Produktivita práce neklesla rychleji jen proto, že soukromý sektor se přizpůsobil nižší poptávce, došlo k propouštění a také k podstatnému zbrzdění růstumezd.
Podniky šetří, stát ne?
Státní sektor se novým podmínkám v podstatě nepřizpůsobil. Mzdy v něm vzrostly o 1 096 korun, tedy reálně o 3,7 procenta. K provozním úsporám a ke snížení počtu zaměstnanců zde na rozdíl od soukromého sektoru nedošlo. A co je horší, podobný trend platí i pro první pololetí roku 2010. Pokud shrneme: HDP je pod úrovní roku 2008, průmysl je pod úrovní roku 2008, produktivita práce je pod úrovní roku 2008 a státní sektor na to počtem svých zaměstnanců, úrovní mezd a výší provozních nákladů nereagoval. Fischerova vláda na tyto výdaje někde musela vzít peníze. Půjčila si je a schodek státního rozpočtu vylétl na astronomických 195 miliard korun.
A už nyní platíme úroky ze všech dosavadních vládních dluhů ve výši zhruba 60 miliard ročně.
Na příští rok plánujeme rozpočtový schodek ve výši 135 miliard korun, což je 4,6 procenta HDP.
Z různých stran slyšíme protesty. My však nemůžeme připustit, aby se zase nezměnilo nic, přestože si uvědomujeme citlivost těchto kroků. Musíme si uvědomit, že i onen schodek pro příští rok, který navrhujeme jako úsporný, je hrozivé číslo. Každý se tak zadluží dalšími třinácti tisíci korunami. Má v tomto kontextu smysl se chlácholit, že řada zemí Evropské unie je na tom ještě hůře? Protomusíme snižovat výdaje. Deset procent ze mzdových nákladů všech ministerských resortů, deset procent ze všech provozních nákladů. I tento úsporný přístup bude znamenat pouhé přibrzdění – i když výrazné – zadlužování veřejného sektoru v České republice.
Ano, mohli bychom na podniky a obyvatele uvalit vyšší daně.
Nebo nové daně. Ale k čemu to povede? Nechceme daně vysoké, ale daně rozumné, které nepodvazují lidskou iniciativu.
Krize takřka výhradně zasáhla pouze země Evropy, Severní Ameriky a Japonsko. Co mají společného? Vysoké daně, přebujelost státní správy, přebytek různých zákonů, předpisů, regulací, nařízení a hluboké deficity státních rozpočtů, které se kumulují mnohde už desítky let.
Nechceme jít cestou, kterou už prošlapali jiní v Řecku, nýbrž směrem k silnému, ale úspornému státu. Ten má být silný ve formulování a prosazování nemnoha jednoduchých pravidel a ve vymáhání jejich dodržování. Státní správa má být dobře placená a nepočetná. Tam směřujeme.
To je však jen začátek, neboť více než rozpočtové škrty letos nestihneme. Za zásadnější považujeme hluboké systémové reformy na výdajové stránce rozpočtu, tedy reformy penzijního, zdravotního a sociálního systému. Ty budou obsaženy už v rozpočtu na rok 2012. Jsme reformní vláda, která chce dovést naši zemi na průměr EU. Nenecháme Česko a jeho ekonomiku padnout do dluhové pasti. Neděláme dnes populární politiku a nečekáme, že nám za ni mnozí zatleskají. Ale budeme lidem vysvětlovat, že jedině tak se vyhnememnohem větším problémům většiny našich obyvatel a firem už v blízké budoucnosti.
Publikováno v MF Dnes
RNDr. Petr Nečas, předseda strany, člen regionální rady, místopředseda oblastního sdružení a předseda vlády, poslanec PČR
