ČSSD vyzývá vládu k důraznému odmítnutí myšlenky vojenského zásahu při projednávání syrského konfliktu na mezinárodní scéně.
V souvislosti se sněmovní debatou nad Janem Palachem jsem si vzpomněl na zajímavou knihu českého historika Jana Tesaře, která netýká roku 68, nýbrž období protektorátu.
Kdyby naše amnestie proběhla podobně jako ta paralelní vyhlášená na Slovensku a týkala se pouze bagatelních trestných činů a zhruba šesti set delikventů – nikdo by ani nehlesl.
I když jsem si vědom toho, že projednávání státního rozpočtu je jedna z nejvážnějších a základních funkcí Sněmovny, tak se domnívám, že projednávání státního rozpočtu v České republice už dávno tu vážnost ztratilo.
Na ministra Drábka padl smutek. Zatčení jeho prvního náměstka Šišky pokazilo jejich společný slibný rozběh.
Vláda v čele s premiérem Nečasem vypadá velmi sebevědomě a vyzařuje velkou sebedůvěru na to, že máme v této zemi skoro třicet mrtvých a další postižené metanolovou tragédií.
Dva nesmiřitelné tábory dnes stojí proti sobě. Nemyslím kupodivu opozici vůči vládní koalici. Ta dvě vojska, o kterých mluvím, jsou součástí jedné vládní koalice. Ale kupodivu jim nevadí brát si jako součást boje státní rozpočet.
Jakže to řekl ministr Kalousek ke svým spolustraníkům na konferenci TOP 09: „Nebojte se reforem, prožrali jsme to a proflákali, zlaté časy v Evropě skončily.“
Týden před hlasováním ve Sněmovně měl premiér Nečas vystoupit úplně jinak, než právě udělal na tiskové konferenci.
Co přesně nám vadí na tomto způsobu narovnání státu s církvemi? Vadí nám samozřejmě, že se vyrovnání s církvemi netýká pouze půdy zabrané zákonem o Nové pozemkové reformě z března 1948.
Záznam z vystoupení k vyslovení nedůvěry vládě dne 18. 7. 2012.
Tento týden 18. června jednali čeští zástupci v Lucemburku u Evropského účetního dvora. Téma bylo pro českou stranu nepříjemné: nefungující kontrola nad čerpáním evropských fondů. Od března má Česká republika kvůli tomu zastaveno proplácení faktur.
Je možné, že vám v tom už připadám trochu fádní, když říkám, že jednání Evropské rady, které bude příští týden, bude důležité, a připadám si jako ten haličský rabín, kterému říkali, tak jste předpovídal konec světa - a ono se nic nestalo.
Máme vládu, kterou nezajímají každodenní lidské starosti. Její politikou jsou poplatky za všechno, kam se podíváš, jenom samé poplatky.
Vždy budu odsuzovat jakékoli fyzické napadání politiků. Zažili jsme si to s vajíčky. Politik by měl mluvit, vysvětlovat, hájit se, ale vždy to musí být rozhovor respektující základní pravidla. Nelze mluvit přes šťouchance, pohlavky či plivance.
Falšování dat byl jeden z hříchů, který byl na začátku řeckého pádu. V Česku máme vládu rozpočtové odpovědnosti. Teď se zdá, že se Řekům překvapivě podobáme.
Václav Klaus na konferenci v Chicagu nejdřív obdržel dres místního hokejového klubu s číslovkou jedna a pak promluvil o krizi, kterou je zasažen starý kontinent.
Otevřený dopis ministru vnitra Janu Kubicemu, policejnímu prezidentovi Petru Lessymu a nejvyššímu státnímu zásupci Pavlu Zemanovi, reagující na odložení vyšetřování možné korupce při udělování prezidentských milostí.
Prý to byla v sobotu největší demonstrace za poslední léta. A nic. Ze strany vlády nepřišla žádná reakce ani sebereflexe.
Běda tomu, z koho pokušení pochází. Pravda, Vít Bárta nebyl první, kdo začal nakupovat poslance v téhle zemi.
