já bych nejprve zmínil to, co připomněl můj předřečník pan poslanec Stanislav Juránek, na slovo vzatý lesní odborník. Mne potěšilo, že také zmínil situaci na Šumavě. Situaci lesů zvláštního určení, lesů, které jsou v národním parku a které za toto své zařazení nesou obrovskou daň. Usychají, jsou decimovány už po mnoho let kůrovcovými kalamitami a naděje na jejich obnovu je problematická. Příznivci bezzásahovosti říkají, že se lesy samy obnovují. Že tam, kde dříve stál zelený smrkový les a kde dneska stojí pouhé kůrovcové souše, vyrůstá nový les. Jiní odborníci, stejně kvalifikovaní, říkají, že ten les nebude perspektivní, že nebude mít požadovanou trvalost a odolnost, že to zase bude jenom obnovený stejný genetický materiál, který už vlastně podvakrát na Šumavě vyrostl a byl přírodními nepřáteli zdecimován.
Já vím, že tady se asi znova vracím k těm bolestivým věcem z minulého volebního období, kdy tady byl projednáván zákon o ochraně přírody, který bezzásahovost na Šumavě umožnil. Tehdy jsem se velmi snažil, aby tomu tak nebylo, aby tu zákonnou povinnost mít nadpoloviční většinu na území národních parků bezzásahovou se mi nepodařilo odvrátit. Nynější zonace, která probíhá na území Národního parku Šumava, směřuje ať tak či onak k oné nadpoloviční bezzásahovosti. Dvacet sedm procent zóna přírodní, 23,9 % zóna přírodě blízká a přitom nejsou známy zásady péče o národní park. Takže nebude jasné, jakým způsobem bude moci se o tyto lesy starat.
Je zde i problematická otázka obnovy toho lesa, zalesňování. Podle mne samotná příroda neposkytne kvalitní nový les. A zalesňování je správou Národního parku Šumava odmítáno. A ve včerejší interpelaci na pana ministra Brabce jsem zmínil, že druhý největší vlastník - Vojenské lesy a statky - hodlá významně zalesňovat. Má připraveno 23 mil. sazenic. Z toho 15 mil. sazenic listnatých stromů. A podle mého názoru je vzorem pro ostatní státní vlastníky. Ten třetí vlastník v pořadí, co do velikosti, Správa Národního parku Šumava ovšem podle jeho vzoru postupovat nehodlá a zalesňovat v té míře, která by byla potřebná, zřejmě nebude.
To je moje připomínka k předřečníkům.
Ještě bych chtěl zmínit jednu věc. Máme zde kromě státních vlastníků také celou řadu soukromých vlastníků. Zmiňoval je pan kolega Jurečka jako lidi, kteří se starají o les a potřebují mít jistotu, že jejich péče, která je v tuto chvíli nevýnosná, nepřináší výnosy, bude státem oceněna. Chtěl bych zmínit jednu technickou věc. Orgán státní správy lesů může za mimořádných okolností přijímat opatření obecné povahy, kterými může ukládat celou řadu věcí pro nápravu té dané mimořádné situace. Někdy se může stát, že ta opatření ovšem budou uskutečněna v zájmu jiném nebo v zájmu jiného subjektu, než je samotný vlastník lesa. A v tomto případě ale je potřeba mluvit o tom, kdo ponese náklady s naplněním tohoto opatření obecné povahy spojené. A tady si myslím, že je dost času na to, aby ve druhém čtení byla tahle věc ještě znovu promyšlena a případně pozměňovacím návrhem byla dána těmto soukromým vlastníkům, které zastupuje SVOL, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů, jistota, že opatření nebudou proti jejich ekonomickým zájmům ještě více.
A pak ještě poslední věc bych chtěl zmínit. My jsme možná, když jsme přicházeli do Sněmovny, tak jsme viděli, jak se na Malostranském náměstí shromažďují možná stovky mladých lidí, studentů, kteří zde pořádají svoji stávku navazující na výzvu oné švédské studentky, která už spoustu měsíců nechodí v pátek do školy a namísto toho se věnuje demonstrování. Oni tedy také dneska nešli do školy, šli za školu, šli na Malostranské náměstí demonstrovat za klima, za to, abychom se více věnovali ochraně klimatu, Kolegové Piráti hned přičinlivě navrhli zařazení bodu Zpráva vlády o klimatické změně. Ta byla vetována našimi kolegy. Já bych popravdě nic proti tomu neměl, abychom o tom debatovali. Dokonce podporuji to, aby případně tento bod byl zařazen na jednání Sněmovny, abychom mohli o tom tady opět debatovat. (Poslanec Faltýnek z lavice: Už je zařazen!) Už je zařazený? Výtečně! Pane předsedo, děkuji vám za vaši připomínku. Takže budu rád i v tomto bodě diskutovat. Ti žáci tam demonstrují. Teď možná někde chodí po Praze, pak se sem vrátí, budou se navzájem chválit a v projevech své názory sdělovat.
Švýcarský institut z Curychu ETH, sledoval území, kde dneska je bezlesí a kde dřív les býval - a těch máme u nás také mnoho - a došel k závěru, že pokud by bylo vysazeno 1,2 bil. stromů, a technicky možné, přírodně možné by to bylo, tak že by pomohlo v boji s emisemi oxidu uhlíku na dalších deset let. Absorpční kapacita stromů by pomohla v boji proti emisním CO2 - to, co je vlastně hlavním cílem těch bojovníků proti klimatické změně. Já bych možná měl tip pro ty žáky, kteří se tam věnují demonstrování, zdali by raději třeba nešli ve svém volném čase, nikoliv na úkor školní docházky a vzdělávání sebe samých, zdali by nešli pomoct tyto stromy vysazovat, a možná by tím proti změně klimatu bojovali určitě efektivněji, nežli tímto demonstrováním.
Děkuji za pozornost.
