Českou politickou scénou a samozřejmě následně i společností otřásají různé kauzy. Jednou z nich bylo zahájení dalšího pokusu o projednání tzv. protikomunistického zákona na 13. schůzi PS PČR konané v pátek 11. 2. 2011. Původně jsem se nechtěl k některým excesům na této schůzi již vyjadřovat, i když nejen mně dost „hnuly žlučí“ a domníval jsem se, že stačilo zamyšlení uvedené již 11. 2. 2011 na www.parlamentnilisty.cz a www.balin.cz pod názvem „Na výkon mandátu za levicovou opozici je třeba vyšší stupeň politické kultury.“ Po více než týdnu jsem zaregistroval nesmělé vyjádření i na toto téma v rozhovoru předsedy ÚV KSČM V. Filipa pro celostátní český levicový a zřejmě „skutečně nezávislý“ deník Haló noviny a prostě mi to nedalo nepřispět k tolik potřebné sebereflexi KSČM, která ne a ne přijít.
Cože tedy soudruh předseda Filip na 13. chůzi PS PČR udělal (či spíše neudělal) a co bylo ve zmíněném rozhovoru, že mi dal podnět ještě něco na toto téma napsat? Nic! Právě že nic, co by člověk znalý skutečné situace v KSČM nevěděl či nedokázal vyčíst mezi řádky. Předně potvrdil, že KSČM není zřejmě koncepčně řízena a její jednotlivé aktivity jsou interními dohodami skupinky, možná skupinek lidí v ní působících na jednotlivých úrovních. Samozřejmě skupinky z té vrcholové, a ono jich není mnoho (dvě, tři, čtyři?) mají jiné, větší možnosti stranu manipulovat než ty na stupních krajů a okresů.
Čekalo by se, že předseda strany, o níž defacto v předloze zákona jde (a může si o tom myslet kdo chce, co chce), bude na této schůzi ten, kdo přednese hlavní, a jak je u komunistů zvykem, zásadní vystoupení. On se však představil na 13. schůzi PC PČR ve skutečně malém, divadelníci by řekli - „štěku“. Správně volal zákonodárce k odpovědnosti, aby „projednávání materie bylo v duchu Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod a neposouvali naši demokratickou společnost mimo principy právního státu“. Dále se však „proflákl“, že o obsahu velice kontroverzních vystoupení poslanců M. Grebeníčka a M. Semelové věděl, protože sdělil, že „ostatní připomínky k tomuto návrhu zákona v prvním čtení přednesou poslanci našeho klubu“. Až pak, v rozhovoru pro Haló noviny, sice velice jemně, aby si dovnitř strany příliš nezadal, se ohradil, cituji: „My jsme takticky nepostupovali zcela správným způsobem. Toto téma je emotivní a někteří poslanci naší strany, ale i z jiných stran, nejsou schopni emoce udržet. My jsme jim umožnili emotivní přestřelku, která nemá nic společného se samotným projednáváním zákona.“ Svatá slova, soudruhu předsedo, ale proč až nyní, s křížkem po funuse? Proč jste nekorigoval vystupování poslanců za KSČM na jednání PS či v přípravě klubu na ně? Mohl by se asi zeptat člověk situace v KSČM neznalý. Znalý ví, že jako vždy šlo o dohodu, že ti co vystoupili, jak vystoupili, tak prostě vystoupí. Mediální nezájem o KSČM, dřímající a asi z pohledu KSČM nedostatečně aktivní antikomunismus potřeboval podnět. Tak jako vždy KSČM podnět dodala aktivně sama, aby mohla v médiích reagovat, aby se mohla bránit, aby mohl vzniknout rozhovor pro Haló noviny. Tzv. propagandisticky jde o snahu strhnout na sebe pozornost v roli „mučedníka“, navíc v době zatížené důsledky ekonomické krize, reforem, jež atmosféru ve společnosti ještě zjitřují.
V rozhovoru toho bylo samozřejmě více. Prolínala jím jako červená nit problematika korupce. Korupce byla skloňovaná ve všech pádech a dominovalo ji konstatování, že „tato vláda je koalicí korupční, nikoli protikorupční“. Ale proč, když se předsedovi KSČM korupční jednání správně příčí, nechal, ač byl o celém pozadí kauzy informován, pomlouvat, znemožnit a následně „odklidit“ senátora a zastupitele za KSČM V. Balína. V Mostě je veřejným tajemstvím, že se to zřejmě odehrávalo též za „nakoupení“ některých lidí kolem něj. Policie ČR dokonce prověřila a doložila působení soukromé detektivní agentury, která měla k některým osobám kolem Balína vše zprostředkovat. Pro Most byl typický závěr – když se jedná o pokus o uplácení, je to klasifikováno jako přestupek, nikoliv jako trestný čin a řešení bylo na odboru správních činností Magistrátu města Mostu. I o tom byl soudruh předseda V. Filip informován. Neučinil nic, vůbec nic. Vlastně učinil, dal všemu asi zelenou. Stejně jako by dnes správně mělo dostat zelenou prošetření úlohy bezpečnostní agentury ABL. V předchozím případě to nevadí, ale dnes soudruh předseda volá, cituji z rozhovoru pro Haló noviny: „…je možné, aby soukromá detektivní agentura, která se zabývá ochranou osob a majetku, měla větší práva a možnosti, než mají státní orgány? Tedy než policie či BIS?“ Není to možné, soudruhu předsedo, není, ale někdy ano a Vy to víte, že?
Před KSČM a před levicí v ČR je značný kus cesty k upřímnější sebereflexi, zbavení se „manýrů“ zřejmě kdesi hluboko zakódovaných v jejich funkcionářích, členech, lidech, kteří prostě musejí skončit a být nahrazeni vzdělanějšími, odolnějšími, takovými, kteří neprovádějí jen nesmyslné exhibice o tzv. hájení potřeb a zájmů občanů, tím, že jim v podstatě sdělují to, co by chtěli slyšet, ale naopak jim popravdě řeknou a vysvětlí potřebu i věcí dočasně nepopulárních. Předpokládá to, že se s lidmi nesetkávám jen na tzv. poslaneckých dnech v nějaké „cimře“, nebo třeba jen ono pondělí, jak např. sdělil v rozhovoru soudruh předseda Filip, ale jsem jeden z nich, jsem mezi nimi nejen pravidelně, ale stále. Pak se snad můžeme dobrat k zodpovězení i tak „náročných“otázek, jako je ta, jak je to s antikomunistickou kartou nebo, kde končí hrdost, začíná hloupost či kde končí komunismus a začíná antikomunismus….Tak nevím, zda nejsem snílek? Ale jak by svět bez nich vypadal, že?
RSDr. Vlastimil Balín, bývalý senátor a zastupitel za KSČM
