Stále platí, co jsem psal před týdnem: máme za sebou opravdu perné dny. K původnímu auditu EK přibyl audit další, který také poukázal na něco, co nevidí už opravdu asi jen slepý – premiér je v konfliktu zájmů. Na Václavském náměstí se konala největší demonstrace a včera zase byly demonstrace na nejvíce místech od roku 1989.
Lidé vidí a chápou, co se děje, a jsem přesvědčen, že to vidí a vnímá i předseda vlády a stejně tak i jeho koaliční partneři. Samozřejmě, stále mají v Poslanecké sněmovně většinu. Ale zjevně ne tak silnou a přesvědčivou, aby premiér udělal to, co by za těchto okolností bylo normální a žádoucí – tedy aby požádal Sněmovnu o důvěru. Premiér tento krok odmítá a každému soudnému člověku je jasné, proč: buď by potřebných 101 hlasů nedostal, nebo by se musela demaskovat jeho aktuální koalice složená z ČSSD, KSČM a Okamurovy SPD. Toto je dnes koalice, která v ČR vládne a u moci se bude držet za každou cenu. I za cenu pokračujících střetů zájmů a urážení demonstrantů, kteří kultivovaně projevují svůj názor.
Nemá smysl se zde zabývat tím, jaké směšné argumentační kotrmelce předvádí například SPD. Na jedné straně by chtěli referendum i o ceně rohlíku, na straně druhé názor veřejnosti na náměstí pro okamurovce neznamená nic.
Podařilo se nám díky našemu tlaku v parlamentu a tlaku veřejnosti alespoň zastavit další čerpání části dotací pro Agrofert. Pracujeme také s opozičními kolegy v Senátu, kde bude zřízena komise, která nezávisle prošetří okolnosti kolem největšího konfliktu zájmů v historii České republiky.
Kdysi se říkalo, že je třeba oddělit byznys od politiky a premiérovi se to opravdu podařilo. Už není žádná vládní politika, už je jen byznys. Bohužel za peníze českých daňových poplatníků.
Kdybyste měli nějakou pochybnost o tom, zda má, či nemá premiér vliv na svou „bývalou firmu“, tak si stačí přečíst, co vyprávěl o své manželce, která sice svěřenecké fondy dozoruje, ale prý ji to vůbec nezajímá. Nejsem odborník na podvodná schémata, ale mám dojem, že tak nějak by asi bylo ve slovníku popsáno heslo „bílý kůň“.
Ale zpět k podstatě – ještě minulý týden jsme spolu s Piráty, KDU-ČSL, STAN a TOP09 vyzvali k jednání ČSSD a SPD, aby bylo jasné, zda mají, či nemají nějaké hranice toho, co je pro ně přijatelné. Chtěli jsme jim položit zcela jednoduché otázky – zda existuje nějaká hranice pro neoprávněně získané dotace – například miliarda, když je půl miliardy málo, nebo zda by jim vadilo, kdyby premiér nebyl jen stíhán, ale už rovnou i obžalován.
Samozřejmě to dopadlo, jak asi tušíte – Jan Hamáček i Tomio Okamura strčili hlavu do řepky a tváří se, že se jich to netýká. Ono by to totiž takto přímo formulováno nevypadalo hezky. A nejen nevypadalo, protože ono by bylo vlastně dost nechutné přiznat, že premiéra Babiše budou držet za každou cenu a hranice toho, co je pro ně přijatelné bude tak gumová, jak to jen bude potřeba. Možná se budu opakovat, ale neumím si představit, že by se něco podobného mohlo stát i jen před 5 lety.
My pracujeme dál. V rámci osobního džihádu premiéra vůči malým podnikatelům se nám sice nepodařilo odvrátit EET na chov velbloudů na vesmírných stanicích, ale jsem rád, že vláda uznala alespoň to, že EET pro sociální služby je už opravdová zvrhlost.
Podle mě je to zvrhlost i v případě malíře nebo hrobníka, ale vyřešit to bude moci až další vláda.
Proto budeme dále pracovat na tom, abychom Andreje Babiše po příštích volbách nahradili a přinesli změnu. Skutečnou alternativu – kompetentní vládu, která bude hájit zájmy České republiky, bude bojovat za normální lidi a nepůjde proti těm, kteří něco dělají. Děkujeme za vaši podporu. Společně se nám to podaří.
