Začnu trochu v minulosti, takový soudruh. Dnes se každý, kdo není členem KSČM, otřese, ale nebylo tomu tak vždy. Když otevřete knihu Karla Maye Vinnetou, tak se to tam soudruhy jen hemží. Soudruh totiž vždycky znamenalo dobrý přítel, nejvěrnější druh. Český soudruh i ruský tavárišč. To až bolševická revoluce, a později komunistický převrat u nás, dali soudruhům jiný, hanlivý význam, pro mnoho lidí dokonce urážlivý. No řekněte sami, kdyby vás Vinettou nebo Old Shatterhand nazvali soudruhem, asi by od vás dostali jednu do čenichu.
Pak tu máme bratry a sestry. Proti těm v nemocnicích nic nemám, ale ti církevní, to je opět slovní pokroutka. Bratři a sestry, navenek se tak tváříce, potají se dělají podrazy a úskoky. A co třeba přátelé v jedné oranžové straně? Přítel sem, přítelkyně tam a přitom si jdou vzájemně po krku, jako by se nechumelilo. Jenže ono se chumelí. Tu jeden přítel přijme úplateček, tam jiná přítelkyně přihraje státní nebo obecní zakázku jinému z přátel. Ale když se něco nepovede, tak přítel ne-přítel, kdo toho na přátele víc ví, ten zůstává a méně schopní přátelé musí z kola ven.
Další slovem je pirát. Piráti byli odjakživa lidé, kteří neuznávaly zákony svých vládců, dobrovolně žili tisíce námořních mil od trůnu králů, a měli sice krušný, ale zato divoký a svobodný život. Ale nebyli to žádní anarchisti. I oni měli svůj řád, který byl, částečně z dobré vůle a částečně ze strachu před trestem, dodržován.
V poslední době se ovšem z piráta stala slovní pokroutka. Slovo téměř ztratilo svůj původní význam a začalo se používat k označení lidí, kteří vidí, že mnohé zákony jsou nesmyslné a připadá jim hloupé takové zákony dodržovat. Jsou piráti silnic, hudební piráti, počítačoví piráti. Ale jsou to opravdu piráti? Kradou, loupí, zabíjejí? V dnešní moderní době už to nefunguje tak, že vy máte galeonu plnou zlata, piráti vám ji vezmou a vám nezbude nic. Dnes to je tak, že vy máte disk s draze koupenými písničkami, někde si to pouštíte a někdo jiný si to nahraje na magnetofon nebo MP3 přehrávač. A máte to teď oba. Bude vám jistě trochu vadit, že vy jste za ty písničky dali třeba 400 Kč a ten pirát jen 16 Kč na baterie do nahrávacího přístroje. Ale tohle není žádné pirátství. Vám vaše písničky zůstaly, nikdo vám je nevzal a pirát získal nové písničky zadarmo. Ale koupil by si je, když stojí 400 Kč? Asi nekoupil a nahrál by si něco jiného, lacinějšího nebo zdarma. Ostatně ony ho třeba za několik dnu přestanou bavit, smaže je a nahraje si jiné.
Česká pirátská strana převzala svůj název od Švédské pirátské strany a dalších 42 Pirátských stran vzniklo v dalších civilizovaných zemích. Ten název nám byl více méně vnucen, byli jsme jím označeni našimi odpůrci. Tak když už ho jednou máme, tak si ho necháme. Trochu provokuje a nezapomeňte, je to jen slovní pokroutka. Důležité je, že my se neženeme ke korytům, máme dobře promyšlené plány jak legálně udělat ze světa místo o něco lepší k životu. Máme plány proti korupci, na změnu volebního systému, na alespoň částečné zavedení prvků přímé demokracie (referenda). No uznejte, zabývali by se něčím takovým skuteční piráti? Rozhodně ne, ti už 20 let sedí v obou komorách Parlamentu, ve vládách, na hejtmanstvích, dozorčích radách státních a polostátních podniků. Nikdo z nás nikdy v politice nebyl a nežene nás snaha usadit se u koryta. Každý z nás má své zaměstnání, svoji živnost, svou firmu a do politiky jdeme jen proto, že už dosavadní vývoj přelil onu pověstnou poslední kapku v poháru. Citát, připisovaný Williamu Shakespearovi, nebo Umberu Ecovi, zní: "Růže, byť zvána jinak, voněla by stejně." Takže co je po jménu ...
