„Hlavní prioritou naší vlády v tomto ohledu je vytvoření mechanismů pro zajištění vynutitelné fiskální disciplíny. Ač Česká republika není členem eurozóny, je pro nás stabilita eura zásadní z hlediska dalšího rozvoje našeho konvergenčního procesu,“ řekl premiér Petr Nečas senátorům, s jakým stanoviskem odjíždí na Evropskou radu.
Vláda s celkovým vyzněním zprávy Task Force souhlasí především proto, že jde o posun k přísnější rozpočtové politice. Podle aktuální verze závěrů by měla Evropská rada zprávu schválit jako celek, včetně jejích doporučení a návrhů. Česká republika však předtím požaduje vyřešení některých problematických otázek. Jedná se především o mechanismus obráceného hlasování, čili „majority voting“. Podle kompromisního modelu, který byl vyjednán, nebudou sankce vůči státům v proceduře nadměrného schodku plně automatické, neboť jejich uvalení bude moci Rada odmítnout kvalifikovanou většinou.
„Je tu však podstatný právní problém. Česká republika souhlasí s větší automatičností zavádění sankcí za porušování paktu. Na druhou stranu však navržený mechanismus oslabuje roli Rady vůči Komisi. Česká republika proto vnímá mechanismus obráceného hlasování jako kompromis, který je ovšem na hraně slučitelnosti se způsobem výkonu pravomocí svěřených Unii,“ dodává premiér.
Česká republika proto bude vyžadovat v závěrech Evropské rady pojistku, aby tento mechanismus nebyl využíván opakovaně a byl omezen na případ sankcí explicitně uvedený v závěrečné zprávě Task Force. Jde nám o to, aby se tento mechanismus nestal nežádoucím precedentem i v jiných oblastech fungování a rozhodování Evropské unie.
Další témata Evropské rady
Horkým tématem posledních dnů je diskuse o případné změně smluv, kterou otevřelo Německo s Francií. „Jsme ochotni na úrovni Evropské rady vést diskusi, ovšem s tím, že výsledkem velmi těžko mohou být přesuny dalších pravomocí na evropskou úroveň. U zásadních otázek, jako je např. pozastavení hlasovacích práv, by byla ratifikace totiž, vezmu-li v potaz programové prohlášení vlády, v případě přesunu dalších pravomocí z národní úrovně na eurounijní úroveň, vázána referendem,“ uvádí premiér.
V oblasti klimatické změny má Evropská rada potvrdit mandát pro vyjednávání na konferenci v Cancúnu, který byl schválen sektorovou radou ministrů pro životní prostředí 14. října letošního roku. Unie tímto mandátem reaguje na vzniklou situaci, kdy se dlouhodobě nedaří dospět ke schválení globální právně závazné dohody o redukčním rámci pro emise skleníkových plynů.
Co se týče jednání G20 v Soulu - hlavními tématy tohoto summitu, který se uskuteční 11. a 12. listopadu, bude pokračování diskuse o lepším globálním rámci pro silný, udržitelný a vyrovnaný růst, reforma finančních trhů a reforma Mezinárodního měnového fondu.
Co se týče summitu se strategickými partnery, dne 20. listopadu se v Lisabonu uskuteční summit EU - USA. Hlavním tématem budou ekonomika, růst a pracovní místa, diskutovat se bude rovněž výstup ze summitu G20. Důležitým bodem pro Unii bude rovněž otázka klimatických změn. Na programu by dále měla být spolupráce v oblasti bezpečnosti a rozvoje.
