Část A sborníku přináší texty ze semináře „Karel Kramář – 150 let od narození“, který se konal 16. listopadu 2010. Profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Robert Kvaček zkoumá Kramářovy vzestupy a pády. Jana Čechurová z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty UK klade otázku, zda byl vůdcem české pravice Karel Kramář, nebo Alois Rašín. Vedoucí katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Stanislav Balík srovnává prvorepublikovou a současnou pravicovou politiku. Analytička České televize Martina Lustigová líčí Kramáře jako osobnost a politika. Redaktor Petr Zídek rozebírá kramářovský problém české politiky.
V části B sborníku uveřejňujeme různé doplňkové texty. Jindřich Dejmek z Historického ústavu Akademie věd ČR diskutuje Kramářovy názory na zahraniční politiku. Ilona Bažantová z Právnické fakulty Univerzity Karlovy představuje ekonomické názory Karla Kramáře. Historik a politolog Lukáš Petřík vyzdvihuje Kramářův odkaz pro českou pravici. Prorektor vysoké školy CEVRO Institut Ladislav Mrklas zkoumá úspěchy a nezdary československé národní demokracie. Novinář Jan Kopal argumentuje, že Kramář nebyl romantický snílek.
Do příloh C zařazujeme Kramářův projev v Národním shromáždění ze dne 14. listopadu 1918, po němž byl Kramář zvolen prvním československým předsedou vlády. Přetiskujeme i projev poslance Karla Kramáře v rozpravě Poslanecké sněmovny dne 10. února 1931 o hospodářské politice v době krize. Nechybí ani závěrečná kapitola Kramářovy knihy „Ruská krize“ (1921).
Karel Kramář byl na počátku spojenec a spolupracovník Tomáše Garrigue Masaryka, postupně se však s masarykovskou linií rozešel a přiklonil se k národní demokracii. Svým bojem za svobodu a národní ideály by mohl být vzorem i pro současné české politiky. Z díla Karla Kramáře se máme hodně co učit i dnes. Přeji inspiraci a pozorné čtení.
Václav Klaus, sborník CEPu č. 87/2011
