Vzhledem k tomu, že předmětná dohoda vzniká v bruselském zákulisí a všichni zúčastnění si dávají velký pozor, aby před volbami do EP na veřejnost její návrh neprosáknul, je ostražitost namístě. Obavy také vzbuzuje fakt, že s příchodem Obamovi administrativy a po jeho historicky nejdražší prezidentské volební kampani, vzrostl významně vliv nadnárodních korporací a byznysu vůbec, na vládu a legislativu v USA. Ve hře totiž není nic menšího, než jsou zájmy právě těchto korporací. Ve světle ukrajinských událostí a obav členských států o svoji bezpečnost, bude příznivců amerických zájmů v Evropě přibývat, výměnou za obranný deštník, poskytnutý armádou spojených států.

Nicméně, obdobnou smlouvu již USA mají uzavřenou. Jedná se o Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA). Tato dohoda, která vstoupila v platnost 1. 1. 1994 je obchodní dohoda spojující Kanadu, Spojené státy americké a Mexiko se snahou omezit obchodní a celní bariéry a liberalizovat obchod. Výsledkem je, mimo jiné, rozvrácené zemědělství Mexika, které je dnes již závislé na dovozu dotovaných geneticky modifikovaných plodin z USA.

Ovšem, zdaleka nejzajímavější je dohoda, která vzniká právě v tuto dobu a je to prakticky obdoba smlouvy mezi EU a USA, která se jmenuje Trans-Pacific Partnership Free Trade Agreement (TPP). Smlouva zahrnuje 13 asijských států s USA a obstarává více, než 1/3 světového hospodářství. Některé zveřejněné kapitoly z návrhu této smlouvy budí velké obavy, neb jsou napsány jako na zakázku amerických společností. V zájmu amerických korporací totiž prosazují lobbisté svoje vlastí legislativní návrhy do těchto smluv, s cílem obejít legislativu jednotlivých států. Toto se zabezpečí tak, že se nově ustanoví právní orgány s mezinárodní působností, které převezmou legislativní pravomoci národních států. Je zřejmé, že tam budou instalováni loajální úředníci, kteří v případné arbitráži, rozhodnou proti zájmům odbojného národního státu. To se již potvrdilo právě v případě výše uvedené transamerické smlouvy NAFTA.