Návrh tak nemohl být ani projednán Radou Hl. m. Prahy.
„Při otevírání Tunelového komplexu Blanka jsem řekl, že jde o sirotka, a slíbil Pražanům, že udělám vše pro to, aby byl Městský okruh co nejdříve dokončen. Tento slib hodlám dodržet. Nevzdám se. V úterý na řádném zasedání Rady hlavního města budu požadovat, aby byl návrh projednán a schválen. Městský okruh musíme dostavět co nejrychleji,“ řekl Dolínek, podle kterého je blokování výběru projektantů ze strany Trojkoalice vůči Pražanům nezodpovědné a dokončení Městského okruhu nesmyslně oddaluje.
Obsahem návrhu, který chtěl Dolínek předložit ke schválení na dnešním mimořádném zasedání Rady Hlavního města Prahy, byl záměr realizace veřejné zakázky na vyhotovení dokumentace k územnímu řízení, včetně zajištění inženýrské činnosti k získání územního rozhodnutí, pro dokončení severovýchodní části Městského okruhu (dále MO). v úseku Pelc Tyrolka – Balabenka – Štěrboholská radiála a to včetně realizace funkčně neoddělitelné stavby Libeňské spojky.
Úsek navazuje na v roce 2015 zprovozněnou část MO s tunelovým komplexem Blanka.
Soubor staveb severovýchodní části MO tvoří následující stavby hl. m. Prahy:
• Městský okruh, stavba číslo 0094 v úseku Balabenka – Štěrboholská radiála (5,7 km)
• Městský okruh, stavba číslo 0081 v úseku Pelc Tyrolka – Balabenka (3,2 km)
• Libeňská spojka, stavba číslo 8313 v úseku U Kříže – Vychovatelna (1,4 km)
Celková délka trasy souboru staveb je 10,2 km, z toho cca 5 km v tunelech ražených a hloubených. Jde o směrově rozdělenou místní sběrnou komunikaci o dvou jízdních pruzích v každém směru.
Předmětný úsek tvoří cca 30% z celkové délky 32 km celého MO. Soubor staveb severovýchodní části MO bude realizován v souladu se Strategickým plánem hl.m. Prahy a v souladu s koncepcí stávajícího Územního plánu hl. m. Prahy (dále ÚPn). MO slouží pro rozvedení především vnitroměstských dopravních vztahů a to mimo jádro města.
Tato doprava je dnes vedena povrchově v běžné nekapacitní a neochránitelné uliční síti. Podle předpokladu Strategického plánu i ÚPn tedy jsou tyto tři stavby v severovýchodním segmentu města součástí nadřazeného komunikačního systému a po svém dokončení nabídnou novou alternativní trasu (např. oproti severojižní magistrále) s nabídkou plynulejšího a rychlejšího průjezdu městem, nejen ve směru sever-jih a naopak. Celý dokončený MO jakožto součást radiálně-okružního systému pak zajistí objízdnou komunikaci širšího centra města, takže bude možné významně omezit průjezdnou dopravu centrem a přistoupit k účinné regulaci. Zároveň úbytkem povrchové dopravy v uliční síti vznikne prostor pro dostatečnou preferenci ostatní dopravy mimo individuální, mj. MHD, pěší, cyklistickou, dopravu v klidu, a další urbanistické využití pro zlepšení životního prostředí obyvatel. Zároveň dojde ke značnému snížení negativních vlivů od nezbytné dopravy – snížení hlukové zátěže a zdroje imisí.
Příprava byla zahájena v letech 2000 až 2005 (podle příslušné stavby), vyhledávacími studiemi, následně v několika krocích provedeny studie proveditelnosti, ověřovací a technické, získáno souhlasné stanovisko EIA.
V rámci řízení EIA byla z hlediska vlivu stavby na životní prostřední upřednostněna varianta s tunelovým řešením pod Bílou skálou v úseku Pelc/tyrolka – Balabenka a s tunelem Jarov v úseku Blabenka – Štěrboholská radiála. Toto trasování MO představuje dílčí změnu oproti platnému ÚPn.
„Budu velmi hlasitě zdůrazňovat, že pokud nyní vybereme projektanty a vše půjde podle plánu, tak bychom mohli zahájit stavbu v roce 2023 nebo 2024. Každý měsíc prodlení je na úkor zklidnění dopravy v centru města a zdraví Pražanů,“ uzavřel Dolínek.
