Když se má stát ještě více zadlužit, dává snížení daní smysl v momentě, kdy tento krok nakopne ekonomiku. Proto mi dává smysl snižovat daně lidem s nízkými příjmy, kteří tyto peníze ihned utratí ve spotřebě. Ale bohatí nikoliv. Jestliže máme daňovou úpravu, která vede k tomu, že ten, kdo má příjem nad 100 tisíc měsíčně, si přijde na dalších 60 tisíc a víc ročně, tak se musím ptát, jaký je smysl? Taková jednoduchá představa, že snížení daní znamená automaticky růst ekonomiky, není pravdivá. Vzpomínám si na studii realizovanou ve Spojených státech. Ta ukazovala srovnání amerických států, které snížily daně a neprokázala, že by ty státy, které tak učinily, potom rychleji ekonomicky rostly. Dle významného amerického historika Timothyho Snydera se snižují daně nejbohatším díky lobbismu určitých vlivných skupin, které pak finančně podporují kampaně těch stran, které snížení daní prosazují.
A pak je tu ještě jeden důvod, který musím zmínit. Obávám se, že tento typ úprav daní povede k tomu, že města, obce a kraje díky propadu příjmů nebudou ochotny a schopny financovat kulturu nebo investovat do provozu kulturních služeb. Zvlášť v regionech to může vést k tomu, že zaniknou soubory a že se nepodaří udržet to, co patřilo velmi významně k charakteru života v této zemi. Může se stát, že nám sice zůstanou nákupní centra, ale kulturní zařízení a kulturní instituce nepřežijí.