"Tak nám Sněmovna zabila protikuřáka, pane Lang", referovala mi média. Je mi to docela líto... Vážně jsem počítal s tím, že až tenhle eurohujerský nápad vstoupí v platnost, okamžitě a demonstrativně ho poruším. Ne snad proto, že bych pokládal kouření za cosi přínosného zdraví mému i osob v okolí. Ale proto, že ho pokládám za další zkázu onoho hrabalovského "veletrhu nesplněných přání", totiž obyčejné české hospody. Hospody, kde se večer chlapi scházejí, aby si pokecali o všem, co je baví, co je štve, zavzpomínali si na různé příhody, pomluvili ženské, zanadávali si na politiku a na fotbal i hokej. Pro stále dost podstatnou část (nejen) mužské populace u nás k tomu patří zapálené cigáro. Stejně jako k hrnku kafe. Prominou-li útlocitnější povahy, pak mi pivo a kafe bez cigarety připadá jako milování za absolutní tmy. Taky to docela jde, ale není to ono...

Chtěl jsem, až ten zákon vstoupí v platnost, jít do nějakého "slušného" podniku, kam chodí více lidí. Demonstrativně bych si pod cedulí s přeškrtnutou Startyho tyčinkou zapálil. Proti mému počínání zasahující personál bych poslal do míst tmavých a nehostinných. Přivolaný policejní orgán tamtéž. Byl bych zadržen a státní zástupce by pro mne okamžitě požadoval vazbu a soudce by mu promptně vyhověl. Zůstal bych trčet v kriminále. Mí právní zástupci by celou věc rychle pustili do médií a ta by jim ochotně sedla na špek. Z Borů bych konečně mohl začít vést útočnou kampaň proti pitomým zákonům na podporu ještě pitomějších požadavků Evropské komise, ochotně plněných českými přicmrdávkami. Strhnul bych veřejné mínění na svou stranu coby mučedník a asi tak po roce urážek z politického zpravodajství v České televizi bych jí posléze tak po dvou třech, počal být naopak opatrně chválen. Pak už by byl jen krůček na Pražský Hrad. Neboť, jak známo, cesta k prezidentskému křeslu u nás většinově vedla přes vězení.

Zase jsem ostrouhal. Snad to byla konstelace hvězd, snad někdo dostal rozum, snad někdo chtěl někomu něco provést. Hloupý zákon spadnul pod stůl. Zákon, který ze mne chtěl učinit pronásledovanou menšinu. Neboť se označuje ne jako proti kouření, ale jako protikuřácký. Tak si počkám. Snad příště nebudou skvrny na Slunci či co a ten nesmysl projde Thunovskou uličkou hladce - jako příslovečný nůž máslem. Nad hradem pak nechám vztyčit neonový popelník.

Myslíte si, že jsem se zbláznil? No a co? Kdo z vrcholných politiků celé Evropy, je, prosím vás, dneska normální?