Nejspíše poslední možnost, jak bylo možno přímo oslovit předsedu vlády dosluhující, ale za jistých okolností i té budoucí, mohla být tento čtvrtek při poslaneckých interpelacích. Osobně jsem se ho chtěl zeptat na postoj vlády k Zelené dohodě pro Evropu, tzv. Green Dealu s tím, že jeho kabinet tuto problematiku frekventuje a konzultuje s občany zcela minimálně a nedostatečně. A to se jedná o zásadní aspekty, které by mohly v blízké době ovlivňovat dosaženou kvalitu života každého z nás.

    Bohužel, do poslaneckých kolegů a kolegyň z hnutí ANO, jako kdyby někdo střelil, stejně jako do hejna holubů, ulekli se, vznesli a se štěstím následně efektivně přistáli na prvních vylosovaných místech zmíněných interpelací, aby tak šikovně zabrali vymezený devadesátiminutový prostor pro skutečně vážně míněné dotazy, ty opoziční. Zákonodárci, zvolení za ANO, Rais, Bžoch, Pražák, Kubík, Kubíček, Kott a jejich klubové kolegyně Procházková a Blažková, přestože mohou se svým partajním předsedou pilně komunikovat denně a to i jinými kanály, v závěru volebního období tak prakticky smazali skutečný význam poslaneckých interpelací na předsedu vlády v dolní komoře. Samozřejmě, právo, dle Jednacího řádu, na to mají, ale že ho celé čtyři roky využívali zcela minimálně a nyní se pokrytecky probudí jaksi až těsně před volbami, spíše pozornému divákovi vyloudí kyselý úsměv na tváři, než aby ocenil jejich aktuálně vyjevenou zvídavost a pracovitost!