Pane doktore,
děkuji Vám, že se nebojíte nazývat věci pravými jmény. Váš článek hodnotím jako to nejlepší co se na PL kdy dostalo.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
03.09.2014 16:59:11 - PhDr. Josef Skála, CSc.
Díky za milý kompliment, moudrý Aurelie! A protože my, kluci už docela velcí, nesmíme ztratit ani smysl pro ironií nad sebou samými, prohnala se mi hlavou úsměvná asociace. Když slavil Miloš Kopecký šedesát, napsal mu Miroslav Horníček do Květů oslavnou tirádu, kde - v záplavě řady jiných špílců - dokonce prohlásil, že se od oslavence (ač o pár let mladšího) učil hereckému kumštu i on sám. "Milda" mu na to odpověděl (pamatuji si to téměř doslova): "Milý Míro, nad Tvými řádky si připadám skoro jako Hugo Haas, když se - coby už hvězda první velikosti, národní umělec a muž v důstojném věku - ocitl v posteli s mladičkou herečkou a ta, jsouc překonána, vyjekla: ´Och, to jsem si snad ani nezasloužila, Mistře!´" A teď zase úplně vážně: Demagogie proti Rusku překračuje všechny meze. Smí-li Jaceňuk - takto favorit sukně s vychováním řeznického čokla ("Fuck the EU") - hulákat i prostřednictvím českých médií, že Rusko je "teroristický stát", přestože vlastní civilisty nechá vyvražďovat on sám, je to eintopf na zvracení. Dnešní Rusko má k dokonalosti kosmické roky. Predátorovi, který chce ze světa dolovat ještě obludnější tribut, než všechny otrokářské říše dohromady, však stojí právě Rusko v cestě víc, než kterýkoli jiný stát. Proto je vztah k Rusku znovu barometrem soudnosti i morálky. Jako k zemi, která tím, jak se musí bránit sama, hájí i klíčový zájem zemí naší velikosti a síly. Tím víc to chce bránit pravdu o tom, jak je to se vším kolem Ruska a Ukrajiny ve skutečnosti.
Žádný "disent" v cizí gáži to není. Tím víc zvedá adrenalin nomenklatuře na cizojazyčný ovladač. Preciznější signál, že to stojí za to, si snad ani nelze přát.