Léta byl korespondentem Christian Science Monitor, New York Times, National Public Radio či Dallas Morning Star. V jejich dresu ho akreditovalo na 50 zemí - Střední Ameriky, Afriky, Středního východu i Balkánu. Napsal i řadu knih, například Válka je silou, dávající nám smysl života (War Is A Force Which Gives Us Meaning), Impérium mrákot (Empire Of Illusions),  Kolaterální škody (Collateral Damage) nebo Smrt liberální třídy (Death Of The Liberal Class).

Ti, co soutěží o Bílý dům - připomíná v posledním článku - stojí o podporu izraelské lobby. Hillary Clintonová o její sponzoring škemrá i veřejnou denunciací kritiků Tel Avivu. Naproti tomu „Palestina se od tradičních vládních institucí spravedlnosti nedočká. Tyto instituce před zazobanými zájmy kapitulovaly. Spravedlnost si vymůžeme jen my sami.“  

„A jediným mechanismem, který spravedlnosti zbyl, je hnutí razící proti Izraeli  boycott, divestment and sanctions (BDS).“ Tedy „bojkot“, „sankce“ a – citujme přímo z portálu BDS - „hledáček na korporace, které jsou komplicem pošlapávání palestinských práv“; tak aby „přišly o finance z investičních portfolií univerzit, penzijních fondů a analogických zdrojů“; a i to „přispívalo k širšímu poznání, o čem je politika Izraele ve skutečnosti“ - i k „připravenosti korporací využít vlastního ekonomického vlivu k tlaku na Izrael, aby už palestinská práva nepošlapával“.  

„Režim apartheidu v Jižníi Africe sankcím podlehl. Právě ty zlomí i izraelský režim apartheidu. Hnutí BDS je nenásilné. Apeluje na svědomí. A funguje. Chce to bojkotovat veškerou izraelskou produkci, od citrusových plodů Jaffa, kosmetiky Ahava a nápojových instalací SodaStream až po vodu od Eden Springs a izraelská vína. Musíme zablokovat byznys s izraelskými společnostmi z terciární sféry. A bojkotovat korporace typu Caterpillar, HP a Hyundai, mající s Izraelem podnikatelské konexe. Chce to i nátlak na instituce typu církví a univerzit, aby z izraelských společností i z korporací, které jsou  s Izraelem ve smluvních vztazích, stáhly své prostředky zpátky. Boj proti apartheidu v Jižní Africe byl dlouhý a tvrdý. Tento boj bude jakbysmet.“

„Gaza je rok po tažení, kdy ji izraelské bomby devastovaly skoro dva měsíce, v ruinách. Většina vody je zdravotně závadná. Výpadky elektřiny trvají 12 i více hodin denně. Čtyřicet procent z 1,8 miliónu obyvatel je bez práce, včetně 67 procent mladých lidí – což je vůbec nejvyšší míra nezaměstnanosti na světě.  Ze 17.000 domů, zničených v izraelském obklíčení, nestojí znovu jeden jediný. Šedesát tisíc lidí nemá střechu nad hlavou.  Z pomoci ve výši 3,5 miliardy dolarů, přislíbené zahraničními dárci, dorazila čtvrtina – a skončila v rukou palestinské samosprávy, loutkového režimu Izraele vládnoucího na Západním břehu. Ve Washingtonu se však izraelské lobby nepostaví nikdo – republikán ani demokrat. Za spravedlnost či zastavení izraelské vražedné mašinérie tu nezazní jediný hlas. Senátoři Spojených států, mezi nimi i Bernie Sanders, se i za největších izraelských kanonád loni v létě postavili unisono na stranu izraelského masakru lidu bez armády, námořnictva, letectva, mechanizovaných jednotek, dělostřelectva či velení.“ Ti všichni se „místo spravedlnosti starali  jen o to, z čeho mají prospěch oni sami“.  

„Izrael je, podobně jako Spojené státy, intoxikován psychózou permanentní války. A také jemu vládne zkorumpovaná oligarchická elita, pro niž je válka výnosný byznys. Také ji ten sebeklam žene do válečných zločinů a pak se ještě pitvoří jako jejich oběť. Izraelský vzdělávací systém a média – Spojené státy v bleděmodrém i v daném případě – Izraelce indoktrinují vírou, že mají právo zabít kohokoli, označí-li ho stát za teroristu. A nejodvážnější izraelští organizátoři kampaní za lidská práva, intelektuálové a novináři jsou ve své zemi terčem pomluv a cenzury, zrovna jako američtí kritici typu Normana Finkelsteina, Maxe Blumenthala a Noama Chomského ve Spojených státech.“

„Izrael chce Palestincům zařídit peklo už na Zemi.“ A ty, jichž se nezbaví „etnickými čistkami, zlomit“. „Mírový proces je čirá maškaráda. Izrael zabral přes polovinu plochy Západního břehu, včetně vodních zdrojů.“ Palestince vytlačuje do „ghett či bantustanů“. „Jejich půdu a domy naděluje izraelským osadníkům.“ Pupeční šňůra „rasových zákonů“ vede  až k pravičáckému demagogovi Meiru Kahanovi. Vůči „izraelským Arabům a Palestincům jsou vysloveně diskriminační“. „Genocidou“ to neváhá nazvat ani izraelský historik Ilan Pappe.  

„V Gaze se Izrael dopouští ještě extrémnější krutostí. Na blokaci dodávek potravin, udržující 1,8 miliónů jejích obyvatel těsně nad hranicí holého přežití, má dokonce matematický vzorec. 80 procent Palestinců v Gaze to udržuje v závislosti na islámské charitě a vnější pomoci. A pravidelné vojenské údery na Gazu, eufemisticky nazývané ´sekání záhonu´, jsou zárukou, že Palestinci zůstanou i nadále zlomení, zděšení a zbědovaní. Od roku 2008 přepadl Izrael Gazu třikrát. Pokaždé ještě brutálněji a bezohledněji, než předtím. Izraelský ministr zahraničí Avigdor Liberman se ovšem nechal slyšet, že ´nezbývá´ než udeřit i počtvrté.“

Izrael za poslední blokády, trvající 51 dní, zasypal běženecké tábory v Gaze   munici za 370 miliónů dolarů. Druhé takové místo, kde by se tolik lidí tísnilo na tak malé ploše  jako tu, na světě neexistuje. „Dva tisíce sto Palestinců bylo zabito. Šedesát devět procent z nich byli civilisté. Čtyři sta devadesát pět – děti. Zranění utrpělo deset tisíc lidí. (Izraelských civilistů za blokády zahynulo šest a vojáků 66.) Čtyři sta palestinských podniků bylo sprovozeno ze světa. Sedmdesát mešit bylo zničeno a 130 dalších poškozeno. Bomby zasáhly čtyřiadvacet zdravotnických zařízení a 16 ambulancí, podobně jako jedinou elektrárnu v Gazem, srovnaly se zemí. Izrael vypálil 390.000 tankových  a 34.000 dělostřeleckých nábojů a 4,8 miliónu projektilů. Většina zabitých civilistů nestačila ani vyjít z domu.“  

Izrael nasadil i řadu typů munice, již mezinárodní konvence zakazují - jak pro  enormní brutalitu mechanických, tak termických účinků. V případě některých jiných se Gaza dokonce stala první pokusnou střelnicí. Izraelské velení označilo za „legitimní vojenský cíl kteréhokoli Palestince, staršího 12 let“. „Jihoafrický apartheid byl sice úděsným státem,“ ani ten však „černošská předměstí nezasypával leteckými pumami a šrapnely těžkého dělostřelectva“. Izrael si  v Gaze dopřával s gustem i to.  

„Zpráva Action on Armed Violence (AOAV) konstatovala, že Izrael v roce 2014 střelnými zbraněmi zabil a zranil víc civilistů, než kterákoli jiná země.“ „Na Gazu shodil 20.000 tun trhavin, kdežto v případě odvetných úderů Hamasu to bylo 20 až 40 tun. Co do svého rozsahu se izraelským masakrům civilní populace vyrovná jen to, čeho se dopouští Islámský stát či Boko Haram.“

„V našem světě dvojího metru však Izraeli, že by ho za to odsoudil  Washington, nehrozí.“ Rok co rok odtud naopak inkasuje vojenskou pomoc za miliardy dolarů. „Překvapí to jen sotva. Spojené státy sahají samy v Iráku, Sýrii, Afghánistánu, Pákistánu, Jemenu i Somálsku k použití vražedné síly, trumfující svou bezohledností i Izrael“.  

Netanjahu, jehož předvolební sponzoři se z 90 procent rekrutují z ranku  oligarchů typu Sheldona Adelsona, rozpoutal „kampaň státní represe advokátů, novinářů a disidentů, hájících lidská práva“. Svou předvolební rétoriku  špikoval „projevy nezastřeného rasismu vůči Palestinců, Arabům i africké dělnické imigraci, žijící v telavivských slumech“. Módní novinkou  fotbalových stadiónů jsou popěvky „Smrt Arabům!“ „Verbež z řad krajně pravicové  mládeže typu struktur Im Tirtzu mlátí v ulicích Tel Avivu disidenty, Palestince, izraelské Araby a africké imigranty na denním pořádku. Je to odrůda židovského fašismu.“

Izrael však „není žádná anomálie. Je oknem do dystopie.“ Do „militarizovaného světa, připravovaného pro nás všechny“. Do „světa obrovských příjmových propastí a drakonických systému vnitřní bezpečnosti“.

„Dokud nerozbijeme korporátní kapitalismus a neoliberální ideologii, která ho reprodukuje, nebude svobodná nejen Palestina, ale ani ti, kdo se ocitli v pasti našich domácích kolonií a terorizuje je bezohledné policejní násilí.“