Nyní se rozpadají krajská zastupitelstva a vedení krajů, opět ze stejných důvodů. Stojí však za povšimnutí, že třeba v aktuálním Olomouckém kraji prosazoval, tak, jako mnohde jinde sám majitel hnutí lékaře do funkcí. Nic proti angažovanosti lékařů, ale možná by si měli rozmyslet, zda chtějí léčit, a tak zvaně sloužit zdraví idu, anebo jsou již lékařskou praxí tak unaveni a znechuceni, že by si rádi zařídili na důchod něco mně náročného a více sypajícího. Příklady se najdou jistě i v jiných stranách, ale hnutí ministra financí je tím přímo charakteristické. Dalším příkladem je třeba senátor za okres Bruntál. Tam se však zatím neschopnost projevit nemohla a také se nikdy neprojeví, protože senátoři dokáží trumfnout svojí leností a zbytečností i všechny povaleče ve vládě a ve sněmovně. Kdo nic nedělá, nic nezkazí, kdo nic nezkazí je pochválen, kdo je pochválen je povýšen, kdo je povýšen nic nedělá.

Zbývá tedy jedna otázka, kterou by si měli zodpovědět všichni občané voliči. Má význam dosazovat do vedení radnic, krajů a státu povaleče bez volebního programu, zato všehoschopné kariéristy, kterým jde jenom o koryto? Podle mne ne, ale jsem zvědav, jak se v nadcházejících volbách vyjádří svými hlasy ostatní.