Pominula doba, kdy v lesích NP Šumava byl důvod pro provádění vynucených těžeb dřeva, tj. stromů napadených kůrovcem a stromů vyvrácených a polámaných větrem. Taková těžba se provádí za účelem ochrany lesů před rozmnožením podkorního hmyzu a následného usychání lesů. Vynucené těžby však již nebylo nutné provádět v r. 2016. Těžilo se však dále, tentokrát za účelem financování Správy NP Šumava. V roce 2016 bylo celkem vytěženo 136 091 kubíků dřeva: z toho vynucených kůrovcových těžeb 29 393 m3, vynucených polomových těžeb bylo 22 452 m3. Úmyslně se vytěžilo 84 013 m3 dřeva, což se považuje za drancování šumavských lesů ochranou přírody.

Vytunelované lesy NP Šumava

V lesích NP Šumava proběhla obrovská větrná kalamita (2007). V následném období (2007-13) nechala fanatická ochrana přírody rozmnožit kůrovce natolik, že se muselo nuceně vykácet tolik dříví, které v tamních lesích přiroste za 12 let a tedy dnes je předtěženo.

Financování národního parku je závislé na těžbě dřeva

Správa NP Šumava má roční provozní výdaje kolem 400 miliónů Kč. Její zakladatel MŽP je však schopno dlouhodobě poskytnout jen kolem 130 miliónů korun ročně. Dalších 200 miliónů musí vygenerovat přetěžené a zdevastované lesy NP. Novela projednávaného zákona č. 114 je vítaná možnost, jak zajistit další těžby dřeva v lesích, které nemají žádné těžební možnosti.

Smyslem národního parku není divočina, ale péče o les bez úmyslných těžeb dřeva. Pro národní park není možná zásada: Když dojde kůrovec, tak začneme kácet "natvrdo" a ještě více prořeďovat již proředěné lesy národního parku. Lesy NP jsou místem, kde se nemá úmyslně těžit dřevo, právě tím se odlišují od lesů hospodářských.

Petr Martan

garant Komise životního prostředí SPO