Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, předloženou vládní novelou se původně schválený deficit ve výši 280 miliard korun zvyšuje na 330 miliard a pokračuje, tak i nadále masivní zadlužování státu. Výdaje rostou o 115 miliard, ovšem díky zvýšeným příjmům z výnosu daní bude deficit vyšší pouze o 50 miliard. Je naprosto jasné, že vláda na úspory rezignovala. Ministr financí Stanjura se neustále ohání válkou na Ukrajině a špatným hospodařením předchozích vlád, neboli za vše může Putin a Babiš.
Zajisté, dopady války na rozpočet, zejména pak zvyšování cen energií, se ve výdajích státu odráží. Stejně tak rozhazovačná politika předchozí vlády, která ani v dobách nejvyššího hospodářského růstu nejenže nevytvořila žádnou rezervu, ale založila gigantický dluh. Ovšem při pohledu na strukturu státního rozpočtu tak i bez války by byl v problémech. Dlouhodobě je totiž neúměrně zatěžován mandatorními, tedy povinnými výdaji. Ještě v roce 1995 tvořily tyto výdaje 45 % státního rozpočtu. V roce 2015 stouply na 58 %. Kvazimandatorní výdaje, tedy výdaje, které mají prakticky charakter povinných výdajů, kam patří třeba mzdy státních zaměstnanců, se na státním rozpočtu podílely dalšími zhruba 20 %.
Celkem se tak oba typy těchto výdajů podílejí na rozpočtových výdajích kolem 80 %. Nebezpečným trendem také je, že mandatorní výdaje dlouhodobě rostou rychleji než příjmy státního rozpočtu. V rozpočtu pro 2022 tak povinné výdaje představují 84 %, což s reálnými příjmy rozpočtu a bez dodatečných peněz ze státních dluhopisů není dlouhodobě ufinancovatelné. V roce 2021 povinné výdaje státu pohltily téměř 94 % příjmů státu. Pokud by stát chtěl udržet vyrovnaný rozpočet, na zbývající výdaje by mu nezbylo ani 100 miliard, což bez půjček nelze zvládnout.
Jen za první polovinu letošního roku státní dluh vzrostl o dalších 242 miliard korun na téměř 2 708 miliard, což odpovídá přes 42 % HDP. Více než výše státního dluhu je problémem rychlost jeho zvyšování. Díky tomu v roce 2025 zaplatíme až 100 miliard korun ročně na úrocích ze státního dluhu. Ale zpět k navrhované novele státního rozpočtu. Hlavní výdajovou změnou je šestnáct a tři čtvrtě miliardy korun na pomoc s cenami energií, dalších deset miliard má jít na uprchlíky z Ukrajiny, pak tam ještě máme 8,5 miliardy na nákup plynu do státních hmotných rezerv, na osm miliard vychází předvolební příspěvek na dítě, dodatečných pět miliard má dostat Ministerstvo dopravy kvůli výpadku příjmů ze silniční a spotřební daně. Místní rozvoj pak dostane necelé tři miliardy na vznik nových bytů.
Příjmy novelizovaného rozpočtu tak činí 1 678 miliard korun, výdaje pak 2 008 miliard korun. Proč vláda nechce reformovat zkostnatělý stát a prostřednictvím digitalizace nezeštíhluje státní aparát, jak slibovala? Přitom před volbami slibovali snížení deficitu veřejných financí a vyrovnané státní rozpočty. Zase jen lhali. Z tohoto pohledu tedy novela nic neřeší a jen udržuje státní rozpočet na sebevražedné trajektorii, která nezadržitelně směřuje ke státnímu bankrotu. Děkuji za pozornost.
