„Pro desítky měst a obcí se silné zápachy z chemických provozů, bioplynových stanic, živočišných velkochovů nebo ČOV staly neřešitelným problémem omezujícím v některých případech jejich rozvoj. Lidé nechtějí žít v zápachu, stěhují se, jiní podnikatelé nemají zájem zde investovat, cena nemovitostí klesá,“ říká senátorka za SZ Jitka Seitová.
Přečtěte si více v prohlášení senátorky Seitlové, která k této tématice uspořádala 12. dubna v Senátu panelovou diskusi nazvanou Znečištění zápachem:
OBČANÉ A OBCE ŽÁDAJÍ ÚČINNOU PRÁVNÍ OCHRANU PROTI ZÁPACHŮM
Dlouhodobé nebo opakující se intenzivní zápachy znepříjemňují životní pohodu a mohou negativně působit na naše zdraví. Zápachy jsou proto v úvodních ustanoveních zákonů o ochraně ovzduší již od roku 2002 zahrnuty mezi znečisťující látky, před kterými mají být občané chráněni. Účinné právní nástroje vymahatelnosti ochrany před zápachy ovšem od roku 2012 chybějí!
Postupy měření pachů stanovené v roce 2002 a následně v roce 2005 vyhláškou, se v praxi ukázaly jako nevhodné. Místo hledání nápravy byly právní nástroje ochrany před zápachy s přijetím současného zákona o ochraně ovzduší (201/2012 Sb.) zcela vypuštěny.
Pro desítky měst a obcí se silné zápachy z chemických provozů, bioplynových stanic, živočišných velkochovů nebo ČOV staly neřešitelným problémem omezujícím v některých případech jejich rozvoj. Lidé nechtějí žít v zápachu, stěhují se, jiní podnikatelé nemají zájem zde investovat, cena nemovitostí klesá. Tvrzení MŽP, že nástroje ochrany před zápachy existují, vyvrací praxe starostů a úředníků ČIŽP a krajských úřadů. Zastupitelstvo Středočeského kraje uložilo v březnu letošního roku hejtmanovi kraje iniciovat novelu zákona o ochraně ovzduší se stanovením emisního limitu pro pachové látky. Výčet některých lokalit s aktuálním problémem zatěžujícím občany je uveden v závěru této zprávy.
Podle dotazníkového průzkumu zkušeností a názorů obcí provedeného v roce 2012 a opakovaně počátkem letošního roku, je zápachy postiženo stále více obcí. Z 698 obcí, které reagovaly na dotazníky, odpovědělo 609 obcí kladně na otázku, zda má být zákon o ochraně ovzduší doplněn tak, aby mohly úřady účinně ochranu vymáhat. Zápach z průmyslu a zemědělství trápí o 584 obcí více, než v roce 2012. Je evidentní, že snížení kvality života občanů vlivem pachů ze zemědělství a průmyslu stále narůstá, právě z důvodů absence limitů. Petici proti zápachům a pro dořešení účinné právní ochrany vystavené koncem letošního února již podpořilo stovky občanů.
Současně běžně dostupné a v praxi uplatňované technologie umožňují zápachy měřit a účinně eliminovat. Zejména za posledních 10 let bylo dosaženo v této oblasti významného technologického pokroku.
Řada firem v zájmu dobrých vztahů s okolím zajišťuje technickou ochranu proti znečisťování zápachy dobrovolně. Dobrým příkladem může být Preol, a.s. Lovosice. Stanovení alespoň doporučených limitů by mnohé firmy přivítaly jako jistotu před neoprávněnými stížnostmi.
Ochrana před zápachem není regulována žádným předpisem EU. Mnoho vyspělých, nejen evropských zemí, občany před znečištěním pachy chrání svými interními předpisy (USA, Kanada, Japonsko, Nový Zéland). Hned v našem sousedství jsou to zejména Rakousko nebo SRN, dlouholetou zkušenost s legislativou proti zápachům má Nizozemí, Anglie, Belgie, Dánsko, Itálie, Skotsko, novou legislativu připravuje Polsko, Řecko a Rusko.
Ve světle výše uvedeného je proto žádoucí, aby do nyní projednávané novely zákona byla zařazena definice obtěžujícího zápachu, doplněná o číselné hodnoty a zmocnění pro MŽP k stanovení způsobu určení specifických emisních limitů pachových látek.
Za pracovní skupinu „proti zápachům“
Jitka Seitlová, místopředsedkyně výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životního prostředí Senátu PČR
