V přípravě nové aktualizace Státní energetické koncepce bude respektováno toto programové prohlášení vlády a bude zpracováno optimální řešení dalšího výhledu rozvoje energetiky, které bude v závěru roku předloženo k projednání vládě.
Vývoj české energetické politiky zaznamenal v posledních letech významný posun v posílení energetické bezpečnosti, zejména ropné a plynové. Pokrok jsme učinili také v liberalizaci trhů s elektřinou a plynem (i když zde je otázkou, zda výsledky vždy odpovídají očekávání) a významně jsme pokročili i v oblastech snižování dopadů energetiky na životní prostředí.
V současné době je možno říci, že energetická situace České republiky je uspokojivá. Jsme soběstační ve výrobě elektrické energie a tepla a dosud si můžeme dovolit část vyrobené elektrické energie vyvážet. Globální ekonomická krize způsobila snížení spotřeby tuzemských primárních energetických zdrojů se všemi zápornými, ale i kladnými důsledky, např. urychlení tempa snižování emisní zátěže České republiky.
Příznivá závislost
V letech 2000 až 2008 jsme nejrychleji ze zemí OECD snižovali energetickou náročnost a emise skleníkových plynů se nám podařilo snížit tak, že s velkou rezervou splníme cíle do roku 2012 v rámci Kjótského protokolu. Naše dovozní energetická závislost je stále velmi příznivá a v současné době se pohybuje na úrovni okolo 42 %, která je významně pod průměrem Evropské unie, který se pohybuje kolem 60 %.
Především z titulu zpřísněných ekologických podmínek ze strany Evropské unie k roku 2015, ale také postupně se snižujících zásob – zejména hnědého uhlí – bude nutno omezit, resp. zastavit provoz některých významných energetických zdrojů. Tento výpadek ve výrobě elektřiny spolu s předpokládaným růstem hospodářství se jednak projeví prakticky zastavením exportu elektřiny, ale také nutností rekonstruovat stávající a postavit nové energetické zdroje. V oblasti teplárenství bude nutno provést analýzu palivoenergetických vstupů a navrhnout optimální řešení dalšího vývoje teplárenství z hlediska energetické bezpečnosti a dále technických, ekonomických, ekologických a sociálních dopadů na obyvatelstvo a podnikatelský sektor.
Pro udržení budoucího vyváženého energetického mixu a udržení dlouhodobé optimální dovozní energetické závislosti na úrovni cca 50% je relevantní přednostní využití všech tuzemských energetických zdrojů.
Je nutno si uvědomit, že dosavadní příznivá situace v oblasti energetiky nemusí být trvalá a již během několika nejbližších let se dají předpokládat možné problémy. Pro dlouhodobý rozvoj energetického sektoru je důležité, aby zejména investoři dostali na několik desetiletí dopředu jasný signál, jaké energetické zdroje by měly být v budoucím období využívány a jak se bude stát v oblasti energetiky angažovat. Tímto signálem by měla být optimální energetická koncepce státu s dlouhodobým výhledem.
Bezpečnost především
Nutno zdůraznit, že rostoucí tlak na zvýšení ochrany klimatu a politická orientace Evropské unie při prosazování rozvoje obnovitelných zdrojů energie postupně mění strukturu zdrojů elektroenergetiky. Vyvolává změny v konfiguraci přenosových a distribučních sítí a zvyšuje nároky na environmentální parametry energetických zařízení. Integrace trhů s energií napříč Evropou, relokace zdrojů do oblastí s vhodnými přírodními podmínkami v sektoru elektroenergetiky vyvolávají nároky na přebudování evropských dopravních cest. Role České republiky jako tranzitní země se tak bude zvyšovat.
V souvislosti se živelnou pohromou v Japonsku a událostmi v jaderné elektrárně Fukušima chci znovu potvrdit, že Česká republika plní všechny přísné standardy pro výstavbu a provoz jaderných zařízení a jejich bezpečnost je průběžně monitorována a vyhodnocována. Česká republika uvítala i debatu vedenou na mimořádné Radě pro energetiku, konané dne 21. března, která byla svolána jako reakce na uvedené události.
Temelín dostavíme
Otázka bezpečnosti jaderných elektráren a jejich provozu je pro Českou republiku dlouhodobě zcela prioritní. Musíme však rovněž vzít v potaz skutečnost, že v Evropské unii byly stanoveny společné ambiciózní cíle ve vztahu k přechodu na nízkouhlíkovou energetiku i celou ekonomiku a že jaderná energetika zůstává pro mnoho zemí v rámci jejich energetického mixu hlavním prostředkem, jak těchto cílů dosáhnout bez enormního růstu závislosti na dovážených energiích.
A proto i právo volby energetického mixu, včetně využití jaderné energie, zakotvené v Lisabonské smlouvě, musí být i nadále respektováno. Z tohoto důvodu hodláme i nadále provozovat naše jaderné elektrárny Temelín a Dukovany a pokračovat v procesu, jenž povede k výstavbě dalších jaderných bloků. Je schválen harmonogram přípravy a průběhu výběrového řízení na výběr dodavatele pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín a já zde chci potvrdit, že na tomto plánu se nic nezměnilo. Vláda chce a prostřednictvím svého majetkového podílu v a.s. ČEZ také dosáhne toho, že vítěze budeme znát do konce roku 2013.
Fotovoltaika jako memento
Co se týče tzv. obnovitelných zdrojů. Loňský rok se již nesmí opakovat. To, co jsme zažili v případě fotovoltaiky, musí být mementem pro posuzování jakékoliv další podpory tohoto typu zdrojů, tedy zdrojů, které si na sebe v tržním, konkurenčním prostředí samy nevydělají a jejichž existence je závislá na štědré dotační politice státu resp. všech daňových poplatníků. Ukázalo se, za určitých předpokladů lze našich závazků, co se týče procenta OZE na výrobě energie, dosáhnout velmi rychle.
Nemyslím si, že bychom měli být přeborníky v tomto oboru a být na pásce dříve, než je nutno. Uložil jsme panu ministru průmyslu a obchodu, aby v tomto smyslu připravil aktualizaci politiky vlády. Tedy – aby to bylo jasné – nechceme opakování loňského roku a nechceme být v plnění našich závazků rychlejší, než je zapotřebí. Chceme šetřit kapsy občanů a firem.
Těžba podle dohody
V oblasti hornictví vidím dva klíčové prvky – další těžba a odstranění dědictví minulosti.Co se týče další těžby. Není třeba zdůrazňovat, že se jedná o velmi citlivé téma, zejména ve dvou lokalitách v ČR – lom ČSA v severních Čechách a důl Frenštát na severní Moravě. Vláda se zavázala, že neprolomí limity těžby hnědého uhlí. Pravdou však je, že tyto limity nemají žádnou oporu v českém právním řádu. Jinými slovy, pokud by došlo k dohodě mezi důlní společností a majiteli pozemků, pak bude nastartován správní proces, který může (ale také nemusí) vést k zahájení těžby v předmětném území.
Za klíčové považuji dohodu s obcemi a vlastně všemi občany v daných lokalitách. Neumím si dost dobře představit, že by vláda mohla podporovat rozšiřování těžby bez elementárního souhlasu a dohody s těmi, kterých se bytostně dotýká. Stejně tak si neumím představit, že by kterákoliv těžební společnost byla tak bláhová a usilovala o těžbu proti vůli lidí, se kterými v dané lokalitě žije.
Co se týče odstraňování starých ekologických zátěží po těžbě.Vláda České republiky považuje za nutné pokračovat a dokončit odstraňování ekologických zátěží souvisejících s bývalou těžební činností a s restrukturalizací těžkého průmyslu. Jde zejména o oblasti severních Čech, severní Moravy a v menší míře kladenský region.
Oblast plynárenství a kapalných paliv
Plynárenství v České republice se svými pravidelnými investicemi do posilování plynovodů, přeshraničních propojení a výstavby podzemních zásobníků plynu slouží jako spolehlivý zdroj energie pro podnikatelské subjekty i domácnosti.
Naším cílem je jednoznačně zvyšovat bezpečnost dodávek snižováním jednostranné závislosti na jednom dodavateli. Jsem přesvědčen, že díky rozvoji nových technologií (zejména přeprava zkapalněného plynu) tohoto cíle dosáhneme.
Biopaliva podle plánu
Uplatňování biopaliv v dopravě jako náhrada fosilních benzinů a nafty je dáno legislativou Evropské unie a v České republice zákonem o ochraně ovzduší. V současné době jsou povinni dodavatelé automobilových benzinů a motorové nafty uplatnit v rámci benzinů dodávaných na trh 4,1 % objemových biopaliv jako náhradu benzinů, u nafty činí analogický podíl 6,0 %.
V loňském roce vláda České republiky schválila Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů, který zahrnuje i naše cíle v oblasti biopaliv. Cíl příslušné evropské směrnice – tj. do roku 2020 nahradit 10 % energetického obsahu fosilních benzinů a nafty v dopravě alternativními palivy z obnovitelných zdrojů – nemůže být, na základě podmínek v České republice a plnění požadavků snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot, splněn pouze nízkoprocentním přídavkem biopaliv do benzinů a nafty. Zásadní úlohu v naplnění tohoto cíle by měl nejpozději od roku 2014 představovat rozšíření používání čistých biopaliv nebo vysokoprocentních biopalivových směsí pro pohon motorů.
Můj osobní názor k tomuto projektu je celkově skeptický. Studie ukazují, že masivní podpora biopaliv vede celosvětově k nedostatku ( a tedy zdražování) potravin, exploataci lesní půdy, vyčerpávání stávající půdy a ve svém důsledku ani nepřispívá k plnění původního smyslu tohoto záměru – tedy k ochraně klimatu. Jsem přesvědčen, že postupně dojde k přehodnocení tohoto projektu a k ústupu od jeho podpory.
Oblast ekologie
Zajištění šetrného přístupu k životnímu prostředí a minimálních dopadů energetiky na životní prostředí je jednou z priorit koncepce státu v energetice. Kromě ochrany přírody představuje ochrana životního prostředí také regulaci znečišťování na straně výroby energie.
Vláda se ve svém prohlášení přihlásila k prosazování efektivní veřejné správy v oblasti životního prostředí, snížení administrativní zátěže občanů a podnikatelů a odstranění překážek pro podnikání, které vyplývají z nadbytečné environmentální regulace.
Konkrétní aktivitou jsou opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice eliminací nadbytečných požadavků environmentální legislativy (EKOAUDIT). Další prioritou je dlouhodobé prosazování dobrovolných přístupů jako alternativy k environmentální regulaci a podpora zavádění dobrovolných přístupů v malých a středních podnicích.
Důležitým faktorem dalšího rozvoje energetiky je přijetí směrnice EU o průmyslových emisích. Směrnice vstoupila v platnost 6. ledna 2011 a musí být transponována do národní legislativy do 7. ledna 2013. Pro určitá zařízení nabývají dílčí ustanovení směrnice postupně platnost od podzimu 2013, kdy někteří musí vlastníci zdrojů musí rozhodnout o snížení emisí nebo zařadí tepelný zdroj s omezenou životností do roku 2023.
Dopady Směrnice se dotknou všech průmyslových odvětví a energetiky. Snížení emisní zátěže v oblasti energetiky (výroby elektrické energie a tepla), a to nejenom v podmínkách České republiky, bude dosaženo zejména realizací investičně mimořádně nákladných úprav technologií, většinou spojených s instalací právě koncových zařízení v řádu miliard korun.
Nechceme solární panel na každé louce
Na závěr chci zdůraznit, že moje vláda bude i v resortu energetiky postupovat racionálně a efektivně. Tak, aby její kroky byly ku prospěchu občanů naší země. Naší vizí není větrník a solární panel na každém poli a louce, vyrabované lesy ve jménu biomasy a dominující žlutá barva na těch polích, které zbudou. Naší vizí je energetika silná, soběstačná a odolná v kontextu střední a východní Evropy.
Energetika, která za přiměřené ceny garantuje svým občanům a firmám dodávky. Energetika, která bude příznivá vůči životnímu prostředí ve smyslu ochrany zdraví občanů a zachování hodnot přírody pro člověka. Naším cílem není energetika plnící představy ideologických věrozvěstů a politických blouznivců.
