_profil_top.jpg)
Byl jsem kritizován za to, že údajně nechápu multikulturalismus, tak jsem si vybral britský materiál, abych ilustroval svůj pohled na věc.
Po Druhé světové válce a vlivem rozpadu koloniálního impéria přišlo do Británie několik přistěhovaleckých vln (veliká imigrační vlna z Pákistánu a Indie v 50. letech byla spojena s rozdělením bývalé Britské Indie podle náboženského klíče). Podíl muslimské populace ve Spojeném království od té doby vzrostl na 5% a je stále na vzestupu. Předpovídaný demografický vzestup muslimů je asi nezastavitelný. Některé prognózy téměř vzbuzují paniku. Jedna z nich předpovídá, že v roce 2050 bude většina britských obyvatel muslimská. Je to reálné? Nelze to vyloučit, vždyť podle letošních internetových zdrojů každé páté britské dítě do pěti let pochází z muslimského prostředí. Během jedné generace se očekává, že islám bude náboženstvím, které má nejvíce věřících ve Spojeném království, a překročí podíl křesťanů. Nicméně se objevily i studie, které soudí, že ačkoliv byl růst muslimské populace v minulých desetiletích velice prudký, dojde v dalším období k jeho jistému poklesu. Počet muslimských občanů sice stále poroste, ale nikoli tak znepokojujícím způsobem, jak předpokládají mnohé zveřejňované studie.
Převážná část britské veřejnosti cítí chování muslimské menšiny jako konfliktní věc a řešení “muslimského problému” se stává její prioritou. Muslimská menšina je vnímána dvěma úhly pohledu. Jedna část veřejnosti soudí, že multikulturalismus je nejlepší a nejtolerantnější cesta a že musí být uplatňován co nejšířeji. Jenže řada současných jevů a událostí způsobují, že víra v multikulturalismus padá. Druhý směr veřejného mínění se zastává názoru, že tolerance k jiným kulturám a jejich praktikám zachází příliš daleko. Tvrdí, že současná bezbřehá podpora menšin a svoboda pro menšiny vede k ohrožení původních britských hodnot a národní integrity.
Jako příklad může sloužit existence nezávislých soudů, řídících se právem šaría. Právo šaría je v neshodě s britským právem, přesto tyto soudy fungují nezávisle na britské právní soustavě a rozhodují o rodinných a domácích záležitostech. I když formálně nejsou rozhodnutí těchto soudů vynutitelná, většina rozhodnutí se uplatňuje. Tlak muslimského společenství je výrazný.
Stávají se i případy, v nichž se muslimská menšina upřednostňuje oproti většině (například cestující se psem, a to dokonce i nevidomí pasažéři s asistenčními psy, byli opakovaně vyzváni, aby opustili autobus, protože řidič nebo někteří cestující jsou muslimové a z náboženských důvodů je přítomnost psa nepřípustná). Tyto události vedly k mnoha veřejným diskusím o legitimnosti žádostí, jimiž jedna náboženská skupina otevřeně diskriminuje spoluobčany včetně handicapovaných. Přes postihy těchto řidičů ze strany zaměstnavatelů se podobné incidenty a střety vyskytují dále.
Jedna z dosud nerozhodnutých záležitostí týkajících se islámu jsou “příspěvky na harém”. V roce 2008 britská média odhalila, že na základě ministerského rozhodnutí mohou muži, kteří mají více než jednu manželku, nárokovat finanční příspěvky pro každou z nich. A to ve státě, kde je bigamie nezákonná! Fakticky to znamená, že muslimští muži mají výhodu a daňoví poplatníci tak vlastně přispívají na nelegální praktiky. I když záležitost vyvolala velký rozruch a pozdvižení, věc zatím nebyla dořešena.
Další posun ve veřejném mínění se udál v roce 2013. Byl způsoben vícerými činiteli, které se odvíjely v rychlém sledu. První problematická věc se odehrála v lednu, kdy pouliční muslimské gangy začaly vynucovat praxi práva šaría v některých londýnských čtvrtích. Tato takzvaná Muslimská londýnská patrola ( Muslim London Patrol) byla opakovaně zachycena na videozáznamech, jak obtěžuje občany a útočí na ně. Obyvatelé byli v případě, že procházeli “muslimskou oblastí”, donuceni odejít, protože se buď nacházeli před mešitou, nebo byli nemuslimsky oblečeni. Důvodem nepřátelského chování bylo i podezření na jinou sexuální orientaci. V jiných případech tyto gangy ničily reklamu kvůli prezentování nahoty.
Snad nejkontroverznější osobou, jež působí v tomto kulturním konfliktu, je radikální kazatel Anjem Choudary, který se pustil do britského “Projektu islámských emirátů”. Plán má být zaměřen na to, aby změnil dvanáct velkých britských měst (včetně takzvaného Londonistánu) v oddělené islámské státy, kde by britské právo nemělo žádnou moc. Během zmíněných akcí muslimských gangů zazněl názor, že jednání muslimů je varovným signálem, který musí vést k probuzení většinové občanské společnosti, aby si uvědomila, kam toto vše vede. Ale Choudary si myslí, že akce Muslimské londýnské patroly jsou oprávněné, protože její členové jen chtěli očistit Londýn od opilců a prostitutek. Uvedl také, že území, na kterém se uplatňuje šaría, nepatří Londýnu, ale je to ve skutečnosti muslimské území(!).
Během února silně popudil britskou veřejnost tím, že povzbuzoval své následovníky a stoupence, aby opustili svá pracovní místa a žili z příspěvků britského sociálního státu. Tak budou mít více času a finančních prostředků na džihád, což může u radikálů znamenat i svatou válku. Podle Choudaryho jsou muslimové oprávněni žít na úkor a na útraty pracujících nemuslimů, protože dávky jsou jenom jakousi formou džizje, mimořádné daně uvalené v muslimských zemích na nemuslimy.
Je přijatelné, aby muslimští občané otevřeně diskriminovali handicapované na základě svého náboženství? Je možné setrvat u systému, ve kterém daňoví poplatníci mají platit druhou nebo třetí ženu muslimů? Na základě nepokojů z roku 2013 se lze domnívat, že významná část britské veřejnosti začíná chápat muslimskou menšinu jako potenciální hrozbu pro vlastní osobní bezpečnost. Akce radikálních muslimských skupin navíc vedou ke škodlivým generalizujícím postojům k celé muslimské menšině.
Spojené království tedy čelí velice složitému problému. Jeho představitelé se budou muset brzy rozhodnout, do jaké míry jsou obavy sdílené veřejností oprávněné a co bude třeba učinit s rostoucím muslimským radikalismem.
Odkazy na britské zdroje
COLLECTIVE OF AUTHORS. (2011). The Future of the Global Muslim Population. Pew Research: Religion & Public Life Institute. Převzato z http://www.pewforum.org/2011/01/27/the-future-of-the-global-muslim-population
COOPER, Vincent. (2013). Immigration and the future of Britain. The Commentator. Převzato z http://www.thecommentator.com/article/4164/immigration_and_the_future_of_britain
DAVIES, Emily. (2014). One in ten babies in England is a Muslim: Those practising the religion 'could soon outnumber actively worshipping Christians'. The Daily Mail.
DOLAN, Andry. (2010). Muslim bus drivers refuse to let guide dogs
on board. Daily Mail. Převzato z http://www.dailymail.co.uk/news/article-1295749/Muslim-bus-drivers-refuse-let-guide-dogs-board.html
GILLIAT-RAY, Sophie. (2010). Muslims in Britain. Cambridge University Press.
GOVER, Dominic. (2013). Anjem Choudary: Muslim Vigilantes Battling to Rid London of 'Evil' Drunks and Prostitutes. International Business Times. Převzato z http://www.ibtimes.co.uk/shariah-uk-muslims-427051
KERN, Soeren. (2011). Britain vs. Muslim Immigration. Gatestone Institute: International Policy Council. Převzato z http://www.gatestoneinstitute.org/2056/britain-vs-muslim-immigration
KERN, Soeren. (2011). Britain's "Islamic Emirates Project". Gatestone Institute: International Policy Council. Převzato z http://www.gatestoneinstitute.org/2278/britain-islamic-emirates-project
KERN, Soeren. (2012). Britain: Muslim Polygamists to Get More Welfare Benefits. Gatestone Institute: International Policy Council. Převzato z: http://www.gatestoneinstitute.org/3234/muslim-polygamists-welfare-benefits
KERN, Soeren. (2013). Britain's Sharia Courts: "You Cannot Go Against What Islam Says". Gatestone Institute: International Policy Council. Převzato z http://www.gatestoneinstitute.org/3682/uk-sharia-courts
KERN, Soeren. (2013). Muslim Gangs Enforce Sharia Law in London. Gatestone Institute: International Policy Council. Převzato z: http://www.gatestoneinstitute.org/3555/sharia-law-london
KERN, Soeren. (2013). UK: Unemployment Benefits to Finance Jihad. Gatestone Institute: International Policy Council. Převzato z http://www.gatestoneinstitute.org/3605/uk-unemployment-jihad
MACEION, Denis. (2009). Sharia Law or “One Law for All”? Civitas: Institute for the Study of Civil Society. London.
SOMERVILLE, Will, SRISKANDARAJAH, Dhananjayan, LATORRE, Maria. (2009). United Kingdom: A Reluctant Country of Immigration. Migration Policy Institute.
Převzato z http://www.migrationpolicy.org/article/united-kingdom-reluctant-country-immigration
