Problém limitů hnědého uhlí musí být řešen, ne jak se to komu, kdy hodí a „využíván“ jako politická karta
Prezident ČR M. Zeman se v pondělí 20. října 2014 na jednání tripartity opět vyjádřil k možnému prolomení limitů těžby hnědého uhlí. Jak lze soudit z kusé agenturní zprávy, byl tento problém na jednání tripartity spíše potěžkáván jako „horký brambor a chození kolem horké kaše“, než aby konečně bylo dáno jasné stanovisko, případný směr a způsob řešení.
Dlouhodobě se domnívám, a také se tak vyjadřuji skoro dvacet let, že už stanovení limitů těžby hnědého uhlí vládním usnesením č.444/1991 a následně snahy po jejich prolomení jsou spíše zpolitizovaným a uměle vytvořeným problémem, který je s pravidelností jednotlivých volebních cyklů všech typů nastolován. Jejich schválení reagovalo na tehdejší situaci ve společnosti, bylo provázeno snahami po prezentaci jiných přístupů k ekologii, než byly před listopadem 1989, ale jistě správných požadavků posílení ekologičtějšího chování a jednání společnosti od výroby po spotřebu, a jistě ne nepodstatnou otázkou byly aktivity různých ekologických iniciativ a jejich zastoupení v jednotlivých vládních koalicích. Minimálně se v té době racionálněji neposuzovaly skutečné energetické potřeby ekonomiky a domácností. Absentovala energetická koncepce státu a preferovaly se zdroje obnovitelných energií s následnými nedobrými zkušenostmi a odhalení řady pochybení, která v podstatě zdražila nejen elektrickou energii. Na druhé straně se těžební společnosti až příliš často uchylovaly k jakémusi strašení z dramatického skoku v prohlubování nezaměstnanosti, aniž by sami vždy dokázaly aktivněji a efektivněji přispívat k lepšímu a hlubšímu objasňování energetické bezpečnosti. Na téma případného prolomení limitů těžby hnědého uhlí bylo konáno na jaře 2006 místní referendum v Horním Jiřetíně, které prolomení limitů odmítlo (jeho platnost byla dle zákona dva roky). Již tehdy jsem upozorňoval, že nejde jen o problém místní, ale problém celého regionu a z pohledu energetické bezpečnosti v podstatě problém celé ČR.
Prezident Zeman „napověděl“ možnost a potřebu konat v problematice prolomení těžebních limitů krajské referendum. Hodnotíme tento krok jako další z řady dosud konaných a jako stejně alibistický. Prezident a nejspíše i další zodpovědné a zodpovědnější orgány z pohledu možností problém řešit očekávají, že zafunguje obava z prohloubení nezaměstnanosti v regionu, a občané se proto v referendu většinově přikloní k jejich prolomení. Ale co když ne?
Dle názoru politického hnutí „Občané městu, město občanům“ (OMMO) limity hnědého uhlí by měly být prolomeny, ale za naprosto jednoznačných podmínek a předpokladů. Předně je třeba se zasadit, aby vláda ČR jednoznačně stanovila v energetické koncepci státu, která bude zajišťovat energetickou soběstačnost i bezpečnost státu, konkrétní podíly jednotlivých energetických zdrojů – jádra, fosilních paliv a dále obnovitelných zdrojů. Bude-li třeba, aby z tohoto důvodu byly limity těžby hnědého uhlí prolomeny, je nutné učinit a včas, z pohledu nezbytně nutných přípravných prací na skrývce nadloží bránící přístupu k vlastním uhelným zásobám. Zároveň je třeba, aby těžební společnosti jednaly se všemi dotčenými subjekty -samosprávou a státní správou, samotnými občany, aby všichni realizovali osvětu, přesné a vyčerpávající informace se všemi klady i zápory, které se jich budou v důsledku prolomení limitů týkat. Vše se musí uskutečnit na základě platné legislativy a při naplnění určitých, naprosto konkrétních garancí pro zde žijící občany a fungující samosprávu. Především spolu s prolomením musí jít jasné řečení způsobu a časových horizontů pro rekultivace, asanace a revitalizace těžbou postižených území. Občané z likvidovaných obcí a měst či jejich částí musejí dostat odpovídající náhrady, kde si sami budou moci zvolit, zda chtějí do pronájmu či do svého domu. Nejde však jen o bydlení, ale i o tzv. nadstavbu sportovního a spolkového vyžití, vytvoření podmínek pro další fungování sportovních oddílů, zájmových a společenských organizací, které rovněž přijdou o své zázemí a budou muset čelit zpřetrhání nebo narušení dlouholetých vazeb. Stát spolu s orgány krajské a místní samosprávy musí vytvořit potřebné podmínky, včetně legislativy a územních plánů rozvoje a projednat vše s těžebními společnostmi a zvážit i konkrétní profit občanů v dotčených lokalitách z následné těžby zatěžující kraj i osobní životy zdejší populace.
Měla by skončit doba, kdy si jednotliví politici pohrávají s tzv. politickou kartou cca 1 900 obyvatel obce H. Jiřetín, i když s nimi z vlastní zkušenosti rodáka z bývalé obce Kopisty u Mostu, která musela rovněž těžbě uhlí ustoupit, dokážu soucítit. Opakovaně se však ptáme, kde zůstává a jak silná je jiná „politická karta“ - téměř 600 tis. obyvatel Ústeckého kraje či 10 mil. občanů ČR při zajištění energetických potřeb jejich života? Opakované varování související s narušením dodávek ropy a zemního plynu z Ruska by mohlo být dostatečně alarmující!
Za politické hnutí OMMO Vlastimil Balín, jednatel