Slíbil jsem sice paní ministryni, že se ovládnu a nebudu mluvit, ale teď bych ji přece jen trošku doplnil a podpořil, protože pár věcí ještě neřekla.
Za prvé neřekla, že z hlediska srovnávacích studií OECD máme školský systém s největší sociální segregační silou. To znamená shromažďující děti s chudým původem v jedněch školách a děti s bohatým původem v druhých školách.
Za druhé, že to má strašně silný regionální efekt. Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Ústecký kraj, Karlovarský kraj jsou regiony, kde se nejvíc kumulují děti se špatným sociálním původem.
Za třetí - celý systém speciálního školství je velkoprodukce nezaměstnaných. A poslední - ona tady není paní zpravodajka. Jenom si vzpomenu, jak školský výbor zamítl můj návrh, abychom pravidelně monitorovali sociální a územní nerovnosti z jejich efektu na vzdělanostní dráhy dětí. Kdybychom to dělali už od loňského roku, tak paní ministryně tady pro nás bude mít daleko větší počet faktických důkazů sociálních drah.
A poslední - základní statistické studia a analýzy speciálního školství ukazují, že počet dětí s lehkým mentálním postižením je nejvíce definovaný tím, jakou mají v jejich regionu kapacitu školy s příslušnou výukou pro lehké mentální postižení. Protože školy pro lehké mentální postižení si vytvářejí poptávku po lehkém mentálním postižení. A pomáhají v tom právě poradny. Děkuji.