Za komunistického režimu to byla metoda řešení nedostatku bytového fondu.
Komunisté spočítali, kolik metrů obytné plochy náleží jednomu člověku. Pokud rodiny obývaly větší byt, než jim po přepočítání příslušelo, hrozilo, že budou přestěhováni do menšího, že budou za tyto metry platit zvýšené nájemné nebo že jim přidělí spolunájemníka.
Historie se nám nějak točí kruhem… jak jinak vysvětlit nový nápad EK na „přerozdělování“ emigrantů. Úředníci prostě spočítají podle určitých kritérií, jako je velikost HDP, počet obyvatel, výše nezaměstnanosti nebo počtu přijatých uprchlíků v minulosti „nadměrné metry“ a rozhodnou, kolik emigrantů nám bude „přiděleno“.
Bez ohledu na místní realitu a přání obyvatel, vyjádřené ve volbách. Občany demokraticky volení zastupitelé do toho prostě nebudou mít co mluvit.
Stačí když se na tom dohodne „kvalifikovaná většina“ zemí EU.
Tato skutečnost je jen a jen důsledkem podpisu Lisabonské smlouvy, ve které byla tato možnost výslovně zmíněna. Je zajímavé, že byla zároveň v diskusích podporovateli této smlouvy v ČR urputně popírána… a uplynulo pár let a máme ji zde. Podobně nás nepochybně čekají důsledky tohoto neuváženého podpisu i v řadě dalších oblastí… stačí si přečíst například můj rozbor z roku 2009 (http://www.vanektomas.cz/2009/04/24/proc-referendum-k-lisabonske-smlouve/).
Bohužel, tehdejší představitelé ČR, především pánové Topolánek a Vondra nenašli odvahu tuto smlouvu, o jejíž nevýhodnosti se vědělo, ani odmítnout ani o ní vypsat referendum. Přitom referendum bylo tehdy jediné korektní řešení, protože tuto smlouvu nemůže další vláda jednoduše zrušit či novelizovat jak to jde s běžným zákonem.
Její důsledky dopadnou – a již dopadají – na všechny občany ČR na dlouhou dobu. Nevím, zda se ti, kdo pro tuto smlouvu hlasovali, alespoň stydí (jejich seznam je zde http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=5&t=407) ale teď už nám to není moc platné.
Pokud jde o věc samotnou, opět se ukazuje, že největším nepřítelem EU jsou její vlastní úředníci v čele s EK, kteří se pokouší neustále „páchat dobro“. A toho dobra už je tolik, že toho začíná mít víc a víc lidí „plné zuby“.
Mimo jiné i proto, že většina těchto opatření neslouží k tomu, aby EU byla prostorem „volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu“, ale spíše naopak.
Solidarita, kterou se v této souvislosti ohánějí, není v tomto případě na místě. Protože solidarita je věc dobrovolná a v zásadě soukromá záležitost každého občana – ne něco, na co je „befehl“.
Apropos – v této souvislosti by mi připadalo rozumné, aby podporovatelé „přerozdělování“ šli příkladem a nabídli ty „nadměrné metry“ u sebe doma.
