I přes různost jednotlivých pohledů hledali společný jmenovatel: obhajobu zájmů Česka v Evropské unii.
Jednání, které uspořádal sněmovní výbor pro evropské záležitosti, vedla předsedkyně výboru Kateřina Jacques (SZ), která po vystoupeních hlavních hostů stručně shrnovala dotazy a náměty na ně směřované. Ti pak odpovídali. Přítomní ocenili, že se jednalo o vůbec první setkání v takto reprezentativním formátu, za účasti odborné veřejnosti i médií. Loni v září sice senátní výbor pro evropské záležitosti uspořádal obdobné setkání, na něm ale nebyli přítomni zástupci vlády.
Hlavním tématem společné schůzky ve sněmovně bylo hledání účinných cest vzájemné spolupráce. Platná Lisabonská smlouva totiž posílila pozici Evropského parlamentu i národních parlamentů. Zúčastnění se proto shodli na potřebě zajistit kvalitní kooperaci mezi českou reprezentací v Evropském parlamentu a na národní úrovni.
Senátor Alexandr Vondra (ODS) se v této souvislosti vyslovil pro potřebu vytvoření silného koordinačního útvaru na úřadu vlády, aby ČR nebyla v Evropě „hadrem na holi“. Ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel s tím vyslovil souhlas a uvedl, že jeho úřad pracuje také na systému, aby všichni europoslanci pravidelně dostávali národní stanoviska, vyjadřující zájmy ČR.
Přítomní europoslanci ocenili, že každý měsíc probíhají jejich pravidelné pracovní schůzky s českou velvyslankyní při Evropské unii Milenou Vicenovou. Ta se následně vyslovila také pro potřebu srozumitelné prezentace práce na evropské úrovni českým občanům a včasného informování podnikatelů o tom, jaké novinky se chystají v evropské legislativě.
Předsedkyně sněmovního evropského výboru Jacques zmínila potřebu vytvoření většího prostoru pro projednávání stanovisek, která jsou pak v Evropě prezentována za celou ČR. Lhůty pro projednání společného národního mandátu totiž bývají šibeniční - v osm hodin jej nezřídka projedná vláda, v devět už jej mají na stole poslanci sněmovního výboru pro evropské záležitosti. „Chceme, aby se v praxi naplnila silnější pozice národního parlamentu. Nejde přece jen o to, aby se mandát odprezentoval, je třeba o něm diskutovat, případně jej měnit. Současný formalismus je pro poslance demotivující,“ uvedla Jacques. S tím, že dobrý systém koordinace a dobré efektivity našla třeba Skandinávie.
Předmětem diskuse byla také Evropská služba pro vnější činnost. Ministr zahraničí Jan Kohout představil tento nový útvar stojící mimo struktury a pravomoci Evropské komise a Rady EU. Guvernér Zdeněk Tůma zase informoval přítomné o přípravě nařízení Rady a Evropského parlamentu ke vzniku Evropských dohledových orgánů a Evropské rady pro systémová rizika
Účastnící na akci ocenili také to, že obrousila tradiční vzájemnou řevnivost mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem. „Děkuji předsedkyni sněmovního výboru Jacques i předsedovi senátního výboru pro evropské záležitosti Luďku Sefzigovi, že dokáží překonat bariéry mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem a jsou schopni pořádat společné akce,“ uvedla místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD).
Prvnizpravy.cz
Jednání, které uspořádal sněmovní výbor pro evropské záležitosti, vedla předsedkyně výboru Kateřina Jacques (SZ), která po vystoupeních hlavních hostů stručně shrnovala dotazy a náměty na ně směřované. Ti pak odpovídali. Přítomní ocenili, že se jednalo o vůbec první setkání v takto reprezentativním formátu, za účasti odborné veřejnosti i médií. Loni v září sice senátní výbor pro evropské záležitosti uspořádal obdobné setkání, na něm ale nebyli přítomni zástupci vlády.
Hlavním tématem společné schůzky ve sněmovně bylo hledání účinných cest vzájemné spolupráce. Platná Lisabonská smlouva totiž posílila pozici Evropského parlamentu i národních parlamentů. Zúčastnění se proto shodli na potřebě zajistit kvalitní kooperaci mezi českou reprezentací v Evropském parlamentu a na národní úrovni.
Senátor Alexandr Vondra (ODS) se v této souvislosti vyslovil pro potřebu vytvoření silného koordinačního útvaru na úřadu vlády, aby ČR nebyla v Evropě „hadrem na holi“. Ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel s tím vyslovil souhlas a uvedl, že jeho úřad pracuje také na systému, aby všichni europoslanci pravidelně dostávali národní stanoviska, vyjadřující zájmy ČR.
Přítomní europoslanci ocenili, že každý měsíc probíhají jejich pravidelné pracovní schůzky s českou velvyslankyní při Evropské unii Milenou Vicenovou. Ta se následně vyslovila také pro potřebu srozumitelné prezentace práce na evropské úrovni českým občanům a včasného informování podnikatelů o tom, jaké novinky se chystají v evropské legislativě.
Předsedkyně sněmovního evropského výboru Jacques zmínila potřebu vytvoření většího prostoru pro projednávání stanovisek, která jsou pak v Evropě prezentována za celou ČR. Lhůty pro projednání společného národního mandátu totiž bývají šibeniční - v osm hodin jej nezřídka projedná vláda, v devět už jej mají na stole poslanci sněmovního výboru pro evropské záležitosti. „Chceme, aby se v praxi naplnila silnější pozice národního parlamentu. Nejde přece jen o to, aby se mandát odprezentoval, je třeba o něm diskutovat, případně jej měnit. Současný formalismus je pro poslance demotivující,“ uvedla Jacques. S tím, že dobrý systém koordinace a dobré efektivity našla třeba Skandinávie.
Předmětem diskuse byla také Evropská služba pro vnější činnost. Ministr zahraničí Jan Kohout představil tento nový útvar stojící mimo struktury a pravomoci Evropské komise a Rady EU. Guvernér Zdeněk Tůma zase informoval přítomné o přípravě nařízení Rady a Evropského parlamentu ke vzniku Evropských dohledových orgánů a Evropské rady pro systémová rizika
Účastnící na akci ocenili také to, že obrousila tradiční vzájemnou řevnivost mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem. „Děkuji předsedkyni sněmovního výboru Jacques i předsedovi senátního výboru pro evropské záležitosti Luďku Sefzigovi, že dokáží překonat bariéry mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem a jsou schopni pořádat společné akce,“ uvedla místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD).
Prvnizpravy.cz
