V posledních dnech se stránky mnoha tištěných periodik plní popisem toho, co kdy, kdo, kde a jak v kauze odvolání ministryně spravedlnosti Heleny Válkové. Jeden den hlavní hráč v této kauze, předseda hnutí ANO Andrej Babiš, sděluje národu, že paní ministryně chce z funkce odejít. Po jasném stanovisku Heleny Válkové o opaku nám sdělí, že kdyby sama nepožádala, tak ji vyhodí sám. Pro nezvládnutí zadaných úkolů. Přitom odvolání přišlo v momentě, kdy se ministryni Válkové začalo celkem dařit, došla ke kompromisům se soudcovskou veřejností, byl znatelný posun při projednávání nového zákona o státním zastupitelství apod. Nepřísluší mi hodnotit profesní či odbornou zdatnost paní ministryně. Ale zaráží mě některé výroky předsedy hnutí, které prezentoval. Trochu mi to zavání lží a vysoce účelovým tahem. To mi vytanulo na mysli při sledování této politické hry. V prvé řadě jde o další posílení vlivu mocného bosse toho času v křesle ministra financí. Na důležitých postech nepotřebuje rebely či osobnosti s vlastním vyhraněným názorem. Kdo se vymyká, na toho napřed zaměří své sdělovací prostředky a po řádné „dělostřelecké přípravě“ ho „odstřelí“. A může povídat co chce, že nezasahuje do obsahu mediálních prostředků, aby tak ovlivňoval nejen veřejné míněné, ale i politické dění. Snad jasným důkazem toho je, že si profesorka Válková nestěžovala na cílenou kampaň babišových Lidových novin proti ní redaktorovi, který vše organizoval, ale přímo majiteli, ministru financí, předsedovi hnutí ANO, miliardářovi Andreji Babišovi. Ten však již má připravenou náhradu. Mladého, perspektivního a uvidíme, jestli více poslušného.
Za rok a kousek, co běží funkční období současné poslanecké sněmovny, jsem poznal několik kolegů z babišova hnutí. Jsou to vesměs pracovití, odborně zdatní lidé s lidským přístupem. Patří k lidem, které Babiš lákal na kandidátky a oni uvěřili, že skutečně shání odborníky, kteří své věci rozumí. Ale zdá se mi, že jejich chuť změnit politickou kulturu v politice a fungování samotného státu se i pro ně stává utopií. Znovu se stává aktuální známé: „držet hubu a krok“. Jak jinak si vysvětlit cirkus kolem předsedy školského výboru profesora Zlatušky. Podle toho, co slyším od mnoha členů tohoto výboru bylo jeho odvolání z funkce již nezbytností. Ale odborný a vlastní názor se v ANO nenosí. Vše se vysvětlí tím, že jeho poslanci rozhodli zbrkle a bez domyšlení dopadů. Ptám se na koho?
V jednom z posledních velkých rozhovorů pro tisk Andrej Babiš opět rozvíjí svou teorii, kterou se s prominutím vyškrábal po zádech důvěřivých (pokolikáté už) voličů do nejvyšších parter politiky. Jeho stále se do omrzení opakující tvrzení, že, cituji: „ANO ani nemá politické ministry, naši zástupci ve vládě nejsou politici, stejně jako já.“ Ale politický obchod se naučil velmi rychle. Své tzv. politické náměstky si dotlačil na všechna ministerstva. Prý pod tlakem koaličních partnerů. Ale neuznává to. Perlou, nad kterou jsem se také pozastavil je odpověď na otázku: „Vy tedy nepočítáte s lidmi z ČSSD či od lidovců na financích?“ bodrý nepolitik-politik odpovídá: „To určitě ne, od každého mám na resortu už jeden kus. Pokud jde o náměstky ministra, tak počítám s tím, že to budou moji nejbližší spolupracovníci, a na ty pozice si přeci nevezmu lidi koaličních partnerů.“ Pochopil jsem to tak, že se mu přece nebude nikdo dívat na prsty a kontrolovat ho, jakým způsobem „bačuje“ tak důležité ministerstvo. Jistě se mu povedla první fáze marketingového plánu. Ovládnout voliče. Nyní je na řadě fáze dvě. Totálně ovládnout dobyté území. Svými oddanými a poslušnými a frázemi z jeho přeskakující dlouhohrající desky, která po každém škrtnutí ohlásí – všichni kradou, musíme zničit karusele , my přicházíme s extrémně náročnými zákony, jako je kontrolní hlášení, evidence tržeb, novela o hazardních hrách či prokazování původu majetku. Je třeba se páně Babiše zeptat – přicházíte s těmito zákony nebo se s nimi loudáte? A proč jste tedy v prvním čtení odmrštili zákon o původu majetku z per poslanců KSČM? Možná proto, že by šlápl na kuří oko i panu Babišovi a jeho impériu? Možná!
Josef Nekl, poslanec (KSČM)
