiérem. Pocházel z vyšší střední třídy a byl velkým reformátorem. Věřil v silnou společnost. Za nejdůležitější úkol sociální demokracie považoval boj za zaměstnanost, úsilí o zaměstnanost a boj za mír.

Ivan Karlsson, jeho nástupce, nad jeho hrobem řekl: Mír byl jeho nejdůležitější úkol, protože viděl válku jako největší hrozbu pro lidstvo. Olaf Palme usiloval o odstranění globálního nebezpečí, plynoucího z existence jaderných zbraní. Také vize mírového světa bez jaderných zbraní patří k sociálním demokratům.

Shrnu-li tyto příběhy, je zřejmé, že sociálně demokratická myšlenka je nesmírně silná a životaschopná. Principem je modernost, odmítání totality, vytváření podmínek pro hospodářský růst, seberealizace lidí a jejich rovné šance, úsilí o efektivní veřejné služby, které znamenají důstojný život pro každého.

Je to právě postoj k veřejným službám a vyvážený přístup ke všem formám vlastnictví, kterým se sociální demokracie liší od všech jiných proudů a politických stran. A není to jenom heslo. Předseda sociální demokracie ukázal na příkladech, že sociální demokracie toto nejenom říká, ale také dělá.

Extrémní levici chybí rozměr svobody a respektu k lidským právům. Neoliberálům s jejich vzýváním trhu chybí lidská a sociální dimenze. Konzervativci ustrnuli, nevnímají pokrokové trendy, neumí reagovat na změny technologií ani vývoje společnosti v globálním světě. Sociální demokracie byla vždy pokrokovou stranou.

Přátelé, nejsem ale v revolučních dobách. Jen hesla nestačí. Chceme-li být progresivními a úspěšnými i nadále, musí všechna průběžně navrhovaná opatření, vycházející z našich hodnot, být vždy postavena na znalostech, profesionalitě těch, kteří je předkládají a prosazují, na jejich zkušenosti a citlivosti, a to sociální i environmentální. A já jsem ráda, že naši ministři a ministryně takoví jsou.

Nemůžeme se ale spokojit s udržováním a zakonzervováním současného stavu v žádné oblasti. Není všechno v pořádku. Svět nám během vlády posledních pravicových vlád řádně utekl. Místo našeho přibližování se k vyspělým zemím Evropské unie jsme se jim od Topolánkovy vlády začali opět vzdalovat. Přitom není jediný důvod, proč by naši občané neměli dosáhnout stejné kvality života, jako mají Finové, Švédové nebo např. naši sousedé Rakušané.

Ty nejúspěšnější země budují znalostní společnost. Je nutné podpořit inovace v malém a středním podnikání včetně podpory jejich družstevní formy. Musíme více investovat do vědy a výzkumu, hledat nové formy tvorby pracovních míst. Třeba tou družstevní formou. Inovovat nejenom výrobky, ale i metody organizace práce, včetně řízení a správy regionů. Přijmout mezigenerační solidaritu.

Politická rozhodnutí musí vycházet z faktů, ze znalosti věci i potřeb lidí i společnosti jako celku. Musí sledovat udržitelnost a směřovat do budoucnosti. Jinak jsou politici naprosto zbyteční a k ničemu. Lidé si politiky nevolí proto, aby jim mluvili do každodenního života. Občané potřebují demokratickou správu státu a vlády proto, aby jim připravila podmínky pro kvalitní život v současnosti i v budoucnosti, což jednotlivec sám nedokáže.

Orientace na odbornost, ale i morálku, odpovídající konání reprezentace strany na všech úrovních, kvalifikovanost a etika rozhodování je nezbytností pro konkurenceschopnost i důvěryhodnost strany na politické scéně.

V následujícím období bude tedy proto i pro nás sociální demokraty klíčová úloha odborného zázemí. Je nutné započít práce na aktualizaci dlouhodobého programu sociální demokracie a zajistit prezentaci zřetelných sociálně demokratických expertních pozic a návrhů, ilustrujících jasnou hodnotovou orientaci sociální demokracie. Občan – volič musí přesně vědět, o co usilujeme, za čím jdeme a co prosazujeme.

A co nám k tomu ještě chybí? Přes všechno, co bylo už uděláno, odborné zázemí je doposud nedoceněná součást struktury a fungování strany. Ve svém funkčním období místopředsedkyně strany jsem se snažila především posílit a zakotvit vazby mezi prací a výsledky jednání našich expertů a rozhodováním v sociální demokracii.

Dovolte mi tedy v této chvíli proto osobně poděkovat všem předsedům odborných komisí za jejich dobrou práci při formulování a prosazování programu sociální demokracie, zejména v diskusích s odbornou veřejností. Za formulování vládního programu i spolupráci při přípravě dnešního sjezdu. Poděkování patří všem těm 25 komisím s více než 540 jejich členy v našich ústředních komisích, ale i na krajích. Chci poděkovat také pracovníkům sekce odborného zázemí i tiskového oddělení Lidového domu. Odvedli kus dobré práce. Přeji jim všem hodně úspěchů i v nadcházejícím období.

Dámy a pánové, začala jsem svou řeč hledáním rozdílů mezi sociální demokracií a jinými politickými proudy. Jak je zřejmé z postojů premiéra Bohuslava Sobotky i ministra zahraniční Luboše Zaorálka, ale i příběhu Olafa Palmeho, který jsem zde zmínila, je na místě ještě jeden podstatný rozdíl.

Ještě před pár týdny mě při slovech o nutném úsilí o mír okřikoval redaktor v televizi, že čeští politici nebudou řešit problémy světa. Sociálně demokratičtí politici ale denně potvrzují, že jsou si vědomi své odpovědnosti za bezpečí a mírový vývoj v Evropě i ve světě jako základní podmínky našeho života. A to je v této chvíli důležitější, než cokoli jiného. Díky jim za to, zaslouží si naši podporu.

Vážení přátelé, nebudu již dále vystupovat. Dovolte mi nyní proti mému zvyku být i trochu osobní. Jsem moc ráda, že jsem měla tu čest být u toho, když jsme usilovali o vstup do Evropské unie, když jsme se stali členskou zemí Evropské unie a budovali systémy našeho účinkování a spolupráce a místa České republiky v unijních strukturách. Považuji i za svou zásluhu, že sociální demokracie nedovolila přijmout Klausovu výjimku, která by znamenala omezení sociálních práv českých občanů v Evropské unii. Byla jsem hodně ráda, že jsem dokázala před rokem 2008 přesvědčit své kolegy, že návrh z pera ODS na zrušení koncesionářských poplatků je útokem na nezávislost médií veřejné služby.

Bylo mi ctí být součástí nejužšího vedení sociální demokracie téměř desítku let a podílet se tak na jejím úspěchu. Jsem spokojená, že jsem mohla svým dílem přispět k vytvoření stabilní, dobré vlády, vedené Bohuslavem Sobotkou, která má na srdci potřeby občanů i naši bezpečnou budoucnost.

Politika pro mě byla vždycky službou lidem. Službou ve prospěch všech služných, pracovitých, tvořivých lidí. Pomocí potřebným, protože jenom tak má podle mě činnost politické strany i práce v ní smysl. A této služby se nezříkám ani nyní, i když o žádnou pozici v této chvíli neusiluji.

Dovolte mi na závěr popřát vládě Bohuslava Sobotky, aby dokázala naplnit očekávání občanů i úkoly, které si předsevzala. Sociální demokracii přeji, abychom dokázali překovat excesy a nesvornosti, které nás vždycky nejvíce poškozovaly. Máme odpovědnost vůči naší historii i rodině evropských sociálních demokratů, kam patříme. Máme odpovědnost vůči lidem v této zemi.

Jsem hluboce přesvědčena, že je to pouze a jen vize sociální demokracie, usilující o svobodu člověka, prosperitu, postavenou na sociální a environmentální citlivosti, která je dlouhodobě úspěšnou cestou do budoucnosti.

Ze srdce přeji úspěšné jednání sjezdu, všechno dobré vám i občanům naší krásné země. Děkuji vám. (Potlesk)