Sugestivní film Agnieszky Holland není jen příběhem Jana
Palacha, ale freskou šedesátých let, což doceňují zejména lidé, kteří tu dobu
prožili. Vedle nejvyšší oběti Jana Palacha a Jana Zajíce zachycuje i sebeupálení
toho třetího, o kterém se nemluví- komunisty Evžena Plocka, kterého si s úctou
a vděčností připomínají jen v jeho rodné
Jihlavě.
Dnes se ví o myšlenkovém profilu
Jana Palacha, o jeho vztahu k dějinám Kominterny, o velmi levicových
názorech i o oddanosti myšlenkám polednového vývoje v Československu. Jeho
symbolický čin se zhodnotil sice až po mnoha letech, ale zhodnotil se.
O čtvrtém muži, který se upálil pro
Československo, o Jozefovi Aszmongyim, se nehovoří a nepíše vůbec. Tento Slovák usedlý
v České republice se na protest proti rozbíjení Československa politiky
upálil na podzim 1992. Pamatuji si jako dnes, jak na mne tento čin zapůsobil.
Byl to akt odhodlání změnit cestu, která vedla k uspokojení egoistických
zájmů české pravice a slovenských nacionalistů. Bohužel, svobodná média se postarala o
to, že jeho statečný čin zcela zapadl.
Palach, Zajíc, Plocek, Aszmongyi,
každý z nich by měl mít místo v našem srdci. Protože oni vnesli do
ubohé přítomnosti něco, co naznačovalo jiné budoucí možnosti. Nebo jinak,
jistotu, že dnešek nemusí být definitivní.
20.01.2014 1:46:49
Hořící keř
Jan Palach a ti další
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
1 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout