Vnímám určitě současnou situaci ve firmách, v podnikatelském sektoru, která není jednoduchá. Ale když dovolíte, dívám se jako sociální demokratka na tyto záležitosti většinově z pohledu zaměstnanců. A z pohledu zaměstnanců návrh na prodloužení dovolené na zotavenou na pět týdnů je pozitivní. Sociální demokracie usiluje o prodloužení dovolené již dlouhodobě. A já jsem opravdu ráda, že zde tento návrh máme. My jsme ho nepředložili jenom proto, že na něm dosud nebyla ani koaliční shoda, ani shoda tripartitních partnerů. Nicméně tak, jako sociální demokracie dlouhodobě, tak také odboráři volají dlouhodobě po tom, aby byla další dovolená přiznána všem zaměstnancům. Veřejná správa včetně např. nemocnice těch pět týdnů dovolené už mají. Nakonec pan kolega Beitl to tady vyjmenoval všechno přesně.
Jsem přesvědčena o tom, že ti, kteří ale stojí někde u pásu, u výrobních linek, dělají rukama monotonní práci nebo pracují ve ztížených podmínkách, ti, kteří pracují ve službách a tuto výhodu nemají, potřebují možná ten odpočinek ještě více než ta sféra, která již těch pět týdnů přiznáno má. Potřebují prostě na chvíli vypnout. Odpovědný zaměstnavatel, tak jako kdysi pan Baťa, si uvědomuje, že člověk, který je v pohodě, který je odpočinutý, je tím nejcennějším pracovníkem, tím zaměstnancem, kterého ve firmě má. Je pro firmu daleko cennějším a je tím, který mu jeho prosperitu zajistí. A to platí, kolegyně a kolegové, o zkracování fondu pracovní doby obecně. Jsou analýzy, že většina zaměstnanců, samozřejmě mimo těch, kteří pracují v úkole, že většina zaměstnanců tedy v časové mzdě i za šest hodin práce udělá téměř stejný výkon jako za těch dnešních osm a půl hodiny. A musíme vědět, musíme si uvědomit, pokud se dokážeme podívat trošku do budoucnosti, že přerozdělení práce je řešení, které dříve nebo později budeme muset přijmout. Vyžaduje si to digitalizace, změny trhu práce, překotný vývoj technologií.
Dlouhodobým cílem, řešením zachování sociální soudržnosti, ale i toho, čemu se říká work-life balance, tedy slaďování rodinného a pracovního života, řešení situací v rodinách, tedy vyšší kvality života, je podle mne snížení fondu pracovní doby na 30 hodin týdně. Pro ty, kteří v této chvíli kolabují a slyším to i zde, protože říkají, že ani teď není dostatek lidí, připomínám, že pořád ve společnosti máme dvě velké skupiny lidí a mnohdy vysoce kvalifikovaných, kteří nám mimo trh práce zůstávají jenom proto, že nejsou, nemohou akceptovat těch osm a půl hodiny denně.
Jsou to maminky, většinou s malými dětmi. Ale jsou to taky - použiji termín - mladí senioři, tedy senioři 65, nebo ještě lépe 60+, kteří i když mají mnohdy vysokou kvalifikaci, tak zůstávají doma, protože snížené úvazky pořád ještě ve firmách neumí. A těch 8,5 hodiny je pro ně opravdu už mnohdy zatěžující, nebo s těmi malými dětmi to nejsou schopny zvládnout. Ale to by bylo na dlouhou debatu. A já nechci už to vystoupení prodlužovat.
Zkracování pracovní doby je ale určitě tématem, kterému se budeme muset velmi intenzivně věnovat a velmi brzy věnovat. Nyní srovnejme alespoň podmínky zaměstnanců pro čerpání dovolené a podpořme návrh na navýšení dovolené na pět týdnů pro všechny.
A ještě přece jenom si dovolím poznámku. Pan vážený kolega Beitl tady hovořil o číslech, o tom, že náklad by byl 28 miliard. Když to srovnáme s odhadovanými 300 miliardami, které odplývají z naší ekonomiky na dividendách, tak si myslím, že to naše ekonomika unese.
Dámy a pánové, jsme v 21. století a zaměstnanci by měli mít stejné podmínky všichni. Já se přimlouvám za schválení tohoto návrhu.
