Před listopadem 1989 bylo připomínaných a slavených svátků docela dost, i když ne všechny byly spojeny se dnem volna či pracovního klidu - Nový rok, 25. únor, MDŽ, 1. máj a Dny osvobození, MDD, SNP, Památka zesnulých (tzv. „dušičky“), vánoční svátky, svátek a narozeniny vlastní či blízkých a přátel, několik narozenin či úmrtí významných přestavitelů našeho a samozřejmě mezinárodního dělnického a komunistického hnutí se zvláštním důrazem na osobnosti Sovětského svazu.
Po listopadu postupně úpravami příslušného zákona o státních svátcích tak, jak se jednotlivé politické subjekty snaží „ukázat“ v očích voličů, narůstá počet těchto svátků a významných dnů, některé sebou dokonce přináší od „práce uvolněné dny“. Spousta svátků, nespojovaných se dny volna však k nám, do české kotliny dorazila ze zahraničí, nejčastěji z USA. V logice jejich export-importu jsou většinou provázeny komerčním podtextem a jsou rozšiřovány zejména obchodními řetězci, ale nezaostávají za nimi ani jiná odvětví průmyslu a služeb, protože když mohou na něčem vydělat všichni, tak se o potencionálního zákazníka doslova „servou“.
Nad všechny se snaží čnít svátek svátků, údajně skoro povinná oslava zamilovaných snoubeneckých i manželských párů a lásky. Je s ním spojena řada mýtů, smyšlenek, dohadů i marketinkových falzifikací. Ten, jehož jméno a osobnost dalo vznik myšlence svátku Sv. Valentýna, byla z historie připomínaná postava kněze Valentýna, který byl prohlášen za svatého. Existuje hned několik verzí o jeho osudu. Společné jim je, že šlo o ctnostného, počestného a moudrého člověka, který ve starém Římě za vlády Claudia II Gothica (vládl od r. 268 do r. 270), neuposlechl zákaz vyvolaný neochotou mužů opouštět své rodiny a nenastupovat do války za zájmy svého císaře a snoubenecké páry tajně oddával dál. Co je ve vzpomenutých verzích rozdílné, je to, zda byl upálen či sťat a komu adresoval svá poslední slova či dopis. Zda dceři římského prefekta Astoria, které svými modlitbami pomohl navrátit zrak a k němuž byl údajně poslán císařem na jakousi „převýchovu a dozor“ kvůli šíření křesťanských myšlenek, anebo jestli šlo o dceru žalářníka, do níž se jako do dcery prefekta zamiloval. Takže se již s jistotou nedozvíme, které ženě adresoval slova „Od tvého Valentýna.“
Tento poslední pozdrav a výkřik byl i letos leitmotivem našeho „masírování marketingovými hráči českého trhu“ a snad ještě masivněji než v letech předchozích. Někteří pak propadají panice, že neobdarovat blízkou osobu opačného nebo i stejného pohlaví, by bylo z křesťanského i lidského hlediska neodpustitelným hříchem. Že více než o morální a etickou záležitost, jde o obchodní trik, ukazují některá tvrzení podepřená „zaručeně průkaznými“ výstupy z výzkumu veřejného mínění. Svátek sv. Valentýna slaví údajně již na 70 procent Čechů. Vyplynulo to z průzkumu uskutečněného přes internet společností eBay ve spolupráci s agenturou Datacollect. Podle výsledků průzkumu se 65, 9 % respondentů letos chystá slavit sv. Valentýna, 27, 9 % se jej slavit nechystá a 6, 2 % uvedlo, že by jej rádi slavili, ale nemají s kým.
Svátek zamilovaných tedy za posledních dvacet let, kdy je v Česku znám, získal své stálé místo v kalendáři většiny lidí. Zejména mladí lidé se podle průzkumu chovají stejně jako jejich vrstevníci v anglosaských zemích. Nejvíce oslovených – přes 42 procent – chce své partnery obdarovat čokoládou. Na dalších místech se umístily tyto dárky: pozvání na večeři – 37, 8 %, květiny – 33, 3 %, láhev vína – 29, 7 %, parfém – 15, 3 %, oblečení a doplňky – 9, 9 %, šperky – 4, 5 %, elektronika – 4, 1 %. Jiný dárek by zvolilo 6, 8 % dotázaných, většinou jde o dovolenou či různé nákupní poukazy. Opravdu škoda, že do této honby za opravdovým valentýnským dárkem nevstoupily z důvodu záchrany českého zdravotnictví i výrobci zdravotnické techniky, pomůcek a léků.
Nechtěl bych, aby toto mé zamyšlení nad některými aspekty nově objevovaných svátků bylo vnímáno jako nedostatek etiky, morálky či citu, nedej bože neumění milovat, nevnímat lásku. Naopak. Právě krásné, z morálních hodnot vycházející a na nich stavěné lidské vztahy, láska by měly být oslavovány celoročně, a nejen květinou, čokoládou, parfémem, láhví vína, oblečením, šperky, elektronikou, lepší večeří nebo tubou vitamínů či voltarenu (J).
Ale na druhou stranu je dobré, že i těm dle průzkumu stále ještě dobrých 30 procentům občanů ČR je připomenuto, že 14. února je slaven svátek zamilovaných svátek sv. Valentýna (a mezi ně se počítám) a můžeme se třeba zařídit jako jeden borec z ankety na Rádiu Impuls, který na dotaz, jak slaví s manželkou tento svátek, řekl: „Žena upeče krocana a až přijdu domů z práce, tak spolu oslavíme den nezávislosti.“ Doslova „boží“ a národa Josefa Švejka hodný názor. Snad nám „Júesej“ (USA) prominou, že sv. Valentýn byl přeci jen více Evropan, jeho život byl spojen s jiným podtextem než s filosofií konzumní společnosti. Možná by nám právě dobrý voják Josef Švejk podal vysvětlení: „Věděj, paní Müllerová, oni ty hlavy v tej Emerice, v tom JUESA třeba přišly na to, že kněz Valentýn vlastně nedělal dobrodiní sňatku chtivým párům, ale prostě si jen při zákazu páry oddávat založil tajnou živnost a za tu životu nebezpečnou živnost, jak se přeci nakonec ukázalo, bral za prokázané služby docela slušný peníz, který pak kdo ví kde a s kým prohýřil…“
Lidi, holky a kluci mám Vás všechny rád – „Pozdrav od Tvého (Vašeho) Valentýna…“
A příští rok zase nashle, minimálně jako letos v květinářství (J)!
Vlastimil Balín, Most
<a href="http://www.hnutiommo.cz/news/info-ommo-c-10-unor-2011/">...a více toho naleznete v časopise INFO OMMO č. 10</a>
