Přetekl minulý týden a je vlastně úplně jedno, zda to bylo vyvoláno uměle  nebo ne.

V celé “aféře” byla pro mne nakonec velice  zajímavá reakce Lidlu, který snahu o “výchovu” v podstatě přiznal. „A protože Lidl najdete také po celé Evropě, nevidíme rozdíly. Čím více ze světa totiž poznáte, tím větší toleranci vůči jiným máte. Proto jsou naši modelové ze všech koutů světa“.

Odpověď v první části  budí dojem, že letáky jsou všude po Evropě stejné,  přičemž o tom, že to není pravda se lze snadno přesvědčit – stačí se podívat do letáků v ostatních zemích. Každý je jiný. Takže o tom, co bude v letáku pro ČR, se rozhoduje zvlášť, a někdo rozhodl, jaká konkrétní fotografie tam bude.

Druhá část  odpovědi  už přímo přiznává snahu o výchovu a navíc je nesmyslná.  Pokud totiž blíže něco poznám, neznamená to automaticky, že to budu tolerovat.  Velice často je to přímo naopak.

Pokud jde o Lidl, je nepochybně jeho věcí, co si do svých letáků dá a proč. Nicméně se domnívám, že pokud chce prodávat, bylo by rozumné se přizpůsobit názorům a vkusu svých zákazníků.  Protože já chodím do obchodu nakupovat to, co potřebuji... nechodím se tam „multikulturně vzdělávat“.

 Nicméně v této “aféře“ vůbec nejde o Lidl, ale o neustálé “politicky korektní” prosazování jediného “správného” pohledu na svět a jediné “správné” ideologie. 

Ti z nás, co zažili 40 let komunismu s tím mají své zkušenosti.  A na rozdíl od mladé generace mají na takové věci velice citlivý “nos”. 

 Na tom nic nezmění to, že ty, kterým se to nelíbí a cítí za tím návrat k něčemu, od čeho si mysleli, že mají navždy pokoj,  nazývají někteří rasisty a jiní je vyzývají aby se “omočili ve Vltavě”.

Ten stav neustálé výchovy a  “ideové nalejvárny” ve všem a všude velice dobře vystihl starý vtip z doby komunismu.

“Otevřu knihu – Lenin. Otevřu noviny – Lenin. Otevřu radio – Lenin.  Otevřu televizi –Lenin. Bojím se otevřít konzervu..“

Poslední dobou se mi zdá, že ta doba je zase zpět.  A nerad bych se zase bál „otevřít konzervu“.

 T. Vaněk

www.vanektomas.cz