Jako komunální politici jsme se často setkávali s tím, že po volbách jsme museli velmi složitě a prakticky nemožně vysvětlovat, proč se do zastupitelstva především malých obcí a měst dostali lidé s výrazně nižším počtem hlasů, a nedostali se ti, kteří měli například i dvojnásobek hlasů než ten, který se dostal. To jsou věci, které se prostě vysvětlit nedají. To je přesně to, co způsobuje současná právní norma o volbách do zastupitelstev měst a obcí.
Zvažovali jsme, jak na to. Původně jsem naivně vymyslel takový hrozně jednoduchý způsob. Říkal jsem si, dobře, ať volby probíhají, jak probíhají. Pojďme nakonec udělat seznam všech kandidátů s absolutním číslem, kolik získali hlasů. S tímto jednoduchým modelem jsme zjistili, že v drtivé většině malých měst a obcí by se stalo, že by to byly tzv. jednobarevné vlády, že ta kandidátka, která byla vedena především nějakou výraznou osobností, by prakticky ovládla radnici na ty 4 roky. To bych řekl, že by asi nebyl ten správný účel a bylo by to i protiústavní, protože tam má být poměrné zastoupení ve volbách. Tak jsme upustili od tohoto modelu a hledali jsme další model, a to, jak rozdělit volbu do obcí a malých měst od těch větších, kde si myslím, že ten problém až takový není. Ten stávající volební zákon skutečně nepřináší velké problémy do statutárních měst a do měst, ale především právě do malých obcí a do malých měst. No jo, ale kde najít tu hranici, co je to malé město? 10 tisíc nebo 5 tisíc nebo 20 tisíc? Jak to vůbec v zákoně definovat? Tam jsme vyloženě narazili, že prakticky neexistuje taková definice, potom se mění občané atd. Požádali jsme, řekl bych, největšího odborníka na volební právo v ČR, kterým je pan docent Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci, aby nám s tím pomohl. Ten přišel s unikátním modelem, který pravděpodobně nemá ve světě obdobu, a to proměnný poměrný a většinový volební systém, ten, který je vám předkládán jako senátní tisk č. 270.
Toto relativně revoluční řešení ale dává naprostou volnost a to pravé právo voličům rozhodnout tak, jak se v tom daném městě či obci bude volit. Hlavně to, kdo bude zvolen. Já bych si dovolil lehce citovat, co to vůbec je demokracie. My se hlásíme k tomu, že jsme demokratický stát. V určitých analýzách jsme, nebo demokratický stát s výhradami. Demokracie je vláda lidu. Mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou. Toto si, prosím, uvědomme. Není to na nás, politických stranách, kteří budou rozhodovat, kdo že to bude zasedat v tom kterém zastupitelstvu, ale je to v principu demokracie, především vůle občanů, oprávněných občanů. Jestliže se chceme tvářit jako demokratický stát, toto základní pravidlo demokracie musíme ctít. Proto se domnívám, že zjednáváme nápravu té křivdy, která je daná tou váhou hlasů pro jednotlivé kandidáty, která je v tuto chvíli obzvlášť v malých městech velmi v nerovnováze.
My jsme po konstatování, že se nám to prostě nelíbí, původně uvažovali, že podáme ústavní žalobu, protože je porušen princip rovnosti volebního práva. Princip rovnosti volebního práva znamená, že každý kandidát by měl mít rovnocenný přístup k mandátu. Dnes to v řadě případů tak není, a to z toho důvodu, že někomu stačí pro získání mandátu 100 hlasů, ale v tom samém zastupitelstvu 200 nestačí. To si myslím, že je špatně, a to chceme napravit. To přinášíme právě touto novelou nebo tímto návrhem zákona.
Hodně nám pomohlo Sdružení místních samospráv, které dělalo rozsáhlou analýzu mezi obcemi. Je asi spravedlivé říct, že tam byly i různé další návrhy, jako je přímá volba starosty, nebo prodloužení mandátu zastupitelstva, např. na 6 let. My jsme se tím zabývali a bylo konstatováno, že přímá volba starosty, která by možná něco napravila, není ve hře z toho důvodu, že v případě zvolení starosty, který nemá oporu v zastupitelstvu, je obec zablokována. Celkem správně se argumentovalo, že čtyřleté období na realizaci některého projektu je velmi krátká doba, ale na druhou stranu v případě, že se do zastupitelstva dostane někdo, kdo je opravdu fajn a pracuje, je to oprávněný požadavek. Ale v případě, kdy zastupitelstvo nepracuje, v případě, kdy jsou tam nějaké pochybnosti vůbec o správnosti hospodaření, 4 roky jsou strašně dlouhá doba. Z tohoto důvodu jsme opustili tyto dvě myšlenky, to chci jenom předeslat, že jsme se tím také zabývali, a zůstali jsme tedy u toho spravedlivého rozdělování hlasů, resp. mandátů, tak, jak si přejí voliči, tak, jak je princip demokracie, vlády lidu.
Další takový bonus toho návrhu, který již zmínil kolega Hraba, je... Často se stává, že nespokojená opozice zablokuje zastupitelstvo tím, že hromadně odstoupí a prakticky musí být nové volby. Je to složité, je to drahé. Proto ten návrh na doplňovací volby mi přijde velice praktický, velice pružný a velice správný, stabilizační prvek.
To by bylo asi v krátkosti to, co jsem chtěl říct k těm bonusům.
A ještě jedna věc. Vy, co jste z těch menších obcí nebo malých měst, víte, jak je těžké sestavit kandidátku. Dnes o práci v zastupitelstvech není tak velký zájem. Protože člověk se vystavuje i přímým útokům. Moc peněz za to není. Často se stává, že sestavujeme kandidátky tak, že dopředu dáváme ty lidi, kteří mají zájem v tom zastupitelstvu pracovat, a složitě hledáme ty, kteří dělají tzv. křoví, aby pomohli těm, o kterých si myslí, že by v tom zastupitelstvu měli být. Bohužel někdy se stane, že ti, kteří v zastupitelstvu být nechtějí a jsou na té kandidátce, aby pomohli těm vepředu, se dostanou do toho zastupitelstva, jsou z toho nešťastní a dost často odstupují, což samozřejmě jim úplně nepřináší úplně velký bonus v té komunitě, ve které žijí. Tento návrh toto všechno odbourává, protože může kandidovat i s, řekněme, dobrou možností získání mandátu i jednotlivec, je-li to člověk, který je respektován v té komunitě, ve které kandiduje, nemusí složitě hledat ty, kteří ho podpoří.
Pro to, abychom naplnili princip demokracie, předkládáme tento návrh, abychom opravili to, co vidíme jako vadu v současném zákoně o volbách do zastupitelstev obcí. Děkuji.
