Když se podívám na jednotlivé státy EU, vyberu si nějaký příklad, který je nám vzdálen, ať to není hned zase Německo, samozřejmě ty transpoziční deficity jsou v celé řadě zemí. Měl jsem možnost ještě jako předseda výboru pro veřejnou správu v poměrně zásadních tématech se podívat na Kypr, který měl podobný problém se skládkovým hospodářstvím, kde ta země se k tomu postavila, řekněme, velmi laxně, netransponovala, ale pak hlavně neplnila ten závazek. Kypr má problém mimo jiné ještě s vodou. Musím říct, že pak ta nervozita té penalizace, kdy už ty penále pak nabíhají za ty další dny, vypadá to jako případný jednorázový poplatek, infringement, pak běží nějaký soud. Ale bohužel tam potom jak ve fázi, kdy nějaká věc není implementována, už je to na denní bázi. Ono to potom ve finále může dát poměrně velká čísla. Jenom k tomu principu té penalizace...
Možná bych zareagoval na paní senátorku Hamplovou. Ta transformace nebo diverzifikace v tuto chvíli, protože to není, k tomuto dni se ukončuje provoz, dokonce to není ani o nákupu, ale jsou tam dány ty typy těch vozidel a ty jednotlivé tranše, od kterých se počítají ty zakázky většího rozsahu, tak není to žádné, řekl bych, ultimátum. Pro některé samozřejmě obce i ta situace, která zde byla popisována, ten paradox, když ceny plynu klesají, je výhodnější jezdit plynofikovanou dopravou, když není, stahují se autobusy, stejně tak je to...
Teď jsem byl v Jihlavě, otázka trolejbusové dopravy. V danou chvíli asi podle nějaké situace má jisté řešení své výhody. My jsme hodně dlouhou dobu, určitě jste spoustu zákonů nahlíželi touto optikou, si mysleli, že zde bude nějaké výrazné překlenovací období mezitransformace českého energetického mixu, třeba do výstavby nových jaderných bloků, kdy prostě budeme mít ten levný plyn, proto velké objemy peněz, Just Transition Fund, v modernizačním fondu čtvrtina nebo třetina mířila tím směrem – velké infrastrukturní projekty a budeme tedy využívat jako zdroj energie levný plyn dočasně, neboť potom ani plyn podle těch evropských standardů, které vyjednáváme, na kterých se podílíme, ale o kterých se potom hlasuje, což je tento případ, který jsem zmínil, právě kvalifikovanou většinou. Takže ten stát může posouvat ty různé věci, ale následně se potom o nich hlasuje tou kvalifikovanou většinou, tak je to nějaký trend, nějaký náš závazek vůči EU. Ta rychlost implementace, i třeba transformace té ekonomiky, možná někdy vidět dál než na těch 5 let, nás samozřejmě v řadě případů může stavět do diskomfortní situace.
Vezměme si případ, že by tento transformační deficit nevznikl, legislativa by zde byla platná. Vím, že nikdo nedělá ty věci, jako že něco za tři roky budu muset splnit, ono je ještě dost času... Byli bychom v té situaci platné legislativy a běželo by to, ty limity by byly podobné. Zmínil jsem, že to je pro nové veřejné zakázky, i třeba objednání nějaké nové dopravy, zavázání nějakých nových smluv, to je tam zohledněno, dokonce zase od jisté doby se tam dají započítávat, do toho podílu, již nakoupená vozidla.
Je tam spousta výjimek, my jsme je využili, i v té celkové směrnici je spousta výjimek, které zase naopak využíváme jako ČR.
Možná k panu senátoru Víchovi... Komise předkládá samozřejmě ten návrh s důvodovou zprávou, kde se pracuje s různými demografickými ukazateli, které se pak zohledňují v tom návrhu, je to třeba kritérium HDP v daném státu, míra urbanizace. Máme třeba vyšší ten cíl stanovený, než je Slovensko. Ono to není stejné v celé EU. Nicméně ten návrh Komise nebyl tak přísný na ta čísla, ale následně došlo ke změně ještě v projednávání v Evropském parlamentu.
Pan senátor Koštial se ptal na ty výrobní kapacity. Když si, všichni pamatujete, když byly první mobilní telefony drahé, málo dostupné, luxusní kufříkové telefony za 100 tisíc korun v té době, ten trend změny nebo přechodu na nízkoemisní či bezemisní dopravu je celoevropský. I výrobci budou postupně měnit ty kapacity tak, aby podporovali právě tyto typy vozidel, ať v soukromé dopravě. Já bych se na to možná nedíval úplně optikou dnešního dne a dneška. Samozřejmě jistou roli tam hrají i ty dotační tituly, o kterých hovořil pan senátor Čunek, kdy jsou to dotační tituly na infrastrukturu, ale vezměme si, že dotační tituly existují historicky na libovolný typ dopravy.
Jenom ty další závazky, ke kterým se ČR připojuje, ty horizontály Green Dealu, horizontála Do no significant harm, nepodporuji finančně něco, co je škodlivé k životu, k přírodě, k nějakému třeba společenskému soužití, tak jsou horizontály, které mění jaksi pouze ten charakter toho, co je v nějakou chvíli dotováno. Ale samozřejmě to odpovídá i nějaké potom, řekněme, konsensuální politice, což právě ty jednotlivé směrnice a ty regulace, které jsou celoevropské, přináší.
Jinak k té věci, zda v tuto chvíli je to téma k diskusi, jsme po implementační době, úplně si teď nedokážu představit v rámci českého předsednictví, že by byla možnost toto otevřít či nějakým způsobem to předjednat. Když se na to podívám z pohledu i té transformace, stále ještě věřím v to, že tu elektrickou energii si aspoň dokážeme vyrobit na území ČR, kdežto jiné zdroje, vodík, doufám, že v budoucnu taky, ten tzv. zelený vodík.
Ale nejsem si jist, že i když se mění dodavatelské sítě na ropu nebo na zemní plyn, tak v tomto naopak ČR není dvakrát soběstačná a závislí jsme právě na cenách těchto komodit, takže i ta elektromobilita, a neredukuji to pouze na ni, má v sobě jistý prvek té, řekněme, samostatnosti či soběstačnosti. Na rozdíl od teď třeba plynu, o kterém se bavíme od roku 2025, kdy dovezeme LNG, bioplynkami to asi v nějakém urychleném režimu nepokryjeme. A ještě k té síti, mně přijde, že v debatě se trochu mísí osobní doprava majitelů vozů, kde samozřejmě infrastruktura je naprosto zásadní, protože těch je samozřejmě obrovské množství.
Ale bavíme se o vozidlech, která jsou k nějakému účelu. Ať už to bude úřad, municipalita nebo pro městskou hromadnou dopravu. A tam samozřejmě vy netankujete na každém rohu, často netankujete na benzínce běžného typu. Tam nejsou třeba dálkové spoje, ale máte nějaké depo dopravního podniku daného města, kde když jsem měl možnost se podívat i do pár měst, tak je to jakési hybridní depo od lakovny přes velkou nádrž na naftu a čepování přes třeba i nabíjení elektrických vozidel. Takže chápu ten argument infrastruktury, nicméně ten je zejména klíčový pro změnu osobní dopravy. Pokud ten trend půjde, tak je to, řekněme, ještě klíčovější, než když se na to díváme optikou vozidel, která budou takto nakupována.
Já věřím, že jsem nic nevynechal. Data pravděpodobně budou k dispozici, z čeho se vycházelo u jednotlivých stanovisek, u zdůvodnění původně předloženého návrhu EK. Nevím, jestli je důležité, abych vám posílal, můžu pravděpodobně zařídit poslání tohoto linku.
A jen jsem o tom hovořil v rámci posledních dvou měsíců, CZ Press, není rozhodně prostor pro toto téma veřejné dopravy a její modernizace nebo ekologizace zvednout či nějak upravit.
Děkuji.
