J. Vodička pouze jménem svým, nikoliv jménem členů, protože členstvo jeho spolek prakticky žádné nemá, slavnostně předal zástupcům uvedených politických subjektů spolkové metály; připadalo mi to spíše jako rituály udělení léna. Propagandistickou akci ČSBS k výročí 28. října chápu jako snahu sebeprezentace vodičkovců jako politického hegemona politické levice; jim však nejde o levou kantnu současné politické scény, snaží se dostat jakýmkoliv způsobem do povědomí občanů. A politické subjekty zúčastněné na té akci prostřednictvím svých zástupců jakoby s tím souhlasily, jako kdyby to přijaly.
O integraci levé částí politického spektra se některé subjekty snaží; kupř. hnutí Stačilo! a Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), strany Sociální demokracie (SOCDEM), Česká suverenita sociální demokracie (ČSSD), Česká strana národně sociální (ČSNS).
Domnívám se, že pokud by hegemonem politické levice bylo vodičkovské vedení Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS), zejména jeho předseda ing. Jaroslav Vodička, pak by došlo k absolutní degradaci levé části politického spektra v ČR, taková situace by pro levici byla politicky smrtící.
Vedení ČSBS, jeho aktivity, vyjádřeno ekonomicky, jsou negativní politickou externalitou – vyvíjí politickou činnost, kterou jiným politickým subjektům, pokud se s ním jakkoliv spojují, způsobují negativní politické náklady, totiž záporný obraz ve společnosti. Spojování s vodičkovským vedením je pro všechny jiné politické subjekty politický aktšlus.
PhDr. Vladimír Pelc, politický analytik
