Podrobnosti o tomto konkrétním případu, včetně mapování tras a zúčastněných osob, podrobně popisuje článek na Seznam Zprávách: Další odpad z Německa u Brna. Morava jako smetiště Evropy.
Jak je možné, že tohle prochází?
Německá firma Roth International, která se prezentuje jako odborník na recyklaci, evidentně našla v Česku dostatečně velké "okno" na levnou likvidaci odpadu. Místo skutečné recyklace se odpad jednoduše převeze přes hranice a někde se vysype. A protože se nikomu nechtělo řešit nelegální dovoz do Jiříkova na Bruntálsku, kamiony nakonec odpad přesunuly na další místo - k Brnu. Ministr životního prostředí už u skládky na Bruntálsku slíbil, že se problém bude rychle řešit - a mezitím vznikla další podobná skládka přímo na jeho domovském Brněnsku. Více o kauze na Bruntálsku zde: Nelegální skládka odpadu z Německa na Bruntálsku.
Kdo za to může?
Za prvé, odpovědnost nesou ti, kdo si na tom namastili kapsu - překupníci odpadu, podvodné firmy a pravděpodobně i některé české spediční společnosti. Ale kde jsou celníci? Kde jsou kontrolní mechanismy státu? Proč se takové věci dějí opakovaně už od 90. let a nikdo z odpovědných politiků nedokázal zajistit systém, který by tomuto zabránil?
Majitelé pozemků často tvrdí, že o ničem nevěděli. Pronajali plochu někomu, kdo slíbil "recyklaci plastu", a dál se nestarali. Pokud to není přímo úmysl, je to minimálně nezodpovědnost. Stejně jako když zemědělci pachtují pole, měli by být i majitelé pozemků vzděláváni o svých právech a povinnostech, aby se nestali nevědomými účastníky nelegálních aktivit. Možná bychom měli začít s kampaní "Jak se nestát bílým koněm", která by pomohla předcházet podobným situacím.
A co úřady? Inspekce životního prostředí se tváří překvapeně, policie "šetří" a radnice ani neví, co se na jejich katastru děje. Odbor životního prostředí v Kroměříži například vůbec nezaznamenal e-mail s podnětem, protože úředník byl nemocný. Opravdu nikdo jiný neřeší, co se na území kraje děje?
Proč je Česko smetištěm Evropy?
Přísné ekologické standardy v Německu znamenají, že likvidace odpadu je tam drahá. Česká republika, se svými mezerami v kontrolách a ochotou některých "podnikatelů" na všem vydělat, je ideální destinací. Systém je děravý, tresty nízké a liknavost úřadů nahrává nelegálnímu byznysu.
Přitom existují způsoby, jak podobným situacím předejít. Sám jsem už před 15 lety vytvořil systém, který umožňoval občanům hlásit nelegální skládky, pomohl už v desítkách tisíc případů odhalit problematická místa a přimět úřady k akci. Bohužel, ne všude jasou z takovéto občanské aktivity nadšeni a bez reálné vůle úřadů tyto podněty řešit, se pak stává jakýkoliv nástroj bezzubým.
Občanská angažovanost může mít reálný dopad, což potvrzuje i akce Ukliďme Česko, kterou jsem i díky stovkám neřešených podnětů od občanů v roce 2014 založil s cílem motivovat lidi k aktivnímu boji proti nepořádku v naší krajině. Každý rok se do ní zapojují stovky tisíc dobrovolníků, kteří svým úsilím pomáhají odstraňovat odpady z přírody a veřejných prostranství.
Je proto naprostou degradací jejich práce a úsilí, když na druhé straně stát nedokáže zabránit přílivu tun nelegálního odpadu ze zemí, které se tváří jako ekologické špičky Evropy. Dobrovolníci likvidují následky, ale problém se musí řešit u kořenů - v zákonech, kontrolních mechanismech a důsledném postihování těch, kdo tento systém zneužívají.
Nevymahatelné zákony - zbytečné zákony
Problém není v tom, že bychom neměli zákony. Máme je. Jenže k čemu jsou zákony, když nejsou vymahatelné? Co je platné, že zákon zakazuje dovoz nelegálního odpadu, když úřady nejsou schopné vymáhat jeho dodržování?
Zatímco MŽP řeší, zda lidé doma topí ekologicky, přemýšlí nad zálohováním PET lahví místo aby se snažil zvyšovat recyklační kapacity a zbytečně nastavuje komplikované regulace které po nás ani nikdo nechce, česká krajina se mezitím ztrácí v hromadách nelegálního odpadu. Je tragikomické, že se stát soustředí na detaily každodenní spotřeby občanů, ale selhává v elementární ochraně našeho území před environmentální kriminalitou obřích rozměrů.
Tento přístup má svůj precedent. Evropské země, včetně Německa, dlouhá léta vyvážely svůj odpad do Asie. Tamní země se ovšem začaly bránit a postupně zavřely dveře nevyužitelnému odpadu, který západní země vydávaly za "recyklovatelný". Výsledkem je, že se odpad znovu hromadí v Evropě - a protože v Německu či Rakousku si nelegální skládku nikdo nedovolí, posílají ho k nám.
Co s tím?
Důsledná kontrola hranic - Kamiony vozící odpad by měly podléhat přísnějším kontrolám, zejména pokud se jedná o rizikový materiál.
Trestní odpovědnost majitelů pozemků - Pokud si pronajmete pozemek, nesete odpovědnost za to, co se tam děje. A výmluva "já nevěděl" už by neměla stačit.
Rychlejší zásah úřadů - Inspekce a policie by měly zasáhnout okamžitě. Nečekat, až si budou úředníci přeposílat e-maily.
Mezinárodní dohoda s Německem - Aby odpadní firmy v Německu nemohly beztrestně posílat svůj problém k nám.
Efektivní práce občanskými podněty - Pokud stát tyto podněty nebude ignorovat, může efektivně reagovat dříve, než se z nelegálního skladování odpadu stane kauza.
Tato kauza jasně ukazuje, že naše země stále nemá dostatečně funkční systém ochrany před environmentální kriminalitou. Dokud stát nebude tvrdě postihovat viníky a zavede efektivní kontrolu, budeme nadále sloužit jako levné odkladiště odpadu, který Německo nechce. Mezitím si budou naši politici dál hrát na "zelené hrdiny", zatímco se pod jejich nohama hromadí odpadky z cizích zemí.
